Bělorusové se dál bouří proti výsledku prezidentských voleb z minulého týdne, které podle oficiálních údajů vyhrál stávající prezident Alexandr Lukašenko se ziskem 80 procent hlasů. Volby proběhly bez účasti mezinárodních pozorovatelů a stovky tisíc Bělorusů v ulicích měst nepochybují, že volby byly zmanipulovány a žádají konec Lukašenkova režimu. Alexandr Lukašenko vládne v zemi nepřetržitě od roku 1994.
Místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer (ODS), senátor Jiří Dienstbier (ČSSD) a historik z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd Oldřich Tůma se v ČT shodli na tom, že situace v Bělorusku nazrála ke změně. Zhatit by ji mohly jen tanky, ať už běloruské nebo ruské, které by mohly dorazit do ulic běloruských měst podobně, jako přijely sovětské tanky do Československa v roce 1968 a zadusily Pražské jaro.
„To byl první zážitek, kdy jsem si dovedl představit, co je to válka,“ poznamenal Oberfalzer ke vzpomínkám z roku 1968. Tehdy mu bylo 14 let. Konstatoval však také, že ani Alexander Dubček by nepřipustil plnou demokratizaci tehdejšího politického systému. A tím rozzlobil Dienstbiera.
„Možná, že by všichni nechtěli, ale myslím si, že ten vývoj tehdy už šel tak daleko, že to podle mě jinak než vnější silou nešlo zastavit. Ať už byli úmysly komunistů, kteří to spustili, jakékoliv,“ poznamenal Dienstbier, který se narodil až po sovětské invazi, ale jehož otec Jiří Dienstbier starší byl v roce 1968 aktivním novinářem.
Oberfalzera však nepřesvědčil.
„Jasně. Pan kolega to vzal zeširoka. Já jsem se pokusil popsat tu invazi jako takovou. Samozřejmě to bylo hnutí, které nadchlo celý národ. I tuto emoci si pamatuju. O to větší byla pak ta frustrace. Ono totiž, když vpustíte do společnosti nějakou svobodu, tak ona se nedá úplně porcovat, takže dříve nebo později si lidé vezmou svobodu úplnou. A to si myslím, že by možná přivedlo některé lidi v tehdejším vedení do úzkých,“ poznamenal Oberfalzer.
Moderátorka Světlana Witowská poté přehodila diskusní výhybku k dnešní situaci v Bělorusku a Oberfalzer varoval, že Západ toho tady mnoho nezmůže.
„Západ má možnosti velice limitované. Ten účinnej vojenskej zákrok je nemyslitelnej,“ pravil. Stačí se prý podívat, co se stalo poté, když ruská armáda obsadila Krym. Západ na Rusko uvalil sankce a apeloval na ruského prezidenta Vladimira Putina, aby se choval jinak.
Dienstbier upozornil, že zrovna u Krymu si Rusové moc nepomohli.
„Ukrajinci měli ve své většině docela blízko k Rusku, a to se naprosto změnilo tím zásahem. Myslím, že vytvořili až nepřátelský vztah se svým sousedem,“ pravil Dienstbier s tím, že v Bělorusku by se mohlo stát totéž. Ale to podle senátora nevylučuje, že ruské tanky do Běloruska přijedou.
„V tuto chvíli nemůžeme vyloučit téměř jakýkoli scénář. A je pravda, že pokud by se Rusové rozhodli silově zasahovat v Bělorusu, tak asi nemáme k dispozici mnoho jiných nástrojů, než jaké jsme uplatnili poté, co se stalo na Krymu a východní Ukrajině,“ řekl Dienstbier.
Senátoři se ale shodli, že by Bělorusům přáli, aby si prožili československý rok 1989, a nikoli československý rok 1968.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: mp
