To není demokracie! Reportéři ČT vyslechli zlé příběhy o Maďarsku

07.01.2020 7:21

Podle Reportérů bez hranic, kteří každý rok sestavují žebříček svobody tisku, se postkomunistické země v posledních letech propadají. Týká se to i Česka, které za uplynulých šest let kleslo ze třinácté příčky na čtyřicátou, například Polsko bylo v roce 2015 osmnácté, loni skončilo na 59. místě. Nejhorší je situace v Maďarsku a Bulharsku.

To není demokracie! Reportéři ČT vyslechli zlé příběhy o Maďarsku
Foto: Repro ČT24
Popisek: Maďarský premiér Viktor Orbán
reklama

Maďarský premiér Viktor Orbán je vnímán jako náš blízký spojenec v rámci visegrádské čtyřky, ve své zemi dokázal kontrolu médií dovést téměř k dokonalosti. Jeho země skončila na 87. místě, například za Albánií a Mongolskem. Bulharsko pak loni obsadilo 111. příčku. V Bulharsku natáčel šéf pořadu Reportéři ČT Marek Wollner, v Maďarsku Tereza Engelová.

„Toto není demokracie. Toto je komunismus a diktatura,“ uvedla jedna z maďarských žen, která společně s tisíci dalších vyšla v lednu 2019 do ulic maďarských měst. Protestovali proti takzvanému otrockému zákonu. Ale nejen proti němu. „Orbán a jeho prohnilá, zločinecká banda ušetřili peníze na chudácích. Postavili si vily a vycucali evropské fondy,“ rozčílil se další důchodce proti Viktoru Orbánovi, maďarskému premiérovi, který je u moci devět let.

Pořad najdete ZDE.

„V roce 2010, poté, co strana Fidesz získala dvoutřetinovou většinu, začala měnit celý právní systém. Změnili například i volební systém, přepsali ústavu,“ říká k maďarské vládě redaktor portálu 444.hu Dániel Pál Rényi. 

„Je to taková vyprázdněná demokracie. Existují demokratické instituce, demokratické volby, ale když se na to podíváme, kontrolní role institucí chybí,“ podotkl k Maďarsku publicista a překladatel Robert Svoboda. 

„V politicky citlivých případech, zvláště takových, které jsou nepříjemné vládě, lidem u moci, nejsou úřady ochotné vést řádné vyšetřování,“ zmínil spoluzakladatel portálu Direkt 36 András Péthö. 

V minulém roce například americký deník The New York Times psal o Orbánovi a jeho zneužívání evropských zemědělských dotací. List konkrétně zmiňoval stovky tisíc státních pozemků, které byly prodány Orbánovým spojencům. Provládní politici však na článek reagovali jako na podvodný. 

Investigativní žurnalistikou se v Maďarsku zabývá několik nezávislých médií. Internetový zpravodajský portál 444 odhalil řadu korupčních kauz. „Jejich koncept spočívá ve snaze zatlačit objektivní a nezávislou žurnalistiku do opoziční role. Snaží se nás nálepkovat jako agenty, kteří pracují pro tajné služby mimo Maďarsko,“ uvedl Rényi z portálu 444.hu.

O změně na maďarské mediální scéně pak promluvila mediální odbornice think-tanku Mérték Ágnes Urbánová. „Přišla v roce 2010, kdy maďarský parlament a nově zformovaná většina strany Fidesz odhlasovaly nový zákon, který změnil mediální trh. Proměnil strukturu veřejnoprávních médií, která teď kontrolují politici. Veřejnoprávní média jsou v područí vlády, zcela ztratila svou nezávislost,“ uvedla. 

Péthö k tomu uvedl, že si nemyslí, že cílem vlády je zcela zrušit svobodu slova. „Myslím si, že jejich cílem je vytvořit mediální ekosystém, který bude dostatečně rozsáhlý, aby udržel pohromadě jejich politickou základnu,“ uvedl.

Situací v Bulharsku se následně zabýval reportér Marek Wollner. Bulharsko je na tom podle žebříčku Reportérů bez hranic nejhůř, co se týče svobody tisku v Evropské unii. „Nejsem si jistý, že tyto žebříčky jsou vypovídající. Dám vám příklad. Novinářka z města Ruse na břehu Dunaje byla zabita, když běhala podél řeky. Některá bulharská média okamžitě napsala, že to byla politická represe. Přitom člověk, který tu novinářku zabil, byl chycen, odsouzen a poslán do vězení. Reportéři bez hranic to však stále opakují v původním znění jako politickou vraždu. To je směšné, to je totální lež,“ řekl reportérovi Emil Košlukov, generální ředitel Bulharské národní televize. 

„Média v Bulharsku jsou pod politickou kontrolou. Nejdříve se to stalo tištěným médiím, potom televizním. V letech 2014-2016 se dalo dýchat, možná do roku 2017. To byly tři roky, kdy se dělala normální žurnalistika,“ řekla k situaci v zemi novinářka Genka Šikerová. Podle jejích slov v bulharských médiích již investigativní pořady neexistují.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: vef
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Sundané roušky: Osobnost roku 89 promluvila. Neskutečné. A výsměch Šmuclerovi

7:54 Sundané roušky: Osobnost roku 89 promluvila. Neskutečné. A výsměch Šmuclerovi

Včerejšek byl první den, kdy mohli občané Česka oficiálně odložit venku roušky. A režisér a scenáris…