Předseda Poslanecké sněmovny Vondráček uvedl, že nadcházející schůzka bude pravidelná a nebude zaměřená speciálně na tuto agendu. Výroky prezidenta pro něj nejsou žádným překvapením, protože podobnou pozici Miloš Zeman deklaruje údajně již spoustu let. „Já mu to nezazlívám, bylo to kontroverzní. Já si myslím, že za současné situace už jsme trošku dál, jsme v roce 2019. Rozumím tomu motivu, ale myslím si, že je to poměrně komplikované, a ačkoliv bylo dnes zasedání Sněmovny a moc toho času nebylo, tak jsem zkoušel zjistit, jestli to vůbec jde.“ Jako krok suverénního státu by to prý teoreticky možné bylo, nicméně by to bylo vysoce nestandardní, protože již máme řadu mezinárodních smluv.
Martin Řezníček se pak Vondráčka zeptal, proč se premiér nevyjádřil hned k „jednomu z pilířů českého vztahu k Balkánu“. Tuto formulaci Vondráček odmítl a vysvětlil, že pozice si Andrej Babiš hodlá s prezidentem ujasnit osobně, a nikoliv přes média.
Jiří Dienstbier v mnoha rovinách s prezidentem souhlasil. „Já mám také pochybnosti o tom, jak vzniklo Kosovo, jak bylo odtrženo bez souhlasu Srbska od Srbska, i o tom, kdo je v klíčových funkcích v tomto státě-nestátě,“ řekl senátor. Nicméně prohlásil, že ho překvapilo, že toto prezident řekl, ačkoliv něco takového neměl prokonzultované s vládou. „Zneužití funkce je silné slovo, ale prezident republiky by měl takovou věc mít prodiskutovanou, pokud chce jednat s ústavními činiteli, tak měl učinit předtím, než se do něčeho takového pustil. Takže mi to nepřijde úplně korektní od prezidenta, že takto vystoupí, zbourá tím ještě zjevně domlouvanou účast kosovských zástupců na jednání Visegrádské čtyřky.“ Dienstbier také vyslovil pochyby, že toto prohlášení přispěje k řešení špatných vztahů na Balkáně. „Myslím si, že toto vystoupení nebylo šťastné, jakkoli mohu rozumět postojům Miloše Zemana v této věci,“ zhodnotil závěrem.
Mgr. Radek Vondráček
Do debaty, zda je možné zrušit uznání Kosova, se nechtěl pouštět vzhledem k tomu, že na tyto zákony a úmluvy není odborník, ale slyšel zatím hlavně názor, že to možné není. Ale dodal, že pro smlouvy s Kosovem v Senátu nikdy nehlasoval.
Daniel Pawlas mínil, že je třeba prezidentovi poděkovat za to, že toto ožehavé téma, kterému se údajně každý snaží vyhnout, otevřel. „Já to vidím i při práci v Parlamentu, kdy máme schválit mezinárodní smlouvu o dvojím zdanění s Kosovem, a jaksi se to pořád dává dozadu, aby k tomu nedošlo,“ tvrdil komunistický poslanec. Jako přímo volená hlava státu na to podle něj měl Miloš Zeman právo.
Fotogalerie: - Stalin by Containall
Vondráček na Řezníčkův dotaz, zda se jedná pouze o soukromý názor, odvětil, že to takto označit nelze, protože tento postoj Miloš Zeman zastával již od roku 2013 a byl s ním zvolen. Diesntbier myšlenku, že by se při státní návštěvě při jednání se srbským prezidentem na tiskové konferenci jednalo o soukromý názor, označil za nesmysl. „Takový postoj mohu mít já jako jeden z mnoha senátorů. Ale nemůže ho v takové situaci zaujmout prezident republiky, aniž by to měl s vládou projednané. To doopravdy nepovažuji za šťastné, jakkoliv bych s ním věcně mohl souhlasit,“ komentoval prezidentovy výroky.
Mgr. Jiří Dienstbier, ml.
Řezníček pak zmínil prezidentův výrok o válečných zločincích, kteří vládnou v Kosovu. Dienstbier prohlásil, že o představitelích Kosova nelze prohlásit, že by byli usvědčeni jako váleční zločinci, ale dodal, že u těch, kdo byli prošetřováni mezinárodním tribunálem, docházelo k „záhadným úmrtím“ svědků. Ale moderátor připomenul, že současný prezident Srbska, se kterým se Zeman sešel, sloužil ve vládě Slobodana Miloševiče a měl prohlásit, že za každého mrtvého Srba bude zabito 100 muslimů, a odmítá genocidu ve Srebrenici nazvat genocidou. Na to Dienstbier namítl, že v Jugoslávii nebyla nikdy vina jen na jedné straně, ale Řezníček oponoval, že z prezidentových slov je možné odvodit, že právě takto smýšlí.
Komunista Pawlas si servítky nebral a výrok prezidenta označil za pravdivý. „Můžeme začít premiérem a mnoho členů vlády jsou prokazatelně váleční zločinci. Kosovská osvobozenecká armáda byla financována z obchodu s drogami a s bílým masem, to je hodně známá věc,“ vyjmenovával poslanec argumenty. Řezníček namítl, zda by nebylo lepší Kosovu nabídnout možnost přidat se do EU, a tak zvýšit tlak na to, aby se stalo civilizovanějším státem. Na to Pawlas namítl, že v EU jsou státy, které Kosovo nikdy neuznají, jako Řecko a Španělsko. „Současně si myslím, že Kosovo nemá v rámci Evropy, co dělat,“ vyjádřil se poslanec.
Řezníček se ještě zeptal, zda nejdou názory pana prezidenta proti sobě, když anexi Krymu označil jako hotovou věc, ale chce otevřít debatu o uznání Kosova. Podle Vondráčka takové srovnání není namístě, protože každá situace je jiná. Jiří Dienstbier naopak potvrdil, že se skutečně jedná o nesoulad v postojích, když někdo argumentuje, že Kosovo odtrženo být nemělo, ale pak argumentuje pro odtržení Krymu od Ukrajiny. Pawlas tvrdil, že rozdíl je v tom, že na Krymu proběhlo regulérní referendum. Nicméně s tím Dienstbier nesouhlasil. „Sudetští Němci také chtěli do Reichu. To byste mohl ospravedlňovat mnichovskou dohodu tímto způsobem,“ vyčetl komunistickému poslanci.
Diskuze poslanců a senátora nezůstala bez odezvy. Diplomat a ředitel knihovny Václava Havla Michael Žantovský se ozval na Facebooku: „V Událostech, komentářích se předseda Poslanecké sněmovny za ANO, poslanec za KSČM a prosrbský senátor předhánějí v pochopení pro výrok prezidenta během státní návštěvy, kterým popřel oficiální českou zahraniční politiku i svůj vlastní podíl na nezávislosti Kosova, když jeho vláda vyslovila souhlas s bombardováním Jugoslávie v r 1999.“
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
