Ukrajinci útočili na most. Udělali dvě díry. U Ruska to bude jinak

20.07.2022 20:10 | Analýza

Že by se most spojující okupovaný poloostrov Krym s ukrajinskou pevninou stal cílem ukrajinských raket, je pro Kreml noční můrou a někdejší ruský prezident Dmitrij Medveděv již varoval, že pokud se Ukrajina bude snažit Krym získat zpět, nastane pro ni „soudný den“. Zdali je však skutečně reálné, že by při současně dostupném arzenálu Ukrajinci při útoku na Krymský most uspěli, se snažil dopátrat spisovatel a vojenský badatel Chris Owen. Dospěl hned k několika podstatným zjištěním.

Ukrajinci útočili na most. Udělali dvě díry. U Ruska to bude jinak
Foto: Twitter @MarkRid89403375
Popisek: Systémy HIMARS

Anketa

Líbí se vám výstava zničené techniky Ozbrojených sil Ruské federace na pražské Letné?

4%
96%
hlasovalo: 24907 lidí
Ukrajina musí hledat nové šance průlomu, protože Rusko již pomalu přiznává, že mu nejde o „osvobození Donbasu“, jak se Kreml snažil tvrdit v prvních dnech války, či o „denacifikaci“ Ukrajiny, ať už tím bylo míněno cokoliv, ale jednoduše především o územní zisky.

„Geografie se změnila. Už nejde jenom o Doněckou lidovou republiku a Luhanskou lidovou republiku, ale také o Chersonskou oblast, Záporožskou oblast a řadu dalších území,“ prohlásil aktuálně bez skrupulí v rozhovoru pro agenturu RIA Novosti šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, čímž se potvrzují předchozí náznaky Putina, který se v červnu pochlubil svým příklonem k dobyvačné politice, když se u příležitosti 350. výročí od narození cara Petra Velikého připodobnil k tomuto historickému vládci.

Lavrov ve zmiňovaném rozhovoru varoval také před tím, aby Západ dodal Kyjevu zbraně dlouhého doletu.

Z jeho slov tak začíná být patrné silné znepokojení Moskvy, že by se situace na frontě mohla zvrátit, a Ukrajinci by tak mohli mít při obraně své země v určitých aspektech navrch i přes nepoměrnou ruskou početní převahu.

Tyto obavy Kremlu pramení z posledních úspěchů Ukrajinců při používání salvových raketometů HIMARS i z prohlášení zástupců Ukrajiny, kteří vidí nutnost v přerušení vojenských dodávek z Ruska, které okupační síly přesouvají právě pomocí mostu na Krym.

Mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky Vadym Skibickyj podle ČT24 v sobotu uvedl, že by ukrajinská armáda HIMARS mohla použít k zasažení ruských objektů na Krymu a poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč dodal, že by mezi tyto cíle měl patřit právě i Krymský most, a to hned, „jakmile se objeví první technická možnost“.

Kyjev zároveň dává najevo, že by do raketometů HIMARS uvítal munici s dostřelem 300 kilometrů, které se mu zatím Američané bránili poskytnout a poslali pouze rakety s dosahem do 80 kilometrů. Z USA zemi na pomoc nově dorazí další čtyři kusy těchto systémů, a Ukrajina již tak bude mít k dispozici až šestnáct kusů této velice účinné techniky.

Rusko se obává, že by se Ukrajinci mohli na frontě dostat do situace, kdy by se mohli snažit Krym osvobodit. Podle místopředsedy ruské bezpečnostní rady a někdejšího ruského prezidenta Dmitrije Medveděva by pak Kreml odpověděl rázně. Podle agentury Interfax politik prohlásil, že pokud se Ukrajina pokusí o navrácení Krymu, nastane pro ni „soudný den“.

Zdali jsou tyto obavy Ruska a plány Ukrajinců o provedení útoku na most vybudovaný Ruskem v roce 2018 namístě, se podíval ve svém rozboru aktuální situace vojenský badatel Chris Owen a došel hned k několika zjištěním.

Rozbor, zdali je možné zničit ruské spojení s Krymem pomocí raketometů HIMARS, pak založil na nejnovějším útoku ukrajinských sil na most přes řeku Dněpr u Chersonu u Antonivky. Ukrajina při útoku měla údajně HIMARS použít a vypálit na most střely M31.


Owen pochybuje o tom, že by bylo pravdivé tvrzení Moskvy, že se ruské protivzdušné obraně povedlo zachytit pět ze šesti údajně vypálených raket, důležité však mají být způsobené škody útoku, které jsou jasně zdokumentované.

Most utrpěl dvojici děr, jejichž rozměr Owen odhaduje na metr čtvereční. „Samotný most nevypadá, že by byl vážněji oslaben. Mělo by být možné díry zacelit a pokračovat v cestě jako dříve,“ míní.

Podle něj tak i při případném použití účinnější 500 liber vážící hlavice je pravděpodobnější, že HIMARS udělá do mostních konstrukcí díry, nežli to, že by mosty zbořil. To by se povedlo jen v případě zásahu nějakého kritického místa.

„Ale HIMARS by mohl most dočasně vyřadit z provozu jiným způsobem – představte si, že by na něj dopadal jednou denně, každý den, možná pokaždé na stejném místě. Obtěžující palba by mohla být použitelnou taktikou,“ naznačuje, co by mohla být cesta. Pokud by však byla ruská tvrzení o sestřelení většiny raket pravdivá, byl by silně bráněný cíl, jako je Krymský most, tvrdým oříškem i pro HIMARS a také značným plýtváním zdroji.

Byť Owen zprávy z ruské armády příliš za věrohodné nepovažuje, upozorňuje, že kdyby se potvrdily, USA by asi jen těžko odmítly vydat Ukrajině účinnější rakety ATACMS ve větším množství, jelikož jich bylo vyrobeno pouze asi 900, a většinu by si tak Spojené státy raději ponechaly, než aby sledovaly, jak je potenciálně sestřelují ruské síly na Krymu.

Samotný útok na Krymský most považuje badatel za nepříliš dobrý návrh. V současné době podle něho „existuje mnoho dalších cílů, které by mohli zasáhnout s mnohem efektivnějším výsledkem“.

Poukázal přitom, že se Rusko o podobný cíl snaží také. Děje se tak na druhém konci ukrajinského černomořského pobřeží, kde útočí na silniční a železniční most přes ústí Dněstru u města Zatoka jihozápadně od Oděsy. „Již dříve se pokusila most zničit údery raketami dlouhého doletu. Na začátku června se při útoku konečně podařilo přerušit železniční trať a vozovku. Ukrajinci jej však nadále opravovali,“ shrnul, že podobně složitý úkol nezvládá ani Rusko.

Varuje však, že se Rusové budou o zničení důležitého spojení a zablokování ukrajinského přístavu Belgorod-Dněstrovskij snažit i nadále, dokud Ukrajinci nezískají systém protivzdušné obrany, který by je mohl zastavit. Rusové, již na most vypálily střelu s až 320kilovou bojovou hlavicí, podle něho na rozdíl od Ukrajinců v rámci útoku na Krymský most mohou v tomto případě uspět.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

válka na Ukrajině

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: rak



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vrchol kampaně v Jihlavě: Koncert pro Vystrčila, koncert pro slušnost. Němcová dorazí s kyticí

21:46 Vrchol kampaně v Jihlavě: Koncert pro Vystrčila, koncert pro slušnost. Němcová dorazí s kyticí

Za pár dní se dosavadní předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v Jihlavě utká bezesporu v jednom z nej…