"Kubera byl politický matador, nějaký dopis by ho nerozházel. Stres mu spíš mohlo vyvolat samotné dilema cesty. NATO, EU i ČR oficiálně respektují politiku jedné Číny a jeho cesta nebyla z hlediska zahraniční politiky ČR vnímána jako dobrý nápad," nabídl Vadim Petrov alternativní pohled na dopis, který Kubera dle 168 hodin dostal.
Vybrat si tento dopis jako důvod Kuberovy smrti je podle Petrova zjednodušení. "Kubera byl zodpovědný člověk i politik. Byl také svérázná osobnost. Kvůli zamýšlené cestě byl určitě pod velkým tlakem. Rozhodně jeho dilema není příběh jednoho dopisu. Spíš bych řekl, že se dostal do vnitřního střetu mezi odpovědností předsedy senátu jako jednoho z nejvyšších ústavních činitelů země a vlastní nezávislé povahy," spekuluje člen rady, která dohlíží i na ČT.
Petrov tvrdí, že se publicistika České televize se tématu 'chopila jako vždy'. "Viníka určí předem a zpracování celé reportáže tomu podřídí. Vzhledem k pozůstalým, podobně jako v případě Lidické reportáže, se zbytečně pustila na příliš tenký led. Už jen proto, že se pravdu, jaký a jestli měl dopis podíl na Kuberově smrti, nikdy nedozvíme," kritizuje Petrov práci 168 hodin.
K velmi podobným závěrům dochází v komentáři na Reflexu i komentátor Viliam Buchert. "Měl jsem s Jaroslavem Kuberou jako jeden z mála novinářů na cestu na Tchaj-wanu koncem února jet. Hovořil jsem s ním o tom i při jeho návštěvě na recepci u příležitosti státního svátku Tchaj-wanu v říjnu na pražském Žofíne. Už tehdy bylo jasné, že Čína se ho snaží od cesty odradit a že k tomu využívá své úzké kontakty na prezidenta republiky Miloše Zemana a další lidi i všechny možné i nemožné cesty," vysvětluje Buchert, spolu se základy sporu o vnímání Tchaj-wanu ve světě, tedy že ostrov je de facto samostatný, ale oficiálně nikdy samostatnost nevyhlásil.
Buchert konstatuje, že Kuberova návštěva by z pohledu propagandy byla pro Peking dost tvrdá rána a dodává, že Čína si počíná vždy stejně, pokud jde o návštěvu ostrova nebo při cestách dalajlámy. "Že u toho nepracuje v rukavičkách a používá vyhrožování drtivými ekonomickými dopady na 'provinilce' i podrazů, je známo. Nemohlo to být ani pro Jaroslava Kuberu překvapivé. Přesto statečně trval na svém. Bylo to odvážné a sympatické, protože Peking vždy podmiňuje jakoukoli spolupráci politickými ústupky druhé strany. A v tomto směru mnoho českých politických představitelů v posledních letech selhalo. Jenže to pořád není důkazem, že smrt expředsedy Senátu zavinila Čína," namítá komentátor a říká, že toto tvrzení stojí na vodě.
Hlavně proto, že z lékařského hlediska nelze nic dokázat, i když se dle tvrzení manželky a dcery Jaroslava Kubery jeho zdravotní stav před cestou zhoršil. Jak Buchert uvádí, Jaroslavu Kuberovi bylo 72 let, měl problémy s vysokým tlakem, nedbal úplně rad doktorů a také si neodepřel kouření. Komentátor dále uvádí, že stres je u vrcholových politiků vcelku častým jevem.
Tlak Číny byl podle komentátora 'nemístný a drzý' a česká diplomacie by si to měla pamatovat. "Obvinit ale Peking a jeho podporovatele v Česku z toho, že zapříčinili smrt šéfa Senátu, je přehnané," shledává Buchert s tím, že jasné důkazy stejně nikdy nebudou a tak se jedná jen o politický boj, do kterého by Kubera neměl být po smrti zavlečen.
Ústavní právník Pavel Hasenkopf shrnul své myšlenky v bodech:
"1) Čínský velvyslanec napsal na Hrad ošklivý dopis, že když Kubera pojede na Tchajwan, tak to se jim tedy fakt nelíbí a bude pod mrakem ... Sedí? (A čekal někdo něco jiného? Proto se ta cesta přece dělala, aby se nakrkla Čína.)
2) Na Hradě ten dopis vzali a poslali Kuberovi, neb se ho ten dopis týkal, tak aby byl v obraze. Sedí?
3) Čínský velvyslanec tlačil na Kuberu i osobně, zkusil i citové vydírání (že ho doma zastřelej i s celou rodinou nebo něco na ten způsob).
Zatím nic mimo běžnou čínskou praxi ... co mi uniká?" zeptal se Hasenkopf a dodal, že komentáře o tom, co je Mynář zač, jsou zbytečné, stejně jako ty o kvalitě pořadů na ČT.
Ozval se též analytik Petr Markvart: "Presstitutky začínají zjevně trpět divokými fantaziemi. Podle nich za smrt Kubery může čínská ambasáda, protože se ohradila proti jeho plánované návštevě Tchaj-wanu, která je v rozporu s politikou jedné Číny (zásada české i evropské zahraniční politiky). Na Koláře zase poslali Rusové agenta s ricinem tak šikovně, že my (novináři) přesně víme kdo to je i co měl v kufru, jenom nevíme, kam se nám vlastně v té naší zahrádce poděl. A aby toho nebylo dost, tak na pražské letiště zaútočili ruští hackeři, a to v době, kdy tam vůbec nic nelétá, tedy kromě jednoho (navíc čínského) letadla denně."
Reakce přišla i od europoslance Jana Zahradila, kterému jistý Jan Pilař vyčítal, že je prý 'mluvčím Petra Kellnera', takže by se měl vyjádřit.
"Nebudu to veřejně komentovat. Nejsem příznivcem konspiračních teorií a senzacechtivých novinářských fabulací. Nebudu jim, na rozdíl od jiných, dodávat další palivo. Co si o mně myslíte nebo nemyslíte, pane Pilaři, je mi opravdu srdečně jedno. Pokud jde o vztahy s Čínou, budu si je dál dělat podle svého," prohlásil europoslanec. Pilař pak v další diskuzi Zahradila obvinil, že tomuto režimu dělá PR. "Na obvinění tohoto typu též nemíním reagovat. To už je úplně mimo realitu. Tak do pořadu 168 hod. by se to hodilo," odvětil europoslanec ODS.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas