Tématem Ranního plusu na Českém rozhlasu plus byl schválený unijní plán obnovy ve výši 750 miliard euro. „Premiéři zemí Evropské unie se po dalším maratonu po nočním jednání nad ránem shodli na pomoci ekonomice zasažené koronavirem. Vzniknout má mimořádný fond v objemu 750 miliard eur. To v přepočtu činí přes dvacet bilionů korun a Česko by z něj mohlo vyčerpat až 640 miliard korun,“ uvedla pořad moderátorka Martina Mašková a následně přepojila na bruselského zpravodaje Českého rozhlasu Viktora Daňka, který summit sledoval.
Pro Česko to dle něj znamená to, že budeme moct na obnovu ekonomiky vyčerpat 230 miliard korun, což je prý sice nižší číslo kvůli celkovému snižování dotací, ale i tak se jedná pro Česko o výhodnější přepočet. Přepočet se provedl u kritéria nezaměstnanosti, jehož role se v závislosti na vyplácení financí snížila. „Dalších 410 miliard si bude moct za nízký úrok půjčit, zda toho Česko využije, to bude záviset na přesné výši úroků, jak popsal premiér Andrej Babiš,“ pověděl Daněk.
„Ano, pokud ty podmínky, podle kterých si půjčuje Evropská komise, ale my je neznáme, budou podstatně výhodnější, než my si půjčujeme a znovu opakuji, že to není, že bychom ručili za cizí země, tak si půjčíme,“ pověděl Babiš.
Česká republika si dle Daňka též vyjednala navýšení dotací v kohezní politice v příštím rozpočtu, a to navýšení na 27 miliard korun. Peníze by měly dle bruselského zpravodaje jít do růstu a zaměstnanosti. Andrej Babiš dohodu považuje za dobrý výsledek.
„A jak dohodu hodnotí premiéři dalších zemí?“ zeptala se Mašková. „Pokud k fondu připočteme i dohodu na příštím víceletém rozpočtu Evropské unie, tak dohoda bude znamenat injekce v objemu 48 bilionů korun. V delegacích se proto slavilo. Za historický den pro Evropu to označil francouzský prezident Emmanuel Macron, který litoval jen toho, že musela většina zemí ustoupit některým čistým plátcům, kteří si prosadili zachování rabatu, tedy těch slev na příspěvky do rozpočtu. O historickém dni mluvil taky například italský premiér Giuseppe Conte. Právě Itálie patří mezi země, která pomoc fondu potřebuje nejvíce. Naopak o historické chvíli odmítl mluvit nizozemský premiér Mark Rutte, který se na summitu stal hlavním kritikem fondu a v průběhu jednání se kvůli své neústupnosti stal terčem i řady osobních útoků ze strany dalších lídrů,“ popsal Daněk.
Jednání dle Daňka trvalo tak dlouho kvůli přesnému rozdělení peněz, ale nejen kvůli tomu. „To hlavní, o čem se v noci vyjednávalo, to byl mechanismus kontroly vyplácení peněz právě kvůli Nizozemsku, které původně žádalo, aby se o vyplácení největšího dílu peněz z fondu jednotlivých zemí hlasovalo jednomyslně, to znamená, že by to Nizozemsku dalo právo výplatu jakékoliv další zemi zablokovat. Jako kompromis se premiéři dohodli na tom, že bude moci každý stát ze závažných důvodů zatáhnout za takzvanou záchranou brzdu, pokud bude mít pocit, že příjemce neplní slíbené reformy. No a po tlaku Maďarska a Polska také z návrhu vypadla vláda práva jako výslovná podmínka pro čerpání dotací. Státy se nakonec dohodly na poněkud obecnější formulaci,“ poznamenal zpravodaj.
Fotogalerie: - Zastavte nezákonné odebírání orgánů
Více o odstranění podmínky vlády práva jsme psali ZDE:
Rozpočet fondu bude muset ještě potvrdit Evropský parlament, národní parlamenty a národní státy budou muset dle Daňka připravovat svůj seznam investic a reforem, jenž je podmínkou pro čerpání peněz.
Následně se do rozhovoru připojili dva europoslanci, Dita Charanzová z ANO a Alexandr Vondra z ODS. Dle Charanzové se jedná o kompromis a jedinou možnost, jak pomoct zasaženým státům. „To, co je teď na stole, je dobrý kompromis. Bylo potřeba uklidnit finanční trhy a ukázat, že Evropa dokáže v těžkých chvílích táhnout za jeden provaz,“ řekla Charanzová.
Alexandr Vondra měl však trošku jiný pohled. „Je to silné nakročení k dluhové unii, což si myslím, že do budoucnosti příliš není dobré, ale souhlasím s tím, co říkala Dita Charanzová, že z toho krátkodobého hlediska to má svůj význam jako určité uklidnění té situace. Zejména ve vztahu k Itálii, Španělsku, těm jižním zemím, které by jinak měly problém si na kapitálových trzích půjčit. Destabilizovalo by to eurozónu a v podstatě by to poškodilo i nás jako proexportní zemi,“ vysvětlil Vondra.
Který z okolních šéfů vlád je nejlepší?Anketa
Vondra dále podotkl, že je to úspěch pro ty, kteří byli vidět na summitu, což byly hlavně dvě skupiny zemí – šetřivé v čele s Holandskem a pak skupina kolem Polska a Maďarska. Češi tam prý stopu příliš nezanechali. „Myslím si, že na finále toho dealu je to poznat. Na jedné straně je samozřejmě pravda, že byl korigován ten do očí bijící špatný klíč, takže tu získáváme asi jednu miliardu euro navíc proti tomu původnímu hodně neférovému návrhu. Z druhé strany ale ztrácíme a o tom se nepíše, ‚Just transition fund‘, který je vlastně určen na eliminaci následků dekarbonizace v nejistě postižených zemích a regionech, což se týká třeba Ostravska nebo Ústecka kvůli vypínání tepelných elektráren, tak tam v tom důsledku jsme přišli asi o dvě miliardy eur proti původním předpokladům a pak je tu ještě druhá otázka, kde nemám jasno a budu chtít vysvětlení. Příjmy z emisních povolenek vlastně dosud zůstávaly členskému státu a teď z toho zřejmě vyplývá, že do budoucna se stanou celoevropským příjmem, takže to si myslím, že je pro nás další velká nevýhoda,“ dodal Vondra.
Charanzová zareagovala tak, že příjmy z emisních povolenek zatím nejsou v textu a jediné nové zdroje, které se dohodly, mají být v oblasti daně z plastů. Debatuje se prý však o společné digitální dani.
„Ta dohoda nic nemění na tom, že třetina prostředků z celkového objemu peněz musí jít na ty zelené projekty. Bude-li to schváleno, tak nás tu čeká velký úkol toto umět správně využít a jsem trošku v obavách, že tato země na to moc připravena není,“ přiznal Vondra.
Ing. Dita Charanzová, Ph.D.
Psali jsme:
autor: tle
