To je zlé. Ivan Trojan a elita: Diváci volají policii. A ptají se

7. 3. 2021 20:21

Český lev se letos obešel bez diváků v Rudolfinu. Ceremoniál nicméně proběhl před kamerami České televize a umělecká elita v čele s Ivanem Trojanem byla testovaná na covid-19, čili mohla být bez roušek. Potud v pořádku. Jenže česká veřejnost je stejně rozhořčena: zatímco podle vládních nařízení není možné pořádat hromadné akce a v zásadě dělat vůbec nic, ocenění představitelé po skončení přenosu před Rudolfinem kouřili a popíjeli kávu. „Kde byla policie?“ ptají se někteří v den, kdy strážci zákona zakročili proti poslanci Volnému a dalším demonstrantům.

To je zlé. Ivan Trojan a elita: Diváci volají policii. A ptají se
Foto: Repro ČT
Popisek: Ivan Trojan na Českém lvu
reklama

Nejvíce cen včera na ceremoniálu v pražském Rudolfinu získal snímek Bohdana Slámy Krajina ve stínu, který měl nominací patnáct. Jeho tvůrci si odnesli šest cen včetně té za scénář a nejlepší ženský herecký výkon.

Anketa

Má poslanec Lubomír Volný vaši důvěru?

34%
66%
hlasovalo: 14061 lidí

Ocenění za mimořádný přínos české kinematografii dostal režisér a scenárista Hynek Bočan. Jako mimořádné audiovizuální počiny akademici ocenili všechny tři nominované projekty. Cenu si odnesli tvůrci internetového seriálu #martyisdead, který loni získal jako první český seriál mezinárodní cenu Emmy. Filmová akademie dnes ocenila také projekty Film Naživo a Televize Naživo, které přinášejí kulturu v době uzavření kin a divadel kvůli pandemii, a filmové muzeum NaFilm.

Šarlatán vynesl sedmou sošku Českého lva Ivanu Trojanovi za ztvárnění hlavní mužské role. V kategorii nejlepší kamera byl za práci na tomto snímku oceněn Martin Štrba a Radim Hladík jr. dostal cenu za nejlepší zvuk.

Krajina ve stínu znamenala první sošku lva pro herečku Magdalénu Borovou, která ztvárnila hlavní ženskou roli. Akademici ocenili i ženský herecký výkon ve vedlejší roli, za nějž dali cenu Patře Špalkové. Za nejlepší scénář tohoto dramatu z poválečného pohraničí byl oceněn Ivan Arsenjev a Jan Daňhel dostal cenu za nejlepší filmový střih.

Jako nejlepší studentský film ocenila filmová akademie snímek Adama Martince Anatomie českého odpoledne. Tvůrce dostal i cenu za nejlepší krátký film, která se letos při výročních filmových cenách udílela poprvé. Snímek se snaží popsat českou povahu na epizodce z parného léta, kdy se u rybníka ztratí dva kluci a každý k tomu má co říci.

Poprvé se letos také udílela cena v kategorii nejlepší animovaný film. Dostal ji režisér, výtvarník a producent Jan Balej za loutkový dobrodružný snímek Barevný sen.

Českého lva za nejlepší televizní seriál získali tvůrci seriálu Zrádci o boji policie s drogovou mafií, vznikl v České televizi podle původního námětu Jiřího Vacka, jednoho ze zakladatelů Národní protidrogové centrály, a na základě příběhů policistů z terénu. Cenu za nejlepší televizní film či minisérii má série Herec, kterou uvedla Česká televize. Vypráví o nelehké herecké kariéře v 50. letech.

Letošní 28. ročník udílení Českých lvů se konal v pražském Rudolfinu kvůli opatřením zavedeným proti šíření koronaviru za zvláštních bezpečnostních opatření a bez stovek jindy přítomných diváků. Na místě byly jen asi dvě stovky lidí, především nominovaných a předávajících. Všichni museli podstoupit test na covid-19, řádově několik lidí kvůli pozitivnímu výsledku pořadatelé na ceremoniál nepustili. I přesto se však na sociálních sítích objevila kritika, a to kvůli snímkům zúčastněných, jak kouří a povídají si před budovou Rudolfina.

„Český lev 6. 3. 2021. Připadá vám tohle normální. Hospody a obchody zavřené, děti nesmí na dětská hřiště atd. Ale naše celebrity si opět dělají, co chtějí,“ poznamenal k předávání cen a ke zveřejněným fotografiím například uživatel jménem Tomik Jeřábek.

A rozčílený byl také poslanec Jaroslav Foldyna (SPD). „Proč policie včera nezasahovala? Jaký je rozdíl mezi porušením vládních opatření při předávání Českého lva a dnes tím, co se děje na Václaváku?!“ rozčílil se Foldyna.

„To, že nezasahovala, považuji za absolutně v pořádku!! Naopak zcela za hranou, diktátorské a fašistické považuji StBurešovo nařízení a zákazy!!!!“ poznamenal následně v diskusi jeden z uživatelů. 

„Proti jedněm zasahuje, proti druhým ne. To buď tak, nebo onak, ale všem stejně,“ ohradil se však Foldyna. 

„Český lev se skutečně povedl, pokud se týká proticovidových opatření, paní Millerová. Jsem rád, že na jednu stranu dodržují zákony a nařízení ČR, a na stranu druhou platím daně, které jdou lidem dělajícím tohle. Jednou to bouchne, soudruzi,“ podotkl na svém facebookovém profilu rovněž Dušan Napravený Rudecký.

„Vzpomínám si na ten hrozný skandál kvůli skyboxu na Slavii... a Český lev v Rudolfinu nic...?!?“ ptal se také Ladislav Žák, a připomněl tak zápas Slavie proti Leicesteru, po kterém musel například opustit svůj post poradce premiéra exministr zdravotnictví Roman Prymula. 

Své napsala i advokátka Jana Zwyrtek Hamplová. „Miluju české filmy. Obdivuji herecké umění řady jmen, která včera padla. Miluju moderátora Václava Koptu, kterého stále vidím ve filmu Sněženky a machři. Neb je machr! Přesto, nebo právě proto musím vyslovit, padni komu padni – v žádném pandemickém zákoně není výjimka pro udělování Českých lvů. Studenti nemohou ani promovat, ale ceny se odložit nemohou. Je mi z toho smutno. Bez ohledu na prohlášení, že všichni mají aktuální testy, je to hrubě přes čáru a facka normálním lidem. Tedy suma sumárum – když se všichni ‚mí‘ starostové a starostky na prezenci otestují, mohu uspořádat v dubnu Kongres FORUM MUNICIPAL? Nebo to prohlásit za shromáždění do 100 účastníků? Protože přesně ten dvojí metr k tomu svádí. Foto je z mediálních zdrojů. Nevěřila jsem. Tomu dvojímu metru. Jinak si nemyslím, že nemít roušku venku a předat ceny je zločin. NAOPAK. Jde mi jen o princip onoho dvojího metru. To není o účastnících. Těm ze srdce přeji ocenění i setkání. Je to o těch nahoře,“ poznamenala.
 

A kritika se objevila i kvůli oceněným filmům.

„Tož, před 20 lety, když se řeklo Český lev (myšleno jako filmová cena), mělo to ještě určitou váhu. Jak v řemesle, tak i v tom, co film řešil a jaký vzkaz posílal do světa. Jistě, již tehdy bylo v některých filmech vidět, že v nich bují propaganda hyperkorektnosti a antinárodovectví, ale pořád se to ještě dalo přejít... například podle mě nejlepší porevoluční film, který řešil dobu II. světové války, Protektorátu Čechy & Morava ‚Je třeba zabít Sekala‘, kde vlastně nebyl ani jeden Němec nebo voják, vcelku reálně vykresloval lidskou povahu té doby...,“ poznamenal k udílení cen Tomáš Měšťan.
 
„Dnes už však jde rovnou o kolektivní vinu. Jsi Čech, Moravan, Slezan, Slovák, tak jsi vinnen... za to, že jsi vyhnal sudetské Němce, kteří se sice s oblibou chodili dívat v Kounicových kolejích v Brně (a nejen tam) na každodenní popravy občanů protektorátu a rádi arizovali majetek vyhnaných židů, myslíš si, že rodina je muž, žena, dítě, a tak jsi homofob a netolerantní, neobdivuješ Václava Havla, podávaného dnes jako karikaturu toho, proti čemu jako spisovatel psal...,“ poznamenal dále Měšťan.
 
„Jistě, tzv. vyrovnání s Němci je důležité, nicméně pokud vím, byla již v roce 1997 podepsána mezi Helmutem Kohlem, tehdejším německým kancléřem, a Václavem Klausem, tehdejším premiérem ČR, tzv. Česko-německá deklarace o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji... ‚Cílem deklarace bylo zlepšit vztahy mezi oběma zeměmi a zmírnit napětí mající příčiny ještě ve druhé světové válce. Krátce po Kohlově smrti ocenil Klaus, že jeho německý protějšek dokázal pochopit situaci České republiky, státu, který měl po staletí s Německem složité vztahy, a proto spolu s českou stranou připravil a podepsal Česko-německou deklaraci, která si kladla za cíl nechat minulost minulostí a soustředit se na budoucnost‘... Osobně jsem s tímto souhlasil a naivně si myslel, že to je již překonaná věc...,“ dodal.
 
„Měla to být tzv. tlustá čára. Paradoxem je, že když pominu spolek sudetských Němců v Mnichově, který je od pádu komunismu v bývalém východním bloku slabší a slabší, protože v podstatě pamětníci někdejšího odsunu vymírají a jejich děti, vnuci a pravnuci toto téma řeší víceméně jen z úcty k rodině, a to jen občasným halekáním na sjezdu. Tak je to téma, až na pár radikálnějších představitelů, jako je Posselt, víceméně mrtvé. Do ČR Němci jezdit mohou, kupovat si nemovitosti mohou, zakládat zde firmy, bydlet... pokud jde o Benešovy dekrety, to je téma, které se týká spíše bývalé šlechty než obyčejného, původem sudetského Němce, žijícího dnes v Bavorsku... tím paradoxem je to, že ani v Německu to prostě není tak důležité téma, které by rezonovalo společností a na dané téma se točily filmy, hrály divadelní hry apod... ono by to bylo totiž těžké od sebe oddělit, protože antinacistů (komunistů, socdemokratů, demokratů) tam bylo opravdu minimum. Absolutní většina se nechala zlákat nacistickou vizí na ‚Velké Německo‘... u nás se ale zejména umělecká scéna, a hned za ní novináři a i část historiků a politiků, rozhodla toto téma začít používat jinak. Namísto objektivního pohledu začala pranýřovat Česko za to, co se po válce s téměř třemi miliony Němců stalo... ani Němci by si nedovolili natočit filmy, kde ‚zlej žid, který se vrátil z koncentráku, zabíjí hodné a slušné sudetské Němce, kteří přece jen chtěli patřit do Reichu a jen prostě hajlovali‘...,“ popsal dále Měšťan.
 
„Jistě, tzv. elita, která ovládá toky peněz (ČT, ČRo, Český fond kinematografie atd...), dnes již jasně definuje ve svých podmínkách, co se má točit, jinak prostě finanční podpora není možná... zjednodušeně: Pokud film dostatečně ukazuje, že v podstatě druhou světovou válku vyvolali ti škaredí Čechoslováci, kteří dodnes ubližují Němcům, homosexuálům, genderu, migrantům a podporují tradiční rodinu, pak máte reálnou šanci na to dostat dotaci a natočit si svoji ‚goebelsovskou‘ životní etudu... pokud zažádáte o dotaci na film, který jen trošku zpochybní to, že migranti nejsou tak úplně skvělí, že Němci tady za války nerozdávali dětem bonbóny, ale vyhlazovali obyvatelstvo, nedejbože by ve filmu byl rudoarmějec osvobozující Prahu, pak máte smůlu a už si neškrtnete...,“ popisuje Měšťan.
 
„Český film dnes je větší částí prostě už jen hloupá a tupá propaganda. Je to vtipné i z toho důvodu, že ti stejní lidé, kteří tyto filmy a seriály natáčejí, odsuzují filmy, které se točily v době komunismu, jako třeba majora Zemana. Jistě, byla to propaganda, vtipné na tom však je, že se na to dá dívat i dnes, protože je to uvěřitelné, od hereckých výkonů přes scénáře, režii, hudbu, dramaturgii atd... dnešní český film je jen karikaturou kinematografie. Stačí splňovat podmínky politického zadání a máte možnost tvořit... musíte se však přizpůsobit... proto jsou tyto filmy těžko uvěřitelné. Filmař, který se přizpůsobuje jasnému zadání, ví, že sice film natočí, ale těžko si může myslet, že jeho film za něco stojí...,“ uzavřel.
 
 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: vef

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Janek Ledecký a parazité z Evropských hodnot. Takoví morální ubožáci, že o jejich omluvu nestojí

15:54 Janek Ledecký a parazité z Evropských hodnot. Takoví morální ubožáci, že o jejich omluvu nestojí

Kdo je tu dezinformátor, ptá se řečnicky zpěvák Janek Ledecký, kterého Evropské hodnoty zařadily rov…