To, že Miloš Zeman odmítl Martina C. Putnu, který se netají kritickým pohledem na hlavu státu, jmenovat profesorem, dnes oznámil rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl s tím, že jej o tom informoval ministr školství.

Rektor žádá Hrad o vysvětlení. Prezident Zeman nechtěl své rozhodnutí veřejně vysvětlit s tím, že nehodlá Putnu ponižovat. Akademik se podle něj může, pokud si bude přát vysvětlení, obrátit na soud.

Prezident Zeman už blokuje jmenování některých velvyslanců, o obsazení ambasád se sváří s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem (TOP 09). Jmenování a odvolávání velvyslanců je jeho ústavní pravomocí. Jeho role při jmenování profesorů pak plyne z vysokoškolského zákona.

"Tahle kauza je pro prezidenta ještě slabší než otázka jmenování velvyslanců. To není kompetence založená Ústavou, ale jen zákonem. A za druhé je podrobně popsána, což u velvyslanců není," míní ústavní právník Jan Kysela.

V příslušném zákoně se paragrafy týkají postupu řízení, které jmenování profesorem předchází, jeho podmínek a také třeba toho, že o případných námitkách uchazeče proti rozhodnutí o jmenování rozhoduje rektor školy a jeho verdikt je konečný. S tím, že by prezident nakonec profesora nejmenoval, zákon vůbec nepočítá.

"Je to proces ryze odborný. Předpokládá se, abyste mohl být profesorem, že musíte být docentem, musíte splňovat celou řadu odborných a vědeckých kritérií a na konci je slavnostní završení toho aktu tím, že vám to podepíše prezident. Nikoho reprezentativnějšího v republice nemáme," vysvětlil v rozhovoru právník. Praxe prezidentského podpisu je podle něj tradicí z Rakouska-Uherska, nic by se podle Kysely nestalo, kdyby jmenování profesorem neslo například jen podpis rektora školy.