Toto se má dít v Radě ČTK: Dříve to byly chlebíčky, kávičky... Pak přišli Foltán a Žantovský a najednou každé jednání natáčí štáb ČT

03.03.2020 17:21

Mediální analytik, právník a člen Rady ČTK Pavel Foltán pro ParlamentníListy.cz uvedl, že televizní štáb České televize pravidelně navštěvuje zasedání Rady ČTK a celou schůzi si natáčí. „Říká se, že je to štáb, co pracuje pro ČT24, snad pro tzv. Newsroom (inu, jaký jiný, nežli anglický název pořadu, jde-li o pořad uváděný v České televizi, že?), nicméně jak říkám, tak jistě to nevím. Faktem je, že až do jara 2018 se o Radu ČTK skoro nikdo nezajímal. Zejména ne nikdo z médií a nota bene z České televize,“ řekl pro naší redakci Foltán.

Toto se má dít v Radě ČTK: Dříve to byly chlebíčky, kávičky... Pak přišli Foltán a Žantovský a najednou každé jednání natáčí štáb ČT
Foto: Hans Štembera
Popisek: ČT 24, ilustrační foto

Začátkem roku 2018 zvolili poslanci do Rady ČTK dva nové členy, těmi byli Petr Žantovský a právě Pavel Foltán. „Krátce na to zjevně skončily doby stojatých vod v činnosti Rady, kde se po dlouhá léta v podstatě skoro vůbec nic nedělo. Rada koexistovala v pohodové shodě s vedením ČTK, jednou měsíčně se členové Rady krátce sešli k debatě, chlebíčky, kávička, sušenky, a pak zase za měsíc. Po celá léta v podobném klidu byla i pro média, včetně médií bulvárních i bulvarizovaných. Snad jen kdysi, když končil v dlouholeté funkci ředitel ČTK dr. Stibral a tehdejší sestava Rady zvolila do funkce Ing. Hrehu, a následně ho do funkce i jmenovala, ale protože to asi některé struktury zcela šokovalo, tak ho vzápětí zase odvolala, čímž se poněkud „proslavila“ v mediálním tuzemsku nejen svou orientovaností a konzistencí názorů,“ upozorňuje Foltán.
 
Stojaté vody v Radě ČTK byly podle Foltána rozčeřeny právě před dvěma lety, postupně se rozbouřily a nyní by se prý i mohlo zdát, že už se skoro vaří. „To vše v podstatě jen kvůli tomu, že se Foltán s Žantovským v Radě chovali zcela standardně a de lege artis přesně, jak byli zvyklí chovat se mimo jiné např. i v podstatně vyšším a mocnějším orgánu mediální regulace, jakým je tzv. „velká“ Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, kde před tím ve svých funkcích pracovali. Oba hned po příchodu do Rady ČTK zjistili řadu nejasností a hned je začali řešit. Mimo jiné i řádné dodržování procedury, i zákonů, aj. předpisů, trvali na řádné a důsledné kontrole činnosti ČTK, rozpočtů Rady i ČTK, tzv. výročních zpráv ČTK a tak dále. Bohužel už řadu let je v tuzemsku takový podivný zlozvyk, že ten, kdo poukáže na porušování zákonů, předpisů, pravidel, tak ten je poté z jakéhosi divného „pravidla“ sám označen za viníka toho, co zavinili ti jiní před ním, a často je pak jimi peskován, i postihován. Někdo by se teď mohl zeptat: „A neděje se to i teď v Radě ČTK?“ Kdo ví?“ ptá se Foltán.  
 

Anketa

Má Česko vyslat armádu či policii na obranu Řecka před migranty?

99%
1%
hlasovalo: 28022 lidí
 
Ale zpět k výše uvedené aktivitě štábu ČT a k některým praktickým souvislostem. „Zdaleka nejenom jedna z nich se sama hned nabízí. Člověka se zkušenostmi z řídící praxe by muselo hned zajímat, jak to se štábem z ČT asi tak ve skutečnosti funguje. Čili co člověk s manažerskou zkušeností hned uvidí: Zpravodajský štáb ČT o několika lidech přijede každý měsíc na zasedání Rady ČTK a celé zasedání si natáčí. Výjezd štábu obnáší několik hodin času a pak ve studiu ČT musí natočenou „surovinu“ zpracovat, což obnáší další hodiny času. Těžko ale říci, kolik z toho pak bude ve vysílání použito (pochopitelně objektivně a vyváženě – jak ukládá zákon a profesní čest),“ uvažuje člen Rady Pavel Foltán.
 
A vzápětí pokračuje dál: „Zmíněný pořad „Newsroom“ (řečeno s Wabim Ryvolou pořád, tedy nejen dneska, ale i „dneska mi ty fóry ňák nejdou přes pysky“ že to ještě na těch „Kavkách“ nikoho netrklo, že jsou Česká televize pro diváky mluvící v drtivé většině česky a platící jí každoměsíčně poplatek v českých korunách), se na programu ČT24 vysílá v periodě 4x za měsíc, a to jednou týdně, v celkové stopáži 100 minut v měsíci,“ počítá Foltán.
 
 
Jeho počty ale nekončí, právě naopak. “Jeden měsíc v kalendáři o průměru 30 dní, den má 24 hodin, takže v matematické relaci má jeden kalendářní měsíc 43 200 minut. Jenže 4 pořady s tím názvem v angličtině mají celkovou stopáž 100 minut za kalendářní měsíc, takže po odečtu 100 minut pak ze zbývajících 43 100 minut pak program ČT24 vysílá něco jiného než to, co natočí štáb pro pořad, který nepokryje ani čtvrtinu procenta z celkového časového objemu ČT24 za jeden měsíc. To je tedy poněkud marginální podíl, co by někomu logicky mohl připadat třeba i jako zcela zanedbatelný,“ jenže, jak pokračuje Foltán, jsou zde i další zajímavé parametry.  
 
„Tvůrčí skupina pořadu čítá asi 10 lidí, kterým ČT platí každý měsíc mzdu a s tím související další náklady. Něco stojí provozní výdaje a náklady na další infrastrukturu. Takže si jako manažer vyžádáte konkrétní podklady a z nich si spočítáte čísla v reálu. (Zkuste si to jen tak zhruba odhadnout, resp. představit. No, asi to nebude zrovna málo. Pak by se asi každý dobrý manažer zajímal o výpočet, kolik stojí výroba těch sto minut pořadu měsíčně. I kdyby se každý díl reprízoval po nocích třeba čtyřikrát, stejně by to nedosáhlo objemu ani celého jednoho procenta – aktuálně neznám ani měsíční, ani týdenní vysílací schéma, ani DVP (denní vysílací plán) programu ČT24, a tak nevím kolik a kdy má ten pořad vysílacích frekvencí. Nemusím to znát. Nejsem ani v Radě ČT, nejsem ani v RRTV (takže nemám tu povinnost, coby člen příslušného regulačního orgánu). Ani mi teď někdy – coby mediálnímu analytikovi – žádný klient nezadal žádnou analýzu ohledně ČT24,“ dodává Foltán. 
 

Anketa

Propadají Češi zbytečné panice, pokud jde o koronavirus?

hlasovalo: 8049 lidí
 
„Každý dobrý manažer se zkušeností z praxe by si nechal udělat od normovačů práce i tzv. „snímek pracovního dne“ u každého zaměstnance. No a na základě toho by pak mohl vyhodnotit zejména efektivitu jednotlivých pracovníků, ale i celého provozu, i poměr na vstupech a výstupech. A podle toho přijmout racionalizační opatření. Manažer s takovou výbavou by ani neopomněl zohlednit ani další parametry, vč. „zásahu“ programu ČT24 jako celku a zejména pořadu do veřejnosti. Takže ohledně zdrojů čísel k úvaze tohoto typu (i s přihlédnutím k lidovému rčení, že „každá liška si chválí svůj ohon“) lze vyjít i z toho, co sama ČT zveřejnila z mediálního průzkumu. Program ČT24 má zhruba 4procentní sledovanost, což po pravdě řečeno není mnoho. Dál z téhož zdroje plyne, že programu ČT24 důvěřuje asi 80 procent z počtu jeho diváků. Česká republika má zhruba něco přes 10 miliónů obyvatel, a z nich může sledovat televizní vysílání odhadem tak polovina až dvě třetiny populace,čili zhruba něco mezi 5 až 7 miliony lidí. Takže z tohoto počtu je pak v průměru oněch zhruba 150 tisíc „důvěřivých“ diváků programu ČT24,“ dodává mediální analytik.
 
„Pak tedy ale nejen manažera, anebo analytika, ale i každého uživatele selského rozumu, jistě musí zajímat, proč tedy zasedáním Rady ČTK štáb a potažmo „Newsroom“ na ČT24 věnuje tolik času a energie, a potažmo kolik na to z rozpočtu celé ČT jde peněz. Podle zdravého selského rozumu by to nemělo mít žádnou logiku. Ono to ale logicky asi nějakou tu svou logiku má. Totiž musí to mít nějakou svou logiku, když to „Newsroom“ a  ČT24 dělá. A ta logika je po krátké logické úvaze nasnadě. I přes to, že „Newsroom“ (jako takový) má minimální zásah a minimální důvěryhodnost občanů ČR, tak tu funguje jako nosič. Čili něco se v tom pořadu účelově odvysílá, a i přes to, že to dominantní většina občanů (diváků) nesleduje, tak tu plánovaně účelovou informaci potom tzv. „zvednou“ další média ze „spřáteleného“ paktu a v okruhu těch médií se potom pilně kuje to želízko s odkazem, že to přece bylo na ČT24, takže zdrojem informace je Česká televize, „a tak je to jistě pravda“. No a kdo by teď s jistotou mohl spolehlivě vyloučit, že by to třeba i tak nějak nemohlo být …? A ti geniální manažeři Baťa, Fayol, Ford a Taylor by asi mrkali na drát,“ uzavírá Fotlán.
 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Barbora Richterová

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

Sexuální násilí

Jak se v praxi bude dokazovat, jestli byl k souloži udělen souhlas či nikoliv? Nemám nic proti tomu, že jste změnili zákon, ale k čemu to v praxi bude? Co když jedna si budou strany v tom, zda byl udělen souhlas či nikoliv protiřečit?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Provokace.“ Zmizelo to. Odkryto po smrti Josefa Laufera

4:40 „Provokace.“ Zmizelo to. Odkryto po smrti Josefa Laufera

Po smrti zpěváka Josefa Laufera mnozí připomínají jeho píseň o Svobodné Evropě a kapitánu Minaříkovi…