Li Zhao Schoollandová v rozhovoru pro server HlídacíPes.org dokonce varuje, že současné moderní technologie dávají vládnoucí komunistické straně ještě větší možnosti monitorování, a lidé kvůli tomu žijí v permanentním strachu.
Schoollandová se narodila v Číně v roce 1958 a na své dětství vzpomíná nerada. „Vše se v té době nacionalizovalo, vše se plánovalo a vláda dělala velmi hloupé ekonomické změny, které o pár let později způsobily obrovský hladomor,“ říká o době mezi roky 1959–1962, kdy hlady zemřelo na 30 milionů lidí.
„Hodně lidí zemřelo také na následky mučení nebo ve věznění. Třeba moje prababička zemřela následkem těžkých prací, ke kterým ji odsoudili. Jedenáct mých příbuzných spáchalo sebevraždu. Celý národ musel smýšlet stejně jako vůdce. Pokud někdo smýšlel jinak, byl potrestán. Země byla po deset let v chaosu,“ popisuje dobu svého dětství s tím, že měla matku v koncentračním táboře a otce ve vězení.
Hlavním důvodem jejich věznění byl podle ní fakt, že oba rodiče byli vzdělanci a rodina prarodičů kapitalisté. „Za to museli být potrestáni. Moji prarodiče i rodiče byli bohatí, měli dobré školy, měli svůj byznys, byli populární. To vše se začalo považovat za zločin. Mluvili cizími jazyky – to byl další zločin. A za tyto zločiny musela být potrestána celá rodina,“ vzpomíná.
Snažila se prý nějak přežít a z venkova se dostat do města, odkud byla její rodina vyhnána. „Dostala jsem se na univerzitu a v 80. letech se pak Čína začala postupně reformovat. Pak jsem dostala práci v Pekingu. V komunismus jsem neměla důvěru. Vůbec žádnou. Když jsem pak dostala šanci odjet na postgraduální studium do Spojených států, odjela jsem tam a už se nevrátila zpátky. To byl rok 1984,“ končí své vzpomínky na dobu v Číně.
V posledních letech se do Číny často vrací jako hostující profesorka na univerzitě. A všímá si, že se Čína opět vrací do dob tvrdé totality, jen s rozdílem, že kapitalistické ekonomice se dlouhé roky dařilo. „O současné situaci se teď mluví jako o návratu chladu. Posouváme se zase o čtyřicet let zpět, tak moc je situace špatná,“ popisuje Schoollandová a hovoří třeba o situaci na akademické půdě, kde profesoři nesmějí říkat nic, co by nebylo v souladu s doktrínou komunistické strany. „Hodně lidí přišlo o práci,“ tvrdí.
Poté se již dostává k represivním opatřením komunistické strany pod vedením prezidenta Si Ťin Pchinga. „Lidé například nesmějí mít doma pasy. Cestovní doklady u sebe schraňuje zaměstnavatel, takže pokud chtějí kamkoliv vycestovat, musejí u něj žádat o povolení,“ říká a dodává, že jakýkoliv úředník na letišti stejně může vycestování zakázat. „Čína není právním státem,“ má jasno disidentka.
Fotogalerie: - Pro zemi, která vítězí
„Netýká se to asi lidí, kteří nejsou nijak veřejně činní a jedou na zájezd do Prahy, ale pokud jste akademik, novinář, zkrátka člověk, který může jakkoliv ovlivňovat názory jiných, máte problémy,“ vysvětluje. „Lidé jsou vlastně rukojmími komunistického režimu. Mám kolegy, kteří byli pozváni přednášet do Ameriky, Mongolska, měli pasy, víza, letenky, ale na letišti je zastavili a nepustili nikam. Čínská média o takových věcech samozřejmě vůbec neinformují,“ zdůrazňuje i přísnou cenzuru médií.
Věnuje se také otázce koncentračních táborů, které jsou dnes překvapivě plné i křesťanských nebo muslimských věřících. „Dříve byly koncentrační tábory pro náboženské vůdce. Dnes už se netýkají jen vůdců, ale všech muslimů, stejně jako křesťanů. Masově se zavírají křesťanské kostely. Vláda začala s programem vyčištění od nepohodlného náboženství,“ pokračuje Schoollandová a dodává, že strana vyrobila i socialistickou bibli.
„Faráři si musejí od strany nechat schvalovat nedělní kázání a v kostelech jsou instalovány kamery. Se současnými moderními technologiemi na rozpoznávání obličejů mají naprostý přehled o tom, kdo tam chodí,“ dodává. Plně tolerován je podle ní jen buddhismus, ale také vždy musí být ve shodě se stranou a je často chápán jen jako prostředek pro turismus.
Fotogalerie: - Čínský nový rok s Kuberou
Moderní technologie je podle ní vůbec strašný nástroj v rukou totalitního aparátu. „Používají moderní technologie ve velkém. Například na univerzitě, kde učím, jsou nainstalované kamery v každém rohu místnosti. Mají různé tvary i funkce. Jedna umí zoomovat, takže si přiblíží texty, které prezentujete, nebo zápisky, které si dělají studenti,“ popisuje s tím, že monitorují i telefony, SMS zprávy, sociální média. „Účet na sociálních sítích vám jsou schopní zavřít jen za to, že jste dal lajk něčemu, co nepovažují za vhodné. Špehují všechno,“ poodkrývá ekonomka.
Popisuje také systém sociálních kreditů, kdy za porušení různých vyhlášek jsou odebírány kredity. „Třeba když kouříte ve vlaku, kde se to nesmí, strhnou vám kredity a nesmíte až 18 měsíců jezdit vlakem. Pokud byste ale nahlásili někoho z vašeho okolí, že dělá něco nepřístojného, například kouří v parku nebo má milenku, tak vám to zase vylepší skóre. Zvláště staří lidé, kteří už nemají co na práci, tak sledují, poslouchají a nahlašují, co se kde v sousedství stalo,“ je ze současných poměrů v zemi otřesená Schoollandová.
„Je to velmi těžké. Lidé opět žijí ve velkém strachu. Když přišla čínská kulturní revoluce, žili jsme ve strachu a ten je teď zpět. Navíc čínská ekonomika je na tom teď skutečně zle. Ještě nedávno se utrácelo, jako by neměl přijít zítřek. Ale inflace, která přišla, lidem otevírá oči,“ říká, že ani s ekonomikou to není tak skvělé, jak je ve světě vnímáno. „Ne několik posledních let. V současné době má Čína obrovské dluhy, jak vnitřní, tak externí. Stačí se podívat na projekty, které začala různě po světě a které opouští nebo opustila,“ tvrdí, že Čína už není ten ekonomický zázrak, jak se o něm v posledních letech mluvilo.
Kapitalismus byl podle ekonomky přijat dobře, ale privatizace dnes působí opět jen ve prospěch státu. „Volný trh používají k posílení státního vlivu. Malé živnostníky nepodporují. To ale není dlouhodobě udržitelný systém. Nějakou dobu to fungovalo dobře a měli dobrá čísla, ale to se neudrží. Mají strategie, jak zničit soukromé podnikání, banky například nedávají malým podnikům půjčky. Není to dlouhodobě udržitelné,“ opakuje profesorka s tím, že roste státní kapitalismus.
„Pro Si Ťin-pchinga je teď mnohem podstatnější ideologie. Chce posílit komunistickou stranu, chce mít věci opět více pod kontrolou,“ hodnotí čínského prezidenta Schoollandová, která prý do Číny jezdí, protože se snaží předat svým studentům vizi svobody. „Samozřejmě že mám strach, sledují mě na každém kroku a vyslýchala mě policie, ale já chci v Číně pracovat, dokud to půjde. Studenty učím znát hodnotu svobody. Vyučuji rakouskou ekonomickou školu, ekonomiku volného trhu a v rámci toho se snažím svobodu stále vyzdvihovat,“ říká odvážná profesorka, která se snaží mladým Číňanům vštěpovat samostatné přemýšlení. „To je moje současná mise,“ říká na závěr.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jma
