Ukrajina musí hledat nové šance průlomu, protože Rusko již pomalu přiznává, že mu nejde o „osvobození Donbasu“, jak se Kreml snažil tvrdit v prvních dnech války, či o „denacifikaci“ Ukrajiny, ať už tím bylo míněno cokoliv, ale jednoduše především o územní zisky.

„Geografie se změnila. Už nejde jenom o Doněckou lidovou republiku a Luhanskou lidovou republiku, ale také o Chersonskou oblast, Záporožskou oblast a řadu dalších území,“ prohlásil aktuálně bez skrupulí v rozhovoru pro agenturu RIA Novosti šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, čímž se potvrzují předchozí náznaky Putina, který se v červnu pochlubil svým příklonem k dobyvačné politice, když se u příležitosti 350. výročí od narození cara Petra Velikého připodobnil k tomuto historickému vládci.

Lavrov ve zmiňovaném rozhovoru varoval také před tím, aby Západ dodal Kyjevu zbraně dlouhého doletu.

Z jeho slov tak začíná být patrné silné znepokojení Moskvy, že by se situace na frontě mohla zvrátit, a Ukrajinci by tak mohli mít při obraně své země v určitých aspektech navrch i přes nepoměrnou ruskou početní převahu.

Tyto obavy Kremlu pramení z posledních úspěchů Ukrajinců při používání salvových raketometů HIMARS i z prohlášení zástupců Ukrajiny, kteří vidí nutnost v přerušení vojenských dodávek z Ruska, které okupační síly přesouvají právě pomocí mostu na Krym.

Mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky Vadym Skibickyj podle ČT24 v sobotu uvedl, že by ukrajinská armáda HIMARS mohla použít k zasažení ruských objektů na Krymu a poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč dodal, že by mezi tyto cíle měl patřit právě i Krymský most, a to hned, „jakmile se objeví první technická možnost“.

Kyjev zároveň dává najevo, že by do raketometů HIMARS uvítal munici s dostřelem 300 kilometrů, které se mu zatím Američané bránili poskytnout a poslali pouze rakety s dosahem do 80 kilometrů. Z USA zemi na pomoc nově dorazí další čtyři kusy těchto systémů, a Ukrajina již tak bude mít k dispozici až šestnáct kusů této velice účinné techniky.