Vážení a milí, včera jsme zapálili první svíčku na adventním věnci, fialovou, která značí železnou neděli, a jsme v čase očekávání nejkrásnějších svátků roku. Přichází čas Vánoc, kdy jsou k sobě lidé milí, připravují dárky pod stromeček a přejí si to nejlepší do nového roku. Rád bych se tady v Parlamentních listech vyznal ze svého přání – aby naše vláda začala vnímat české zemědělství, české potraviny a začala konat kroky k návratu soběstačnosti. Ta situace, doložím čísly, je opravdu vážná, a pokud budou mluvit do zákonů takoví Prouzové, tak zemědělství bude dál upadat, ale pozor, jde už o základy české státnosti.

„Šmejdi“ a novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu

První na řadě je česká půda „Za pouhých 31 let se snížila zemědělská půda o 17,4 %, to je neuvěřitelné“ – jsou slova Zdeňka Jandejska, významného zemědělce a potravináře, která dokládá následujícími čísly – v roce 1990 měla ČR 4 228 000 hektarů zemědělské půdy, v roce 2020 výrazně méně, 3 439 608 hektarů zemědělské půdy! Co na to říct? Těžko se to mně, který vyrostl v malé osadě mezi poli, lesy, loukami a sady, komentuje. Zvláště, když se najdou „šmejdi“, kteří si dovolují konečně, pět minut po dvanácté připravenou novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, jenž prošla v úvodním kole Sněmovnou, nevybíravým, lživým a arogantním způsobem jenom jim vlastním, dehonestovat, zesměšňovat a odmítat.