To bude nářku. Připravuje se věc, která naštve USA, a potěší Moskvu

18.08.2016 10:48

Rozložení sil na Blízkém východě se otřásá v základech. První velký otřes přišel s návštěvou tureckého prezidenta Erdogana v Petrohradu na začátku minulého týdne. Poté následovala neohlášená návštěva íránského ministra zahraničí v Ankaře. Teď by měl zase pro změnu Erdogan odcestovat do Teheránu. Hovoří se o formování aliance mezi Moskvou, Teheránem a Ankarou.

To bude nářku. Připravuje se věc, která naštve USA, a potěší Moskvu
Foto: repro kremlin.ru, tan
Popisek: Prezidenti Vladimir Putin a Recep Tayyip Erdogan

Ještě předtím, než se íránský ministr zahraničí Mohammad Javad Zarif vydal na státní návštěvu do turecké Ankary, dlouze po telefonu pohovořil se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem o mnohých tématech včetně společného postupu v Sýrii, uvádí ruské ministerstvo zahraničí.

Zarif se v Ankaře potkal s prezidentem Erdoganem a s předsedou vlády Binali Yildirimem. Z prohlášení obou ministrů bylo patrné, že značná podpora, kterou Teherán vyjádřil Erdoganovi po pokusu o puč, kvantitativně pozvedla úroveň vztahů mezi oběma zeměmi.

Podle některých zpráv poskytl Teherán turecké vládě „cenné informace“ o plánovaném pokusu o převrat, který proběhl v noci 15. července. „Bezpečnost a stabilita Íránu je i bezpečností a stabilitou Turecka. Věříme, že to v Teheránu vnímají stejně,“ prohlásil turecký ministr zahraničí Cavusoglu.

Dále prohlásil, že Turecko a Írán sdílejí stejný pohled na otázku teritoriální integrity Sýrie. „Taková poznámka může znamenat jediné – odkaz na společný zájem Ankary a Teheránu na zabránění šíření kurdské enklávy v severní Sýrii.

O vzájemných vztazích mezi Íránem a Tureckem pohovořil pro Voice of America i Erdoganův mezinárodní poradce Ayse Sozen Usluer: „Mezi Íránem a Tureckem nejsou žádné závažné problémy. Naopak, v regionu spolupracujeme hned v několika oblastech. Jen v některých aspektech našich zahraničněpolitických snah se občas vyskytnou drobné rozdíly. Nejde ovšem o nic vážného, co by činilo nepřekonatelný problém.“

V přítomnosti tureckého ministra zahraničí jeho íránský protějšek Zarif otevřeně vyzval k hlubší spolupráci na lince Teherán – Ankara – Moskva. „Pracujme společně k dosažení míru a prosperity v regionu,“ vyzval.

Zarif tak mohl reagovat na pro Írán nepříznivý vývoj na Blízkém východě, kde se pomalu utváří aliance mezi Saúdskou Arábií a Izraelem (za tiché podpory Spojených států), namířená na „zadržování“ Íránu. Z pohledu Teheránu by navázání těsnějších kontaktů s Ruskem a Tureckem bylo adekvátní reakcí na tento vývoj.

„S tím, jak se Ankara postupně přibližuje Íránu a Rusku, vzniká naděje na vytvoření nového strategického trianglu, který by v brzké době mohl mít velký vliv na rozvíjení situace nejen v Sýrii, ale i v celém regionu Blízkého východu. Nová aliance má potenciál hluboce pozměnit současnou podobu rozložení sil na Blízkém východě a v nejlepším případě zajistit i bezpečnost celého regionu,“ píše íránský Tehran Times.

„Rusko a Turecko se již domluvili na vytvoření společného vojenského, diplomatického a zpravodajského mechanismu. Přitom hovoří o tom, že jestliže bude třeba, zapojí do něj i Írán. Takovým způsobem by si zajistili užší kontakt s Teheránem a měli by možnost konzultovat různé aspekty vzájemných vztahů přímo se zástupci íránských ozbrojených sil a diplomatických a tajných služeb, se kterými by se střetávali na pravidelných schůzkách.

Takový vývoj by byl samozřejmě nepříznivý zejména pro Spojené státy a jeho spojence v regionu jako například Saúdskou Arábii.

Šanci zvrátit nepříznivě se vyvíjející situaci v oblasti Blízkého východu pro Spojené státy bude mít viceprezident Joe Biden, který se chystá navštívit Ankaru jako vůbec první vysoce postavený americký politik od pokusu o převrat z minulého měsíce.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: fib

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Mladí si myslí, že všechno zachránili Američané“. Plzeňský památník obětí války se smutným osudem

21:38 „Mladí si myslí, že všechno zachránili Američané“. Plzeňský památník obětí války se smutným osudem

Zrezivělý památník; víc, než se na pohled zdá. Jména škodováckých obětí druhé světové války po necel…