Spor kolem kontroverzní sochy maršála Ivana Stěpanoviče Koněva na Praze 6 se, zdá se, koncem letošního srpna vyhrocuje. Poté, co sochu poničili vandalové, polili ji červenou barvou a ozdobili nápisem „Ne krvavému maršálovi“, se do věci pustil starosta šesté pražské městské části Ondřej Kolář (TOP 09).
Ten by se prý, jak uvedl do médií, sochy rád zbavil, aby předešel nákladům, které radnice má s čištěním sochy a s řešením problémů s ní spojených.
Podle Koláře tomu, aby byla socha zcela odstraněna, „nebrání vůbec nic“, uvedl v rozhovoru pro Lidové noviny. „Socha je ve správě majetku Prahy 6. My se ale snažíme projevit dobrou vůli tím, že se o tom s Rusy bavíme. To přitom vůbec nemusíme,“ říká Kolář. „S Rusy léta hovoříme o tom, že bychom sochu rádi přesunuli. Oni se tomu brání a stěžují si. Neuvědomují si ale, že to je to jediné, co mohou dělat,“ říká Kolář v rozhovoru. „Nám když dojde trpělivost, tak sochu můžeme klidně uklidit do sběru,“ sdělil.
Fotogalerie: - Koněv v ohrožení
Kolář se v médiích nechal slyšet, že mezi zvažovanými alternativami, kam „rudého maršála“ přemístit, je například nějaké muzeum nebo přímo prostory ruského velvyslanectví.
A trpělivost podle všeho starostovi došla. V pátek nechal, údajně z preventivních důvodů, sochu zahalit plachtou. Tu posléze odstranil aktivista Jiří Černohorský. Kolář nechal sochu zahalit znovu a prostor doporučil hlídat strážníkům městské policie. Uprostřed noci se jistí mladíci pokusili plachtu z Koněva strhnout znovu. Strážníci jim to ovšem překazili.
Ve svém takřka dva roky starém rozhovoru pro ParlamentníListy.cz na téma Koněv ovšem Kolář hovořil odlišně ve smyslu, že za postačující u Koněva považuje právě ony vysvětlující cedulky. „Jak říkám, jestli se Koněvova socha odstraňovat měla, tak se to mělo stát v 90. letech, kdy ta nálada na to byla,“ sdělil nám tehdy Kolář v rozhovoru. „Dnes by to ale jen zbytečně vyvolávalo vášně, polarizovalo společnost. Praha 6 má hodně důležitějších problémů, než řešení jedné sochy jednoho maršála,“ uvedl.
Fotogalerie: - U sochy Koněva
V rozhovoru dále uvádí, že odstraňovat pomník jako takový nikdy nechtěli. „Tak jsme deklarovali, že odstraňovat sochy v dnešní době je už trochu pozdě,“ říká s tím, že jako postačující se jeví doplnit Koněvovu sochu trojicí vysvětlujících cedulek, které zmiňují i jeho temné stránky: účast na krvavém potlačení maďarského povstání v padesátých letech a údajnou spoluúčast na zpravodajské činnosti sovětských sil při invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968.
Obsah celého rozhovoru s Ondřejem Kolářem na téma Koněvovy sochy, který ParlamentníListy.cz vydaly 16. listopadu 2017, si můžete přečíst v plném znění níže nebo na odkazu ZDE.
Rozhovor s Ondřejem Kolářem o kontroverzi kolem sochy maršála Koněva v Dejvicích (ParlamentníListy.cz, 16. 11. 2017)
Jak celá ta iniciativa kolem sochy maršála Koněva vznikla? Ono to vypadá, jako by snad Praha 6 neměla k řešení nic závažnějšího?
Začnu zeširoka. V letech 2009 a 2010 začaly probíhat diskuze, že by se nějak mělo upravit náměstí Interbrigády. Ty úvahy počítaly i s tím, že by se tam udělaly podzemní garáže. Už tehdy se o tom mluvilo s ruskou ambasádou. Ruské straně to nevadilo. Jediný požadavek z jejich strany byl, aby tam zůstalo nějaké prostranství na kladení věnců. Debaty potom postupně utichly a rekonstrukce prostoru se nekonala.
Koněv se do našeho hledáčku dostal až tehdy, kdy mu někdo namaloval růžové kalhoty. Koněv se opravil na náklady samosprávy, pod níž pomník nyní spadá. V dubnu 2015 přišli na zastupitelstvo lidé sdruženi v konzervativním klubu, většinou bývalí politici. Ti vznesli požadavek, abychom pomník odstranili. My jsme to nijak zvlášť nekomentovali. Na příštím zastupitelstvu ale vznikla bouře ve stylu, co jsme to za prevíty, když chceme pomník odstranit, což jsme ale nikdy nechtěli. Tak jsme deklarovali, že odstraňovat sochy v dnešní době je už trochu pozdě, a vyplynulo z toho, že bychom na ten podstavec umístili tři cedule – v češtině, angličtině a v ruštině, na nichž bude napsáno, kdo byl maršál Koněv doopravdy, aby se vyjasnili určité nejasnosti. Nápisy konzultujeme s odborníky z Vojenského historického ústavu i Ministerstva obrany. Ta původní cedulka by tam zůstala, ale vedle ní by se objevily cedule, které by ukázaly, že na té původní je jistá historická nepřesnost.
Mě by zajímalo, co s tou věcí má společného ruská ambasáda?
To by mě zajímalo také. Ruská ambasáda se odvolává na bilaterální smlouvu, kterou má uzavřenou s Českou republikou ohledně válečných pomníků a hrobů a nová úprava, kterou navrhujeme, se Rusům nelíbí. Koněvova socha ale není válečný hrob ani pomník. Je to pomník konkrétního sovětského vojevůdce, který byl postaven v roce 1980, v době vrcholící normalizace. Na tento objekt se ta smlouva nevztahuje ani náhodou. Socha je v majetku obce, obec se o ni stará na vlastní náklady. Obec má právo říkat, co s tím pomníkem bude nebo ne. My Rusy férově informujeme o tom, co tam budeme dělat. Je to socha ruského maršála. Ta jejich snaha zamezit, aby si samospráva vykonávala věci na svém území, mi přijde absurdní.
Vy to vnímáte jako nějaký zásah do výkonu samosprávy?
Jednoznačně, ruská ambasáda tu není od toho, aby určovala samosprávám, co mají dělat. Rusům se samozřejmě nelíbí, že by na těch nápisech mělo být, že Koněv třeba i zpravodajsky připravil invazi do Československa v roce 1968. On to ale udělal jako jednu ze zásadních věcí. Když to tam nebude, tak budeme zase jen omílat tu historickou nepravdu, která tam je, a sice, že zachránil Prahu před zničením.
Prahu před zničením při vší úctě zachránil generál Kutlvašr, a ne maršál Koněv. To byl velitel Pražského povstání, který podepsal kapitulaci německých vojsk a Wehrmacht následně odešel. To, že tu zůstaly oddíly SS, které byly ochotny bojovat nehledě na cokoliv, je jiná věc. A přitom generál Kutlvašr, který měl tuto zásluhu, byl posléze komunistickým režimem perzekvován. Tady během normalizace bez jakéhokoliv uzardění jela velmi sofistikovaná propaganda, která měla účelně potlačit význam Pražského povstání a naopak vyzdvihnout roli Rudé armády. Co se ale týče těch cedulek, tak Rusům se prostě nelíbí to, že my na těch cedulkách uvedeme, že oni od roku 1968 okupovali Československo, a to je to, proč proti tomu bojují. Já nechci nijak zlehčovat podíl Rusů na osvobození Československa, ale co se týče Prahy, přijeli v podstatě do již osvobozeného města.
Pomníky rudoarmějcům najdeme i v zahraničí. Proč vadí v Dejvicích, a v Berlíně ne?
V Berlíně najdeme pomník Rudé armády, ve Vídni najdeme rovněž pomník Rudé armády. V případě sochy maršála Koněva je ale ta armáda personifikována v člověku, který Československo osvobodil, tedy jeho část, ale v roce 1968 jej okupoval. A my říkáme, dobře my tady toho člověka necháme, ale chceme, aby všichni věděli, že on nás kromě toho osvobození i okupoval.
Vy tu sochu vnímáte jako normalizační propagandu?
Já to tak chápu. Já nechci nijak zpochybňovat význam a zásluhy Rudé armády, ale na tom pomníku je značná historická nepřesnost. My ji jenom chceme uvést na pravou míru. Rusko ale vnímá velmi negativně jakýkoliv zásah do oblasti, kterou považuje za svou sféru vlivu. My nejsme jediní, kteří mají problém s komunistickými pomníky odkazující na společnou historii s Ruskem. Já říkám my Koněva neodstraňujeme ani ho nedehonestujeme. My jenom uvádíme fakta, která jsou ověřená. Stačí, když si otevřete ruskou wikipedii, a tam je to všechno napsané. Tak proč se najednou vztekají, že to tam chceme dát my, když to tam sami mají?
Do jaké míry je to ideologické rozhodnutí? K odstraňování soch z doby konfederace dochází v posledních měsících například i v USA…
Co se týče toho odstraňování, tak svým způsobem to ideologické rozhodnutí je. A proto já říkám, že do případu Koněvovy sochy tu ideologii pouštět nechci. Maršál Koněv je součástí naší historie, ale jestli máme možnost zmínit, že onen voják je součástí naší historie, nejen té pozitivní, i té negativní, pak nevidím důvod, proč bychom to tam dát nemohli a neměli.
Ohledně odstraňování soch v USA, je nutné na to hledět v kontextu toho, co se tam v minulosti stalo, že jsou to relikty a odkazy z doby Občanské války. Je to nějaký vnitřní konflikt v rámci Spojených států, se kterým se vyrovnávají do dneška.
V Česku se sochy odstraňovaly například za první republiky. Zmínil bych sochu maršálka Radeckého z Malé Strany…
Tak Radecký se odstraňoval v návalu nějaké prvorepublikové euforie. Nakonec se dle mého historicky ukázalo, že se ani odstraňovat nemusel. Jak říkám, jestli se Koněvova socha odstraňovat měla, tak se to mělo stát v 90. letech, kdy ta nálada na to byla. Dnes by to ale jen zbytečně vyvolávalo vášně, polarizovalo společnost. Praha 6 má hodně důležitějších problémů než řešení jedné sochy jednoho maršála. Už tím, že se o tu sochu staráme, vyjadřujeme Koněvovi úctu. Tím vůbec neříkám, zda si ji zaslouží, o tom se vůbec nechci bavit. Ale dle mého vyjadřujeme i úctu Rudé armádě, která si ji bezpochyby za svou kolosální oběť na bojištích druhé války zaslouží, a Rusku za to, že nám pomohlo se zbavit nacistické okupace. To ale není podstata celé této pseudokauzy – hlavní sdělení příběhu „sochy maršála Koněva“ je to, že komunisté mají privilegovaný přístup k ruským diplomatům a vědí o všem dřív než česká diplomacie.
Je to pár let, co ve vaší městské části zbourali architekty ceněný hotel Praha. To je nějaký trend v Česku revidovat připomínky na období socialismu či normalizace?
No tak v architektuře do toho samozřejmě vstupuje i nějaké estetické cítění, urbanismus a tak. Hotel Praha není jediný případ. Dneska jsou ale trendy v architektuře trochu jiné a i lidem se estetický pohled trochu mění. Dnešní architektura je střídmější než taková opravdu brutalistní, jako byl příklad hotelu Praha. Ale ten případ je jednoduchý, koupil ho soukromý vlastník, který chtěl pozemek využít pro stavbu rodinných domů pro sebe a své děti a ve spodní části chtěl mít soukromé gymnázium. To gymnázium tam mít nebude, ale jestli někdy bude chtít stavět domy pro svou rodinu, já nevím.
Takže ve výsledku hotel zmizel a je tam prázdné místo. To je výsledek akce…
Troufám si říct, že z pohledu obyvatel Hanspaulky se těm vilám, které stály za hotelem Praha, teď otevřel nádherný výhled na kus Prahy.
Všiml jsem si, že máte v kanceláři fotografie prezidentů celkem standardní, a pak tam máte současného Miloše Zemana ve člunu. Jak Zemanovo prezidentování hodnotíte?
Mně Zemanova politika nevyhovuje. Současný prezident dle mého rozděluje společnost na dva nesmiřitelné tábory: obdivovatele Miloše Zemana a naopak lidi, kteří ho nemají rádi. Prezident není člověk, který by měl diktovat, jak se má stát, média, společnost chovat. Prezident by neměl nikomu vnucovat své názory a kreativní výklad Ústavy v podání Miloše Zemana je skandální. To si prezident republiky nemůže dovolit, prezident má být lidem pozitivním příkladem – přeci jen je u nás jistá tradice vnímat prezidenta jako „tatíčka“.
Stejně tak se mi ani nelíbí směr, kterým se za Miloše Zemana stočila zahraniční politika České republiky. Naše zahraniční politika měla výrazné téma lidských práv a v této oblasti jsme patřili mezi světovou špičku. Teď, když jsme se od toho odklonili, tak nás svět vnímá jen jako jednu z dalších malých a nevýrazných zemí. Ono stačí si připomenout, co prezident Miloš Zeman uvedl po svém návratu z Číny, kdy řekl, že tam nejezdil poučovat o lidských právech, ale naopak se učit, jak stabilizovat společnost. Toto přeci nesmí říct prezident demokratické země, ve které funguje reálná dělba moci a existuje cosi jako vláda práva, po návratu z návštěvy totalitního režimu vlády jedné strany.
Komunisté jsou ostře proti změně ohledně sochy. Obviňují vás ze snahy se zviditelnit. Plánujete vstup do vyšších pater politiky?
Zatím ne. Práce na Praze 6 mne zaměstnává, ohromně mne baví a myslím, že není důvod od ní odcházet.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jonáš Kříž
