V souvislosti s nedávnými rozhodnutími americké administrativy o výrazném omezení financování mezinárodní humanitární pomoci se humanitární organizace po celém světě potýkají s bezprecedentními výzvami. Jednou z nejpostiženějších organizací je česká nezisková organizace Člověk v tísni, která již musela omezit nebo zcela zastavit pomoc pro stovky tisíc lidí v krizových oblastech.
„Americké škrty v zahraniční pomoci nás, Člověka v tísni, nutí omezit pomoc pro 300 000 lidí měsíčně,“ uvedla na sociální síti X Adriana Černá, koordinátorka organizace. Její slova potvrzují hlubokou frustraci humanitárních pracovníků, kteří se ocitli v situaci, kdy nejsou schopni zajistit kontinuitu svých programů.
Americké škrty v zahraniční pomoci nás, @CLOVEKVTISNI nutí omezit pomoc pro 300 000 lidí měsíčně.
— Adriana Černá (@AdrianaCerna) April 28, 2025
Během tří měsíců jsme obdrželi pět protichůdných pokynů (!!!) což vedlo k nejistotě v našich programech v Kongu, v Ukrajině, v Sýrii a v Arménii.
Jako vždy, nejhůř to odnesou ti… pic.twitter.com/cyFtWFmTHD
Podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka způsobila americká administrativa chaos již v předchozích měsících, kdy organizace obdržela opakovaně protichůdné pokyny. „Během tří měsíců jsme obdrželi pět protichůdných pokynů, což vedlo k nejistotě v našich programech v Kongu, v Ukrajině, v Sýrii a v Arménii,“ citovala Černá. Pánek v rozhovoru pro Českou televizi popsal, jak tato nejednoznačnost paralyzovala činnost organizace: „Tři měsíce, kdy jsme dostali pět různých informací – pozastavte, je zrušeno, je obnoveno, obnovte plně, je plně zrušeno.“
A připodobnil činnost Člověka v tísni k práci podnikatele. „Představte si podnikatele, který má zakázku, něco vyrábí, a ten, kdo si tu zakázku objednal, tak mu v pondělí zavolá – pozastavte to, ve čtvrtek řekne – ne, můžete vyrábět, další týden řekne – ne, zastavujeme zcela, aby pak řekl – vyměnili jsme vedení, můžete to dodělat. Představme si to jako v obchodních vztazích. A my samozřejmě také musíme platit zaměstnance, dodržovat pracovně-právní právo, chovat se slušně,“ dal příklad Šimon Pánek.
A neváhal, a přidal další příklad. Svou neziskovou organizaci připodobnil k nemocnici. „Je to tak trochu, jako kdyby někdo ráno přišel do nemocnice a řekl – pusťte nástroje a přestaňte pracovat. Ten způsob je bezprecedentní, je absolutně necitlivý, je neprofesionální,“ řekl Pánek a uznal, že tak velká organizace, jako USAID, která ročně vydávala 60 miliard dolarů, někdy potřebuje revizi, ale podle Pánka rozhodně ne takovým necitlivým způsobem.
Dopady těchto škrtů jsou podle humanitárních pracovníků drtivé především pro nejzranitelnější skupiny. „Jako vždy, nejhůř to odnesou ti nejpotřebnější, hladovějící, uprchlíci před násilím, děti…“ zdůraznila Černá. Konkrétním příkladem je situace v severní Sýrii, kde podle Pánka přišlo o potravinovou pomoc 140 vdov s dětmi, které dostávaly měsíční poukázky v hodnotě 65 dolarů. „Předtím byla nouze, teď už je hlad,“ konstatoval.
Redaktorka České televize Lea Surovcová, která oslovila několik klíčových humanitárních organizací, potvrdila, že nejistota panuje napříč sektorem. „V každé organizaci jsem slyšela slova ‚nevíme, nejistota, obavy‘,“ uvedla. Jedna z charitativních organizací například přerušila program zaměřený na podporu zaměstnanosti v daném regionu, další se obávají přerušení pomoci v Gruzii či na Ukrajině.
Šimon Pánek ve svém vyjádření také poukázal na širší geopolitické souvislosti. „Stabilita ve světě, zastavení šíření AIDS, bezpečnost ve světě je pro Spojené státy důležitá,“ řekl. Zároveň kritizoval přístup některých amerických úředníků, kteří podle něj „vůbec nerozumějí zahraniční politice, ani pomoci, ani modalitám – nedovedou si představit bezpečnostní, zdravotní a další, třeba uprchlické konotace, ke kterým zastavení pomoci vede“.
Otázkou nyní zůstává, jakým směrem se americká zahraniční pomoc vydá v následujících měsících. Podle Pánka by mohla být integrována pod ministerstvo zahraničí, nicméně konkrétní podobu této změny nelze předjímat. „Nějaká pomoc bude pokračovat. Jaká to bude, uvidíme,“ uzavřel.
Vedle humanitární pomoci Člověk v tísni organizuje také výjezdy do českých škol, podle jejichž materiálů a filmů se děti na základních a středních školách učí „kritickému myšlení“. „Vzdělávací program Jeden svět na školách (JSNS) již od roku 2001 přispívá k výchově zodpovědných mladých lidí, kteří se orientují v současném světě, otevřeně a kriticky přistupují k informacím, nejsou lhostejní, chtějí ovlivňovat a také skutečně ovlivňují dění kolem sebe,“ píše Člověk v tísni na svém webu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 4 čtenáři)
Měl by Člověk v tísni osekat své programy?
autor: Marian Kučera
Aion2
