Stalo se přesně to, co se stát muselo, komentuje Petr Žantovský nový zákon, který ukládá různým subjektům povinnost platit koncesionářské poplatky pro Českou televizi a Český rozhlas. Pokud máte IČO, nebo máte v rodině někoho, kdo IČO má, museli jste si povšimnout, co se stalo. Chaos nastal v tom nejzákladnějším, v evidenci nových poplatníků. „Zákon stanovuje jednoznačně u OSVČ a podnikatelů, že tam je limit povinnosti platit nějaký poplatek až od 25 zaměstnanců na plné úvazky, to znamená že mohou mít klidně i 40 zaměstnanců na snížené úvazky, když jim součet hodí pod 25 celých,“ vysvětluje mediální analytik.
Zní to logicky. Ale Česká televize i Český rozhlas vystoupily s tím, že i tito lidé, na které se povinnost platit nevztahuje, se musí k poplatkům registrovat. To znamená každý OSVČ, mezi které se počítá i autor Týdne v médiích Petr Žantovský. „Nikoho nezaměstnávám, nikdy jsem nezaměstnával, mám tento živnosťák tuším od roku 1992. Celá ta léta na jednu jedinou osobu, kterou jsem já. Přesto se na mě vztahuje podle direktivy těchto veřejnoprávních médií ta povinnost se registrovat. Komu to nepřipadá jako naprosto absurdní a bizarní administrativní úchylka, tak se prosím přihlašte, dostanete ode mě knihu,“ vyzval čtenáře ParlamentníchListů.cz mediální odborník. Hledáním a vyplňováním potřebných formulářů k registraci a následnou snahou se registrovat k poplatku, který platit nemusí, „zabil“ Petr Žantovský asi dvě hodiny svého času. Aby byl zanesen v evidenci. „Tady se sestavuje databáze podnikatelů a OSVČ, kteří existují v naší zemi. Proč se sestavuje? Komu bude dobrá?“ ptá se Žantovský. Je zcela zjevné, že tito lidé nespadají do skupiny, která musí nově poplatky hradit. Zapsat se do seznamu ale musí.
„Pikantní je, že nejsou ani schopni se zkoordinovat, aby ta registrace vypadala v České televizi a Českém rozhlase podobně. Takže vypisujete všechno znova a znova a znova a znova, posíláte to datovkou na příslušné adresy a zabíjíte tím celé odpoledne. To je čistá šikana, to nelze nazvat absolutně ničím slabším,“ postěžoval si mediální analytik. Smysl stavění takové databáze mu uniká, protože kdyby chtěl někdo seznam podnikajících osob získat, najde jej minimálně na obchodním rejstříku vedeném příslušným soudem. Data už existují a jsou přístupná, ať už jde o malého ševce někde na vsi, nebo o pražský korporát. Dozvíte se v zásadě úplně všechno, včetně účetních materiálů, na jedné jediné adrese. „Je to opravdu jen veřejnoprávní bumbrlíček, který využívá díry v zákoně a získává tím informace, podle mého názoru, v rozporu s GDPR. Ať si to právníci těch firem přeberou z hlavy do noh nebo z noh do hlavy, je to nesmysl. Také se to administrativně zadrhlo a z těch povinných subjektů se jich opravdu přihlásil jen zlomeček,“ pokračuje Žantovský.
Pokud budeme ve vší naší legislativě pokračovat takhle, pak se podle mediálního analytika brzo dostaneme k oné pověstné dani z hlavy. „A ještě bude muset každý občan potom vyplnit nějaký formulář, že to je skutečně on, že má tohle rodné číslo, tehdy se narodil, tady bydlí, tohle vlastní a tak dále. Bude zdaněn z hlavy, z toho, že vůbec smí dýchat a býti občanem, tak, jako to v některé minulé raně kapitalistické nebo pozdně renesanční společnosti v nějaké formě existovalo. No a pak jsme tedy kde? Jsme v té demokracii?“ ptá se Žantovský. A hned si odpovídá: „Ne, tam opravdu nejsme. Není to ani liberální a ani demokracie.“
A vy jim peníze posílat chcete? Nevadí, stejně jste je poslali
Tento Týden v médiích se věnuje další kapitole „boje“ o existenci Rádia Svobodná Evropa. „Americký soud v další instanci zamítl rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa zastavit financování této propagandistické stanice. Odvolává se na rozhodnutí Kongresu, který už dříve schválil peníze na provoz této stanice. Připomeňme si z historie, že takzvaný Výbor pro svobodnou Evropu vznikl v roce 1949 pod vedením tehdejšího šéfa CIA Allena Dullese. Tento výbor dal potom vzniknout Rádiu Svobodná Evropa a Rádiu Svoboda,“ říká Žantovský. V roce 1995 RFE/RL přesídlila z Mnichova do Prahy, nejprve do budovy bývalého Federálního shromáždění, od roku 2009 vysílá ze supermoderní a pečlivě střežené budovy na pražském Hagiboru.
Dnes už RFE/RL nevysílá do bývalých postsovětských zemí. „Vysílá propagandu do zemí třetího světa, ať už je to nějaká interpretace toho, co se dnes děje v Rusku a v jeho bývalém sovětském okolí, nebo ještě v jiných státech na východ a jih odtud, a to je celý provoz té stanice. Stojí desítky milionů dolarů, možná až stovky (142 milionů dolarů v roce 2024). Přeloženo do češtiny, jsou to miliardy, které jdou v podstatě do fiktivního prostředí. Svobodná Evropa tvrdí, že ji poslouchají desítky milionů lidí. No, nejsem si tím úplně jistý, protože si nejsem úplně jistý digitálními možnostmi těch zemí, do kterých vysílá,“ popisuje Žantovský dnešní fungování Rádia Svobodná Evropa. Upozorňuje, že cílem vysílání jsou i země, které vybombardovala americká armáda, jako například Irák nebo Afghánistán. „Jestli jsou tam skutečně všichni lidé nalepeni na internetu nebo na nějakém jiném přijímači, kde se dozvědí od Svobodné Evropy, jak chápat svět, nevím,“ zapochyboval mediální analytik. Rozhodnutí Donalda Trumpa o zastavení financování RFE/RL rozumí, jak už padlo v jedné z dřívějších glos v rámci Týdne v médiích.
Jak hodnotíte práci Donalda Trumpa? (Ptáme se od 23.6.2025)Anketa
V tomto prostoru už také zazněl návrh Petra Žantovského, aby Česká televize a Český rozhlas využily stávající supermoderní zázemí RFE/RL pro vlastní provoz, pokud to bude možné. Doslova pod jednou střechou by byla jejich spolupráce podle mediálního analytika ideálnější. Moderní prostor na Hagiboru by po technologické stránce dokázal veřejnoprávním médiím poskytnout i ty vymoženosti, které dnes například na Kavčích horách chybí.
„Stojím naprosto pevně za rozhodnutím Donalda Trumpa. Myslím si, že na to má nárok, je součástí exekutivy, která vede Spojené státy a měl by o tom spolurozhodovat bez dalšího. Kongres, a hlavně soudy, které o tom rozhodují, by měly vzít na vědomí povinnost spíše o věci diskutovat a rozhodovat se, jestli to je pro Spojené státy ještě potřebné, nebo jestli to spíš není jen relikt minulosti, na který rádi vzpomínáme i my, kteří jsme Svobodku poslouchali tady v osmdesátých letech, s láskou a s důvěrou, možná až nemístnou,“ říká Žantovský.
V této věci se sluší zmínit ještě jednu informaci. Evropská unie na konci května schválila poskytnutí finančních prostředků na udržení Radia Svobodná Evropa ve výši 5,5 milionů eur, což je zhruba 135 milionů korun. Peníze mají jít na „podporu životně důležité práce rádia,“ jak uvedla šéfka unijni diplomacie Kaja Kallasová. Estonská diplomatka poukázala na to, že pochází z původně sovětského bloku a má vyšší citlivost na význam Radia Svobodná Evropa. „Když to vezmu čistě technicky, tak se může jednat o dar Evropské unie Spojeným státům. Svobodná Evropa sama sebe na svém webu označuje jako soukromou nezávislou mezinárodní zpravodajskou organizaci. Já bych určitě velice pochyboval nad slovy soukromá a nezávislá,“ reaguje Petr Žantovský s poukazem na historické pozadí vzniku Radia Svobodná Evropa a jeho dosavadní financování. „To je, jako kdybychom si říkali, že nezávislé jsou všechny ty slavné neziskovky, financované ze státních, municipálních, krajských a já nevím jakých veřejných rozpočtů. No nejsou! Jsou závislé na veřejných financích. Svobodná Evropa dostává od amerického Kongresu.“
Evropská unie tedy podle Žantovského dala buďto dar, nebo úvěr Spojeným státům. Dala jej z peněz občanů členských států. „S jakým deklarovaným souhlasem těch občanů? Já například nesouhlasím, aby z mých daní bylo financováno, a ještě takto nestandardně, přes Evropskou unii, Rádio Svobodná Evropa,“ myslí si Žantovský. Pokud má Rádio Svobodná Evropa potřebu přežít, mělo by podle něj vypsat celosvětovou sbírku na svou existenci: „Češi si dvakrát za sebou dokázali vybrat na Národní divadlo. Proč by si celý svět nevybral na Svobodnou Evropu, pokud ji považuje za tak důležitou,“ Skutečnost, že Evropská unie z peněz svých daňových poplatníků financuje americkou organizaci, mu přijde postavená na hlavu.
Trump zastavil kohoutky pro Prague Pride. Příště už všichni za svoje
V amerických vodách se částečně zdržíme i v posledním dnešním příspěvku. Došla k nám informace, že Spojenými státy zrušená agentura USAID přestane financovat pražskou LGBT slavnost Prague Pride. Jde o každoroční akci, která se koná v létě v centru Prahy a spočívá kromě kulturního programu především ve slavnostním průvodu pestrobarevně oděných lidí, kteří vyjadřují svoji podporu LGBT komunitě. „Celkem by se tomu nedalo nic vytknout, kdyby to nebylo celé financováno ze zdrojů jednak veřejných a jednak mezinárodních,“ říká Petr Žantovský. Chválí slovenskou vládu Roberta Fica za to, jak se k podobnému problému postavila u našich východních sousedů, kdy zrušila podporu Pride akce v Bratislavě.
Fotogalerie: - Duhový průvod 2024
K něčemu podobnému se podle Žantovského může schylovat i u nás, protože americká ambasáda, která vždy patřila mezi významné donory akce, svou podporu zrušila. Dnes je na tom festival Pride podle jeho organizátorů tak, že na některé ze svých aktivit bude vybírat vstupné. To organizátoři zdůvodňují politikou administrativy Donalda Trumpa. „Kolik vstupného vyberou, to se teprve uvidí, faktem je, že, opakuji, nic by na tom špatného nebylo. Ať se lidé projevují, ať o sobě říkají, že jsou třeba chobotnice, nebo židle, nebo bramboříky, je mi to úplně jedno, nijak mě to neomezuje. Ale toto ‚jedno‘ končí v okamžiku, kdy to mám financovat,“ říká mediální odborník.
Akci velkými částkami financuje a financoval i pražský magistrát, takže jde o peníze Pražanů. Od původních nízkých statisíců korun se podpora z pražské kasy v průběhu času navýšila na vyšší stovky tisíc korun. Petr Žantovský volá po zamyšlení, zda by si tuto podporu z daní voliči nechtěli přesměrovat raději třeba na ústavy paliativní péče, dětské domovy a podobné opravdu potřebné instituce.
„Tohle, čemu se říká Prague Pride, je opravdu jenom festival jakéhosi hedonismu a taková veřejná taškařice. Tím to nechci snižovat, jistě to mnozí z těch pořadatelů berou vážně a myslí si, že býti homosexuálem je politikum, které zaslouží takovouto pozornost, ale nevím, proč by si ji mělo zasloužit z našich kapes. Nevidím k tomu sebemenší důvod. Docela rád bych se dočkal okamžiku, kdy se Praha zachová úplně stejně jako Bratislava a nechá tu akci tržnímu mechanismu. Kdo to opravdu potřebuje, ten si to rád zaplatí. Kdo to nechce zaplatit, ten to opravdu nepotřebuje,“ loučí se pro tento týden se čtenáři ParlamentníchListů.cz Petr Žantovský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 8 čtenářů)
Souhlasíte s Petrem Žantovským?
autor: Jan Novotný
