V posledních týdnech bylo Česko opět zasaženo vlnou sucha. Určitou úlevu přinesl až minulý týden, kdy se částečně ochladilo a přišly bouřky. Ani přesto ale nelze hovořit o návratu k normální situaci. Přívalové deště a následné povodňové stavy totiž svědčí spíše o měnícím se klimatu. V budoucnu bude údajně složité zajistit dostatek vody minimálně pro obyvatele jižní Moravy.
„Většina srážek byla ve formě přívalových dešťů a následně bleskových povodní. Přesně to ukazuje fakt, že delší deficit vláhy se otočí do dalšího extrému, voda pak přijde jen formou přívalových srážek, které akorát způsobí erozi půdy a zanesou vesnice bahnem. Je to paradox. Voda z krajiny odteče a nezůstává. Může nám připadat, že zapršelo, ale při podrobných půdních sondách zjistíme, že to nestačí,“ řekl pro Hospodářské noviny půdní expert Vopravil.
Krajina trpí dlouhodobým deficitem vody a je to znát. Vyprahlá půda by potřebovala její trvalý přísun, ale k tomu nedochází. Jak dlouho by muselo pršet, aby došlo k nápravě? „Nejde jen o déšť. Nejdůležitější pro to, aby krajina měla přes rok vodu, je zima. Když je sníh, a pak pozvolně taje, voda se pod sněhem infiltruje do půdy. Je to pomalý, ale intenzivní proces. To je to, co způsobí, že se voda dostane do podzemních kolektorů, a tím i do studní – a je v krajině. Ta pak odolá lépe takovým extrémům,“ řekl Vopravil pro Hospodářské noviny.
Původní rozhovor naleznete ZDE:
Podle Vopravila by při dlouhodobém nedostatku vody mohlo také dojít k tomu, že voda v krajině bude chybět a Češi si na to budou muset zvyknout. To, že v každé domácnosti po otočení kohoutku teče voda, je prý vykoupeno obrovským úsilím vodohospodářů. V obci na Kolínsku, kde bydlí, prý došla obecní voda už na jaře. Takových případů prý může přibývat a může se to do budoucna dotknout i velkých měst.
"Je to začátek toho, co už pociťují Italové, kteří musí kvůli nedostatku vody nejsušší oblasti opouštět…voda v krajině bude chybět a my si na to budeme muset zvyknout. Bohužel naši jižní sousedé v Itálii už nejsušší oblasti kvůli nedostatku vody opustili. Vyčistit škodlivé látky z krajiny umíme, ale co neumíme, je voda,“ podotkl půdní expert Vopravil.
Problematika hospodaření s vodou je aktuální i pro českou politickou scénu. S cílem přispět k řešení problematiky sucha v české krajině zorganizoval poslanecký klub ODS v prostorách Poslanecké sněmovny odborně-osvětový seminář „Sucho v Česku – Jak se mu bránit?“. Půda v naší zemi nedokáže v dostatečné míře zadržovat vodu, což působí komplikace zemědělcům i celému venkovu.
„Základním předpokladem k tomu je podle nás změna způsobu zemědělského hospodaření, omezení zbytečných záborů zemědělské půdy a rozčlenění současných rozsáhlých nepřerušovaných ploch polí na menší celky prostřednictvím krajinných prvků, jako jsou polní cesty, aleje, skupiny stromů, mokřady, rybníky a další plochy, které umožní vodě z dešťů se do půdy vsáknout,“ říká poslankyně ODS a místopředsedkyně zemědělského výboru Veronika Vrecionová. Poslankyně za ODS zároveň přislíbila, že je připravena podpořit veškeré legislativní kroky, které povedou ke zlepšení stavu naší krajiny a potažmo i podmínek hospodařících zemědělců v ČR.
Klimatolog Václav Cílek zdůraznil, že je proti dopadům sucha potřeba bojovat na několika úrovních zároveň. Stejného názoru je i generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala, který opakovaně konstatoval, že na žádoucím zvýšení schopnosti naší krajiny zadržovat vodu se musí podílet jak mokřady nebo rybníky, tak i přehrady. Přírodě blízká opatření a technická opatření nelze stavět proti sobě.
Stát organizuje dotační program Dešťovka, který má lidem pomoci lépe využívat dešťovou vodu. Ve druhém kole dotací, které bylo spuštěno na podzim, čekalo na žadatele 240 milionů korun. Dotace mají zajistit užitkovou vodu v lokalitách, kde je jí během suchých období nedostatek. Dalších 600 milionů korun je pak připraveno pro obce a města. „Dotačně podpoříme regeneraci, zkapacitnění nebo vznik stovek nových zdrojů pitné vody, včetně jejich napojení na stávající vodovodní řady. Prostředky půjdou také na průzkumné vrty nebo vybudování veřejně přístupného odběrného místa,“ upřesňuje ministr životního prostředí Richard Brabec.
Psali jsme:
autor: Marek Korejs
