„Není sporu o tom, že myšlenka o vítězství pravdy a lásky nad lží a nenávistí se táhne jako červená nit dějinami lidstva. Tato myšlenka je nesporně krásná, naplňuje lidské emoce a povznáší mysl každého jedince. Není divu, že tuto ušlechtilou ideu vyznávají také četní učenci a umělci,“ poznamenal úvodem Uzel. Podle něj je však tragédií, když pravdu a lásku začnou vyznávat politici a následně se podle ní snaží vládnout.
O koho by měl Babiš opřít svou vládu? Ať už jakkolivAnketa
„Každodenně kolem sebe vidíme, že novodobé ‚náboženství‘ lidských práv odpovídající představám vládnoucích elit, všemožných aktivistů a byrokratů v Bruselu nešíří kolem sebe pravdu a lásku. Takové urputné úsilí o politickou ‚korektnost‘ hrozí spíše vítězstvím lži a nenávisti. Dnešní technologové moci se z hlediska myšlení a svobody slova chovají stejně totalitně jako odpudivé režimy minulosti,“ zmínil. Otázkou tak je, jak z této pasti ven. A Uzel se domnívá, že univerzálním lékem je „tolerance“.
Závěrem si pak Uzel vzpomněl na svou návštěvu Chile před čtvrtstoletím. „Příznivci generála Pinocheta si tam doslova šli po krku s poraženými marxistickými revolucionáři prezidenta Salvadora Allendeho. Byl jsem v té zemi v roce 1993, dvacet let po porážce revoluce a Allendově sebevraždě (11. 9. 1973). Země byla politicky rozdělena přibližně na poloviny. Hranice běžela na pracovištích i v rodinách. Nedávno mi jeden chilský kolega sdělil, že dnes už je válečná sekyra zakopána a příkopy téměř zasypány. Trvalo to tedy 45 let. Celá jedna generace odešla do věčných lovišť. Nezvítězila sice pravda a láska, ale zvítězila tolerance a snaha o vzájemné naslouchání a částečné porozumění. Takže možná máme u nás taky naději,“ uzavřel Uzel.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
