Stíhejte nenávist! Witowská v den ,,dotýkací kauzy" mluvila s Bradáčovou. Babiš, Šlachta, Rath, všechno

01.07.2020 8:45

V Interview ČT24 zasedla proti moderátorce Světlaně Witowské vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Promluvila o kauze premiéra Nečase, konkrétně o tiskové konferenci, která proběhla po zajištění důkazů, a také o peripetiích s odsouzením Davida Ratha. Také o kauze Čapí hnízdo a případné reformě justice. A nakonec s moderátorkou mluvila o totalitě, Miladě Horákové a o tom, jak se na internetu šíří propaganda. „Já nabádám všechny kolegy, aby jakémukoliv podněcování nebo vyvolávání strachu, nenávisti, z jakýchkoliv důvodů, přikládali v této době mimořádný význam, protože pokud se stát neumí poučit z toho, co tu bylo, tak je odsouzen k tomu, aby chyby opakoval,“ varovala.

Stíhejte nenávist! Witowská v den ,,dotýkací kauzy" mluvila s Bradáčovou. Babiš, Šlachta, Rath, všechno
Foto: Repro ČT24
Popisek: Vrchní státní zástupkyně v Praze, Lenka Bradáčová
reklama

Witowská byla v úterý tváří titulní strany nejčtenějšího českého deníku Blesk, který ji zachytil při důvěrném setkání s exdiplomatem Petrem Kolářem, otcem starosty Prahy 6 a někdejším poradcem Jiřího Drahoše. 

Anketa

Má Zeman pravdu, že heslo ,,Black Lives Matter" je rasistické?

98%
2%
hlasovalo: 33037 lidí

Moderátorka se žalobkyně zeptala na kauzu Čapí hnízdo, kde si státní zastupitelství prý vyžádalo delší lhůtu na prověření nových skutečností a kdy naposled proběhla dohledová prověrka. Bradáčová uvedla, že v této kauze je dohled kontinuální. A moderátorka se zeptala, do kdy má zastupitelství lhůtu, protože Čapí hnízdo je „nekonečný příběh“. Bradáčová uvedla, že žádná zákonná lhůta pro doplnění neexistuje a trestní řízení může být uzavřeno až poté, co bude splněn pokyn nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. A k prodlužování dochází na základě potřeby prováděných úkonů.

Anketa

Vadí vám údajný střet zájmů Andreje Babiše?

9%
91%
hlasovalo: 16697 lidí

„Jak zásadně ovlivňuje chod justice fakt, že premiér téhle země je trestně stíhaná osoba?“ ptala se moderátorka dále. Vrchní státní zástupkyně zdůraznila, že ačkoliv je toto fakt, nemá docházet ke znevěrohodňování justice a institucionálním útokům na ni. Dodala, že je ráda, že se neprojednává novela zákona o státním zastupitelství a diskutuje se o ní pouze v odborných kruzích, protože by nebyla ráda, kdyby byl nyní schválen zákon, který by posílil postavení ministra spravedlnosti vůči státním zastupitelstvím. „A ta novela skutečně takto zní. Bez ohledu na to, jaký je úmysl, který nechci předjímat,“ pravila s tím, že v době stíhání premiéra se nejedná o vhodný okamžik.

Moderátorka se ještě zeptala na její osobní názor, zda je Andrej Babiš ve střetu zájmů. Na což Lenka Bradáčová odmítla odpovědět, protože reprezentovala svůj úřad.

Zazněla také otázka od senátora a hejtmana Zlínského kraje Jiřího Čunka, jak by Bradáčová upravila odpovědnost státních zástupců za jejich chybné kroky. „Jedna věc je trestná činnost státních zástupců, která se jim dokáže, pak je to jasné. Ale ty chybné kroky, kdy mnoho let tahají nevinné lidi po soudech, a pak se ukáže, že ten skutek se vůbec nestal,“ vysvětloval Čunek a dodal, že škoda je nejenom psychická, ale také národohospodářská, protože kvůli těmto obviněním padají firmy a kariéry.

Jiří Čunek

  • KDU-ČSL
  • ANO křesťanským hodnotám
  • senátor

Bradáčová nesouhlasila a uvedla, že státní zástupci ročně před soud pošlou 87 tisíc osob. A 96 % z nich je následně pravomocně odsouzeno. A zprošťující rozsudky nepřekračují deset procent. Čeští státní zástupci prý patří k nejúspěšnějším v EU. A dodala, že státní zástupci odpovědnost mají, podléhají disciplinárnímu řízení, o kterém rozhoduje kárný senát. Doplnila, že ten, kdo je zproštěn obžaloby či je u něho trestní řízení zastaveno, má možnost žalovat stát o odškodnění. „Takto je odpovědnost zakotvena ve všech civilizovaných evropských demokratických státech,“ podotkla.

O kauze premiéra Nečase řekla Bradáčová, že otázku, zda byl pád vlády namístě, musí zodpovědět vláda a nikoliv státní zástupci. „Státní zástupci se opakovaně vyjadřovali k těmto vyjádřením o pádu vlády, nebyli to ti, kdo o něm rozhodovali nebo rozhodli o dalším osudu. Ale já musím k té trestní věci říci: Já ji celou dobu nekomentuji z jednoho prostého důvodu. Nespadala do obvodu mé působnosti. Já jsem nikdy nečetla spisový materiál. Nebyla jsem u začátku té trestní věci. A neumím skutečně posoudit odpovědně jakýkoliv krok kolegů, jeho důvodnost, jeho dopady,“ zdůvodnila proč se zdržuje komentářů.

Nicméně dodala: „To, co jsem vždy akcentovala jako nešťastné, byla ona tisková konference, která následovala po těch prvotních úkonech v této trestní věci. Kdy se ve společnosti vyvolaly určité představy, nerealizovatelné představy tím, že se začaly komentovat důkazy, které byly opatřeny v té prvotní realizaci a vyvolalo se určité očekávání, jemuž nemohly státní zastupitelství ani policie dostát.“

Otázku na vrchní státní zástupkyni měl i poslanec ODS Marek Benda. Ten zmínil úniky ze soudních spisů a odposlechy v kauze Nagyová. Zeptal se, zda by státní zastupitelství podpořilo novelu, podle které by neslo zodpovědnost za oznámení odposlechů posléze osobám, které byly odposlouchávány, aby mohly žádat nejvyšší soud o přezkum. A zda probíhají vyšetřování úniků ze spisů a chystají se opatření, která by mohla vést ke zjištění, kdo z nich vynáší informace.

Podle Bradáčové se nedá zjistit, kdo vynáší informace ven, a to nikde na světě. A těm, kdo tak činí, prý nehrozí skoro žádná sankce. „Pan poslanec řekl, že jsou tu různé technologie. Ale právě ty technologie zasahují do základních práv a svobod. On na jedné straně žádá, abychom méně používali sledování elektronických prostředků, ale na druhé straně říká, že tyto elektronické prostředky nám umožní nalézt původce těchto úniků,“ viděla rozpor v poslancových slovech. A zákon prý už ukládá povinnost poskytnout odposlouchávanému informace, že se tak stalo.

Podle ní, když veřejnost uslyší nahrávku ve veřejném řízení, na které zazní dohady o úplatcích, a pak soud odposlechy zpochybní odkazem na formální provedení, tak dle Bradáčové může být zpochybněna důvěra veřejnosti v justici.

Komentář zazněl také ke knize Roberta Šlachty a vyjádřením bývalého premiéra Nečase o jeho osobě. Bradáčová by u něj dělila na dvě období. „Robert Šlachta coby charismatický velitel policejních složek všude, kde působil. Člověk, který zanechal v policii nesmazatelně stopu už jen tím, že měl odvahu a sílu na to, probojovávat nové kriminalistické metody používání operativně pátracích prostředků, které jsou dnes nezbytné pro odhalování organizovaného zločinu,“ chválila Bradáčová bývalého policistu např. za jeho činnost. A to, že se Šlachta rozhodl opustit službu, nechtěla hodnotit, řka, že je to jeho cesta. Zvláště když neví, kam se chce Šlachta dostat.

Největší „náraz do zdi“ a deziluze pro Bradáčovou prý bylo, když po prvním nepravomocném odsouzení bývalého ministra zdravotnictví Davida Ratha Vrchní soud údajně zcela excesivně rozhodl, že se věc vrací k projednání a dle Bradáčové zpochybnil odposlechy ve věci. K tomu prý neměl žádný zákonný podklad ani důvod. A nakonec se toto rozhodnutí podařilo zvrátit u Nejvyššího soudu. Uvedla, že kauza Davida Ratha pro ni byla zatím to nejnáročnější, co ji potkalo. „I z pohledu vedení obhajoby této věci. I toho, jak soudy rozhodovaly,“ zmínila Bradáčová opět Vrchní soud. S čím naopak nebyl problém, byly důkazy. „Já jsem důkazy v té věci považovala vždycky za jedny z nejlepších, které jsem kdy v trestní věci byla schopna s kolegy obstarat a za tím si stojím i dál,“ pronesla.

Světlana Witowská se ještě zeptala, zda Bradáčová věří, že Rath už nemá žádné peníze, když jeho právní zástupce požádal o prominutí zbytku peněžitého trestu. Na což následovalo úsečné: „Ne“.

Od současných kauz se moderátorka přesunula k minulým a zeptala se, zda podle Bradáčové byla poprava Milady Horákové skutečně zákonnou popravou nebo naopak vraždou. Vrchní státní zástupkyně byla názoru, že se jednalo o justiční vraždu, o čemž podle ní svědčí i dobové prameny. Witowská pak položila otázku, jak mohli soudci a prokurátoři ještě z první republiky začít tak ochotně sloužit režimu. Bradáčová mínila, že to se stalo několikrát a nejen v Československu. A otázkou vždy je, kolik soudců a prokurátorů je ochotno obětovat svůj život a/nebo kariéru, aby se tyto věci neděly. A připomenula, že selhali i jiní, kteří se jinak chovali statečně.

„To, jak se totalitární systémy snaží zpočátku uchopit justici, je potřeba vždy identifikovat a pojmenovávat na začátku. Protože pro každý totalitní systém je velmi důležité získat justici. Eliminovat ústavní soudnictví, správní soudnictví. A potom se začít vypořádávat se svými oponenty,“ varovala a dodala, že v justici jsou lidé odvážní, ale také méně odvážní. Přála si, aby česká justice v budoucnu již neselhala, ale doplnila, že je to pouze přání.

Witowská se zeptala, zda k selhání justice už nemůže dojít. „Nemyslím si to. Já osobně mám obavu ze všech jednání, i dneska, která podněcují násilí, která podněcují nenávist, která směřují k potlačení těch základních principů, na kterých stojí demokratické právní státy. Totalitní státy se vždy opírají na začátku o legendu, z níž se stane nakonec vůdčí ideologie. A propaganda je jedním z nástrojů a ta je dnes právě prostřednictvím elektronických nástrojů, internetu, o mnoho snazší. Také umí daleko efektivněji cílit na ty, kteří umí podlehnout a já si myslím, že by se to nemělo stát,“ mínila Lenka Bradáčová.

„Právě proto se musí o všech těchto věcech mluvit a já nabádám všechny kolegy, aby jakémukoliv podněcování nebo vyvolávání strachu, nenávisti, z jakýchkoliv důvodů, přikládali v této době mimořádný význam, protože pokud se stát neumí poučit z toho, co tu bylo, tak je odsouzen k tomu, aby chyby opakoval. A já bych se nerada ve své kariéře musela rozhodovat tak, jak se rozhodovali právě prvorepublikoví soudci  a prokurátoři v padesátých letech, jak budou rozhodovat či zda opustí systém,“ přála si vrchní státní zástupkyně v Praze.

„Kdyby se náhodou, hypoteticky, něco zvrtlo, šlo by to v dnešní době rychle?“ tázala se ještě moderátorka. Což Bradáčová potvrdila. „Právě s ohledem na efektivitu nástrojů, které dnes lidé, kteří by o něco takového usilovali, měli k dispozici.“ Přišla také otázka, kde by měla být česká justice za deset či dvacet let a Bradáčová nejdříve zmínila Německo, ale pak dodala, že ani to není ideální. A vyjádřila přání, aby česká justice opustila „zbytnělý formalismus“ a více přemýšlela o spravedlnosti a účelu. „Kdybychom si mohli říci, že požívá nikoliv menší důvěry než dnes,“ shrnula vrchní státní zástupkyně v Praze, Lenka Bradáčová.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: kas

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Takto mluvit s Ruskem nemá smysl, ozvalo se z Moskvy. A to ještě netušili, co schválí český  Senát

20:20 Takto mluvit s Ruskem nemá smysl, ozvalo se z Moskvy. A to ještě netušili, co schválí český Senát

Nový ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) dnes ruskému velvyslanci v České republice Alexandru Zm…