Trochu jiný pohled na zemědělství. Zkušená dáma, která se v něm pohybuje 57 let, hovoří o Agrofertu, Faltýnkovi, Tomanovi... I o tom, jak vloni Němci vykoupili seno

4. 5. 2019 12:44

ROZHOVOR „Když jsem viděla dřinu svých rodičů, kteří na sedmi hektarech hospodařili, aby uživili tři generace...,“ vzpomíná 77letá Ludmila Holadová, co ji vedlo k tomu, aby zasvětila život práci pro sedláky. Čtvrtstoletí vedla agrární komoru na Mostecku a Teplicku – pozná, co ještě podraží. A komunismus? Utiskování, vystěhování farmářů, ale také méně zášti mezi lidmi... mluví o Němcích, kteří nám loni vykoupili seno, a naše krávy padaly infarktem. Hodnotí Faltýnka, Agrofert, ministra Tomana i Brusel, který by rád poroučel „větru, dešti“. V čem na stát není spolehnutí?

Trochu jiný pohled na zemědělství. Zkušená dáma, která se v něm pohybuje 57 let, hovoří o Agrofertu, Faltýnkovi, Tomanovi... I o tom, jak vloni Němci vykoupili seno
Foto: Lucie Bartoš
Popisek: Ludmila Holadová

Anketa

Chcete, aby Babiš skončil za Čapí hnízdo v kriminále?

11%
77%
hlasovalo: 13924 lidí

Před pár měsíci jste na regionální tripartitě shrnovala loňskou sezónu ne příliš pozitivními slovy. Bojí se i letos sedláci, že budou v letních vedrech řešit krávy s infarktem, které hubnou a jatkaři je navíc nechtějí vzít na milosrdnou porážku?

Sedláci v Ústeckém kraji se ještě nevzpamatovali z loňského sucha, a v letošním roce uhodilo sucho ještě několikrát horší!

Na Mostecku od počátku roku k 25. dubnu letošního roku spadlo 60,5 mm srážek. Oproti stejnému období loňského roku je to o 31 mm méně. Vloni spadlo za stejné období 95,5 mm srážek a v prosinci napršelo ještě 50 mm srážek, to znamená výpadek vody o 27 % nižší.                   

Sucho bude mít dál negativní dopad do zemědělství. Očekávají se propady výnosů ozimů a zejména řepky. Sucho se projevuje u ječmene, pšenice, řepky, ale také u ovocných stromů a vinné révy.

Zásoba vody v půdě je po zimě malá a deficit se nepodařilo doplnit. Proti průměru zatím málo prší a teploty jsou nadprůměrné.

Jak hodně se letos zemědělci bojí sucha?

Zemědělci se snažili v loňském roce na podzim zasít co nejvíce ozimů s tím, že mají mohutnější kořenový systém, sahající pro vodu do větší hloubky. Jenže hloubkové vody je už velmi málo a na polích jsou vidět žluté pásy obilovin, které zasychají. Pokud jde o jařiny, je situace ještě horší. Někteří zemědělci přerušili jarní práce, protože setí – jařin a kukuřice do tak suché půdy – jsou vyhozené peníze. Praskliny v půdě jsou už teď jako loni v červenci.

Z těchto prvních čtyř měsíců je vidět, že letošní sezóna nevypadá příliš pozitivně.

Sedláci se bojí, že nebude úroda, nebude dostatek krmení pro hospodářská zvířata a budou muset redukovat stavy. To vše bude mít velký vliv na jejich hospodaření.

Ztráty vlivem nedostatku vláhy se řeší několik let – připadá mi ale, jako by se politici se zahájením řešení probudili vždy až tehdy, když zemědělci zase na jaře vyjedou do polí… poučili se z loňska aspoň nějak politici pro oblast zemědělství?

Zkušenosti z loňského roku poučily hlavně sedláky v tom směru, že musejí vyčlenit více ploch z obhospodařované půdy na zasetí krmných plodin – vojtěška, kukuřice, jetel a podobně, protože seno z luk a pastvin se v loňském roce neurodilo.

A to je dobře, protože je třeba, aby sedláci zabezpečili především živočišnou výrobu. Také nemohou spoléhat příliš na stát, že jim pomůže: kompenzace za krmné plodiny, které loňské sucho nejvíce poškodilo – jako jsou kukuřice, jetel, travní porosty, vojtěška – obdrželi sedláci až letos v dubnu! To je příliš pozdě, aby mohli něco operativně řešit.

„Seno se platí zlatem. Vykupují nám ho ale Němci,“ říkala jste vloni s tím, že za takových zemědělských podmínek, které tu jsou, naši sedláci prostě na balíky sena za 3 500 korun nemají… co s tím?

Seno bylo v loňském roce velmi nedostatkovým zbožím a vykupovali jej především Němci. Musím ale říci, že naši sedláci na Mostecku si pomáhali mezi sebou, a jen díky tomu jsme nemuseli redukovat stavy zvířat.

Každý řádný hospodář si však dnes musí vytvořit zásoby krmení alespoň na jeden až dva roky dopředu, aby ho právě sucho a neúroda nezaskočily a měli pro dobytek dostatek krmení.

„Žiju tu 57 let a tohle jsem tu ještě nezažila,“ to jsou další vaše slova, u kterých jste dost kroutila hlavou. Může být ještě hůř?

Ano, v zemědělství a na Mostecku pracuji již 57 let, ale podmínky pro zemědělství se obecně změnily oproti tomu, když jsem nastoupila v Mostě na zemědělský odbor okresního národního výboru.

Sama jsem viděla tu dřinu rodičů, kteří hospodařili na sedmi hektarech a museli uživit tři generace… a mou vizí bylo pomoci zemědělství, aby už taková dřina nebyla. To se určitě podařilo, když vidíte ty krásné výkonné stroje, nové odrůdy rostlin, krásně obhospodařovaná pole, tak určitě o tom není řeč, že jsme v tomto směru nepokročili.

Ale musíme si zemědělství chránit, ale také stát musí vytvářet pro zemědělství podmínky, aby se dalo hospodařit.

Divíte se, že lidé dnes vzpomínají na komunismus a jeho funkční zemědělství?

Po této stránce není na co vzpomínat, protože zemědělci byli utiskováni, sedláci vystěhováni na druhý konec republiky a nemohli si vzít nic s sebou. Jen u nás v jižních Čechách, v obci Milenovice, jsem zažila zhruba deset takových vystěhovaných rodin: byli velice inteligentní, pracovití, rozuměli zemědělství, ale po vystěhování žili v nesnesitelných podmínkách.

Ale lidé na vesnicích si byli vždy nějak blíže k sobě, pomáhali si navzájem, nezáviděli si, neexistovala nenávist a zášť, to však nyní trochu vymizelo.

Infobox

Ludmila Holadová (vlevo) při přebírání Ceny města Mostu.

Bojovnice za snazší život zemědělců

Ludmila Holadová, 77 let, stála čtvrt století – od jejího založení v 90. letech až do letošního roku – v čele Agrární komory Most-Teplice. 

V roce 2014 převzala Cenu města Mostu za rok 2013 (viz foto).

Získala ji za rozvoj zemědělství, za spolehlivé partnerství v příhraniční spolupráci a za zvyšování prestiže města Mostu.

S jejím jménem je spojena i propagace regionálních potravin – Ústecký kraj má kromě zapojení do soutěže „Regionální potravina“ také svou vlastní značku „Nejlepší potravinářský výrobek Ústeckého kraje – Kraje Přemysla Oráče“.

Nenapadlo vás osobně jít do politiky a změnit to, co se vám nedaří ani z pozice agrární šéfky?

V mých letech (77 let) už bych do politiky nešla, ale být mladší, tak určitě a určitě bych tam byla dost platná a tvrdě prosazovala lepší podmínky pro zemědělce a zastávala bych se jich.

O politiku se stále zajímám, ale když vidím, co se promrhá v Poslanecké sněmovně času planým blábolením, napadáním jeden druhého, nenávistným vystupováním, tak od televize odcházím.

Přitom by se dalo udělat tolik věcí, chce to jen respektovat jeden druhého a vybrat vždy tu nejlepší variantu pro naši veřejnost.

Co vás nejvíce dovede rozčílit? Třeba to, že politici si snad myslí, že počasí se dá poručit, a sami si vezmou volno v době sezóny, kdy je naopak potřeba promptně o zemědělské situaci rozhodovat?

Kdyby vše fungovalo tak, jak má – bohužel poručit větru a dešti neumíme –, vůbec by mi nevadilo, že politici v době žní jsou na dovolené, ale vše musí být zabezpečeno dopředu a rozhodnutí musejí být jasná a věcná.

Každé povolání má své problémy a sedláci jsou již zvyklí na to, že musejí být k dispozici, když je hezky, pracují mnohdy až 15 hodin denně, prostě vždy, kdy počasí vyhovuje. A proto mám všechny sedláky ráda, protože mají lásku k zemědělství a přírodě.

Co je největší problém současného zemědělství a potravinářství?

Problémem současného zemědělství je již po několik let počasí. To trvale ovlivňuje zemědělskou výrobu a proti tomu jsou zemědělci bezmocní.

Dále je to konkurenceschopnost, i když se zdá, že zemědělci dotací berou dost, tak oproti jiným evropským státům je to stále málo, protože například sedláci v Německu pobírají národní dotace, které jsou několikanásobně vyšší než u nás. Nelze se jim divit. Ministerstvo zemědělství dobře ví, co by se mělo pěstovat a co bylo v minulosti zanedbáno.

Snaží se přitom vyššími dotacemi prosazovat pěstování těch plodin, které na trhu chybějí – zelenina, brambory a podobně – a podporovat chov zvířat jako dojné krávy, telata, ovce, kozy atd.

Zemědělci budou pěstovat ty plodiny a chovat ta zvířata, která jsou pro ně ekonomicky výhodná. Tomu se však nelze divit.

Ano, na druhou stranu to může mírně ohrožovat potravinovou soběstačnost země. Je dovoz tím, co nás „spasí“? Máme za něj být rádi právě teď, kdy skučíme kvůli suchu?

Nejsme soběstační v produkci potravin, a proto musíme potraviny dovážet. Dovážíme však mnohdy daleko méně kvalitní potraviny, než vyrábíme u nás. Stále je „dvojí kvalita“ potravin a nerozumím tomu vůbec, proč například v Německu vyrábějí kvalitu potravin dvojí – to je do nebe volající a přijatý zákon mě vůbec neuspokojuje.

Pokud jde o potravinářství, stále nejsme soběstační a dovážejí se k nám potraviny mnohdy „nekvalitní“, a přitom české potraviny jsou velmi kvalitní, což spotřebitelé už vědí. U nás je výroba potravin stále pod kontrolou a potravináři a výrobci potravin jsou kontrolováni Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí a Krajskou veterinární správou. Nikdo z nich si nedovolí, aby vyráběli nekvalitní potraviny anebo měli výrobny v nepořádku. Okresní agrární komora Most zabezpečuje v rámci Ústeckého kraje projekt „Regionální potravina Ústeckého kraje“ již desátým rokem a výrobky, které hodnotí neúprosná hodnotitelská komise, procházejí tvrdým výběrem a jsou rok od roku lepší a lepší.

Potravináři by potřebovali finanční injekci formou dotací, aby mohli zvětšovat své provozy a obnovit strojová zařízení.

Budeme muset spoléhat na to, že třeba maso budeme mít nějaké jen díky dovozu, ale už to holt nebude třeba kvalita? Dotace do živočišné výroby dlouhodobě rostou, cíle produkce vepřového a počtu zvířat se ale neplní – to je závěr Nejvyššího kontrolního úřadu. Kde je tedy problém?

Zemědělci samozřejmě chtějí pěstovat ty plodiny, které jsou ekonomicky výhodné a daří se jim v jejich oblastech. Myslím si, že i kdyby byla neúroda, tak to nebude tak hrozné, ale lidé musejí být daleko skromnější a pokornější a nemusejí mít jen vše luxusní.

K dotacím do živočišné výroby – zvýšily se, to je pravda, ale Česká republika má zájem na tom, aby se zvýšila živočišná výroba a nebyli jsme tak závislí na dovozu.

Živočišná výroba se nezvýší najednou, je to dlouhodobý proces, ale také živočišná výroba přispěje k lepšímu hospodaření s půdou, vodou. Nejvyšší kontrolní úřad to vidí jinak než zemědělci: je potřeba také, aby se pracovníci NKÚ podívali do provozu, co zemědělci musejí každý den udělat, a také se zaměřili na byrokracii, co všechno musejí zemědělci vyplňovat.

Určitě by se k této problematice měl vyjádřit ministr zemědělství Toman, živočišná výroba se ze dne na den nezvýší.

Jak je možné, že v takovém marastu přesto někdo hodlá stavět porodnu prasnic jako nyní v Havrani na Mostecku? Jaké jim předpovídáte vyhlídky?

Zrovna včera jsem mluvila s jednatelem firmy Integraz Havraň a představte si, že tato firma byla dostavěna a zkolaudována a dobře funguje. Dostala se už do zisku, neboť se zvýšila konečně cena vepřového masa – na 33 Kč za 1 kg v živém.

Takže zase jeden velký objekt tady vyrostl v Ústeckém kraji, který pomůže omezit dovozy vepřového masa!

Někteří zemědělci vůbec nemají problém s výkupy od podniků Agrofertu. Jaké máte zkušenosti vy?

S Agrofertem nejsou problémy. Na polích dobře hospodaří, starají se o ně a mají vždy jeden z nejvyšších výnosů v kraji.

Vraťme se k potravinám, to zajímá širokou veřejnost: co říkáte na zdražování potravin? Je to opravdu potřeba a u čeho nejvíce to mají lidé ještě logicky čekat?

Zdražování potravin je vždycky pro spotřebitele špatné. Ale pokud bude malá úroda obilovin, brambor, zeleniny, ovoce a podobně, tak ceny půjdou nahoru – například pekařské a cukrářské výrobky, brambory, stejně tak ceny masa.

Ale věřím, že to nebude skokové. Samozřejmě toto zvyšují obchodní řetězce.

Brambory oproti loňsku podražily téměř o neuvěřitelných 75 procent, pekárenské výrobky a obiloviny o 3,3 procenta a máslo o 8,6 procenta. Jde tedy o dočasný výkyv z důvodu sucha, nebo…?

Myslím si, že určitě je to z důvodu sucha. U brambor je zvýšení ceny nejvyšší, jaké kdy pamatuji.

Proč podíl plochy využité pro pěstování brambor tedy stále klesá? Je to i tím, že je prostě pro zemědělce lehčí osadit pole jinou plodinou, třeba řepkou?

Plochy brambor klesají, pěstování brambor je pracné, jde o citlivou komoditu, a proto také Ministerstvo zemědělství na ně zvýšilo dotace.

Jsou za tím tedy obecně dotace – tedy že se pěstuje ne podle potřeby lidí, ale podle toho, „za co je víc dotací“?

Nemyslím vůbec, že zemědělci pěstují jen plodiny, kde je více dotací, ale pěstují ty plodiny, kde hlavně mají zajištěn odbyt.

Může ceny potravin „zlepšit“ větší podpora lokálních producentů, například trendy jako bedýnkový prodej, prodej ze dvora, komunity typu Scuk.cz? Nebo naopak tohle je spíše pro ty „bohatší“ konzumenty? Zajímá tohle lidi ze severočeských měst jako Most, Teplice…?

Trendy jako bedýnkový prodej, prodej ze dvora nebo komunita scuk.cz jsou určitě dobré, ale podle mě ceny potravin zlepšit nemohou. Nemám s tím zkušenosti, ale ceny budou určitě vyšší, protože kvalitnější potraviny více stojí, rozvoz zboží, přijímání objednávek a rozdělování do bedýnek jsou další náklady.

V naší oblasti tohle asi spotřebitele nezajímá, protože čekají hlavně na akce v řetězcích, kdy budou některé potraviny levnější.

Mám dojem, že tyto formy jsou pro bohatší lidi, ale u nás na Mostecku není kupní síla tak velká, aby kupovali dražší potraviny.

Jak jste spokojena se současným vedením Ministerstva zemědělství?

S vedením Ministerstva zemědělství jsem spokojena: Ministr Toman je velký zemědělský odborník, dovede si vždy poradit. Ale chápu, že naráží v Poslanecké sněmovně, protože zemědělství čerpá v Bruselu nejvíce dotací. Zemědělství je prostě silně ovlivňováno počasím, a když Toman přijde na vládu s požadavkem na kompenzace – jednou za sucho, jednou za mokro, zvýšit dotace pro citlivé komodity, živočišnou výrobu a podobně, tak to nemá vůbec jednoduché.

Ale zemědělci to opravdu potřebují. Měli bychom si více vážit zemědělců, jejich tvrdé práce a chránit si zemědělství jako ostatní země.

Tajemník Agrární komory u vás v Mostě zmiňoval, že jste psali o podporu i Jaroslavu Faltýnkovi, předsedovi zemědělského výboru Poslanecké sněmovny. Udělal pro zemědělství něco pořádného?

Pana Faltýnka, předsedu sněmovního zemědělského výboru, znám osobně, je rovněž velkým zemědělským odborníkem. Když se na něho zemědělci obrátí, vždy pomůže a pod jeho vedením se přijala řada opatření, která zlepšují podmínky pro zemědělce. Nelze mu nic vytknout.

Na regionální tripartitě (Hospodářská a sociální rada Mostecka) jste řekla, že ministr Toman „umí dobře jednat v Bruselu“. Projevilo se to nějak?

Ministr Toman je tvrdým vyjednavačem v Bruselu, problematice společné zemědělské politiky dobře rozumí a prosazuje požadavky českých zemědělců a tvrdě obhajuje vše, co zemědělci od SZP (Společná zemědělská politika, pozn. red.) očekávají.

Není to jednoduché, ale naše zemědělské podniky se podstatně liší od jiných států – máme největší zemědělské podniky v EU, a to vyžaduje odlišné podmínky. S jeho jednáním v Bruselu jsem spokojena.

Co byste na závěr doporučila nebo vzkázala těm, kteří mohou něco změnit k lepšímu?

Při každé příležitosti kritizuji byrokratickou zátěž zemědělců, ale nikdo nic neřeší a administrativní zátěž stále bují dál a mnohem víc.

Všichni o snížení byrokracie jen mluví, ale nic neřeší. Jsem zvědavá, jestli se toho někdo chopí a přijme to za svůj úkol včetně snížení počtu úředníků. Pokud se počty úředníků nesníží, tak se byrokracie nesníží. Chce to vzít jednorázově a řešit to společně.

Nevyhazujte peníze daňových poplatníků, mohou se přece využít jinde, kde je toho nejvíce potřeba – například zdravotnictví, školství, ale i zemědělství.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Lucie Bartoš

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Skončí jako Drahoš! Rána demonstrantům z Václaváku

22:09 Skončí jako Drahoš! Rána demonstrantům z Václaváku

V úterý večer se v Praze na Václavském náměstí uskutečnila proti premiérovi a ministryni spravedlnos…