Usvědčeni ze lži. Kritizovali Zemana, ale sami si naběhli. Petr Žantovský přehlušil výkřiky Pospíšila, Šafra a dalších

02.01.2021 7:31

TÝDEN V MÉDIÍCH Tolik lži a nenávisti, kolik se objevilo v reakcích na svatoštěpánský projev prezidenta Miloše Zemana, by se asi těžko dalo najít někde jinde. Petr Žantovský vybral několik z nich a třeba europoslance Jiřího Pospíšila usvědčuje z toho, že se naopak on dopustil lži. Za pořádný přešlap považuje tvrzení, že média, především ČT a ČRo, odvádějí vynikající servis. Přitom Česká televize pravidelně odvádí velice šupáckou a velice lajdáckou práci a navíc propagandisticky namířenou ve prospěch jedné a v neprospěch jiné strany. Například také v neprospěch hlavy státu.

Usvědčeni ze lži. Kritizovali Zemana, ale sami si naběhli. Petr Žantovský přehlušil výkřiky Pospíšila, Šafra a dalších
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Žantovský
reklama

Anketa

Co byste chtěli, aby se znovu otevřelo?

4%
2%
3%
hlasovalo: 16630 lidí
Ohlasy na vánoční projev prezidenta Miloše Zemana začíná pravidelný přehled mediálních zajímavostí. „Zaměřím se na reakce a komentáře, které se na něj snesly. Obsah projevu byl v podstatě monotematický. Zabýval se covidovou pandemií a prezidentovým vyzýváním k tomu, aby se občané nechali očkovat a zabránili tak širším dopadům nákazy. Více podstatných informací projev neměl, a přesto vyvolal neuvěřitelnou sprchu zloby a zášti z úst různých novinářů nebo opozičních politiků. Zejména se tihle jedinci shodli na konstatování, pro které jsem nenašel žádnou věcnou oporu, že prezident lhal a vyjadřoval se nenávistně. Hledal jsem velmi poctivě, jestli prezident řekl v projevu něco, co koliduje se skutečností nebo s pravdou, ale nic takového jsem nenašel. Navzdory tomu Forum24 hned dvakrát v jeden den přišlo s články, které komentují tento projev jako lhavý a nenávistný,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Autorkou prvního pod titulkem „Tolik lží a nenávisti by měl problém zvládnout kdejaký diktátor“ je Alena Spálenská. Týž den vydal s titulkem „Vánoční urážení Miloše Zemana bylo letos hutné“ komentář na stejné téma šéfredaktor Pavel Šafr. „Ten od paní Spálenské obsahoval především reakce různých osob na prezidentův projev. Musím říct, že tolik lži a nenávisti, kolik jsem našel v těch reakcích, bych asi opravdu těžko v takové hutnosti, abych použil výraz pana Šafra, hledal někde jinde. Například Jiří Pospíšil, poslanec Evropského parlamentu, prohlásil, že mu stačila jedna minuta toho projevu. A napsal k němu: ‚Vláda je skvělá! Opozice selhala! Novináři jsou nepřátelé lidstva! Já jsem nejlepší! Bonmot po stopadesáté první!‘ No nevím, jestli tohle všechno stihl prezident do minuty sdělit. Pokud na to Pospíšil koukal jen jednu minutu, tak si to vymyslel. Pokud to vše slyšel, tak na něj koukal déle než minutu a lže. Jiné vysvětlení pro to není,“ upozorňuje mediální analytik.

Fotogalerie: - Ohlédnutí za rokem 2020

Soud se zabýval případem bývalého pražského imáma ...
Mimořádné jednání zastupitelstva Prahy 1, svolané ...
Happening české pobočky mezinárodního hnutí Extinc...
TOP 09 uctila památku Jana Palacha  na Olšanských ...
Oslavy Čínského nového roku ve znamení myši
Jaroslav Kubera na 29. kongresu ODS

Jeden píše o tom, co nezná, druhý okopává přemožitele

Dalším, kdo se cítil povolán ke komentování prezidentova projevu, byl pirátský poslanec Tomáš Martínek. „Ten je autorem toho, co se objevilo v titulku, že ‚tolik lží a nenávisti v prvních několika minutách by měl problém zvládnout kdejaký diktátor‘. Také prý projev nedokázal dokoukat. Nevím, kdy pan Martínek skončil, když hovoří o prvních několika minutách, protože ten projev byl relativně krátký. Nicméně opět bych zpochybnil minimálně slovo ‚lež‘. Slovo ‚nenávist‘ je jiné vyjádření toho, co bych hodnotil jako Zemanův tradiční smysl pro okopávání určitého typu novinářů. Přímo tam jmenuje ty z médií patřících Zdeňku Bakalovi. K prezidentovu tvrzení, že různí Honzejkové a Taberyové jsou hodni nejhlubšího opovržení, se vyjádřil také Pavel Šafr. Nepatří sice do médií pana Bakaly, ale do média názorově spřízněného se jmenovanými. Podle něj se ‚jmenovaní novináři přitom nevyznačují žádnou veřejně projevovanou nenávistí vůči prezidentovi či vůči vládě‘,“ cituje Petr Žantovský.

Anketa

Které z vybraných jmen by se Vám líbilo na Pražském hradě?

hlasovalo: 14069 lidí
Míní, že Pavel Šafr asi nečte Hospodářské noviny, Aktuálně.cz, Respekt a nezná jejich obsahy, neboť by to jinak nemohl napsat. „Vždyť obsahy těchto médií se úplně vrší nenávistí a opovržením vůči hlavě státu. A teď se vůbec nechci bavit o tom, zda to, či ono je oprávněné. V komentáři se konstatuje pouze to, že tito novináři se žádnou takovou aktivitou nevyznačují. Ale vyznačují. Když píší o Zemanovi, tak výhradně kriticky a denunciačně. Pan Šafr se zřejmě do těch médií, o nichž píše, zapomněl podívat. Ale zpátky k textu Spálenské. Uvádí v něm i reakci pana Gazdíka, že ‚zlobu a rozeštvávání zrovna letošní Vánoce od hlavy státu fakt potřebujeme‘, míněno ironicky. Nevím, kde pan Gazdík viděl rozeštvávání. A pan senátor Fischer zkrátil prezidentovo poselství na ‚oselství‘. To není hodno senátora, aby takto mluvil o hlavě státu, zejména když to ničím nedoložil,“ komentuje mediální odborník výrok muže, jemuž v prvním kole prezidentské volby v roce 2018 dalo hlas o milion a půl voličů méně než Miloši Zemanovi.

Česká televize: vynikající servis, nebo lajdácká práce

Opět ho velmi „potěšil“ pražský cukrář Lukáš Otys, takto činovník TOP 09 a vlastník cukrárny, který napsal: „Vánoční poselství plné zloby, křivdy a nenávisti.“ A doplnil ho jeho stranický kolega Tomáš Czernin: „Snad se brzo dočkáme prezidenta, který nebude plný nenávisti.“ „Mám takový pocit, že plné nenávisti jsou všechny tyhle reakce na prezidentův v podstatě monotematický a velice komorní projev. Můžeme si samozřejmě klást otázku, jestli do svátečního projevu jako žánru patří kritika novinářů, ať už oprávněná, či neoprávněná. Koneckonců prezident Zeman tuhle kritiku přednesl i v obou svých inauguračních projevech. Je to dlouhá léta jeho obsedantní téma, jeho poslední projev coby premiéra v roce 2002 v Poslanecké sněmovně obsahoval úplně stejnou kritiku jako první inaugurační z roku 2013. Ale bavme se věcně o tom, jestli do žánru svatoštěpánského projevu patří kritika novinářů. Do značné míry ji vztahoval k chování novinářů vůči té covidové mánii,“ podotýká Petr Žantovský.

To podle něj pěkně vyjádřil Petr Holec ve svém komentáři, v němž se s prezidentem shoduje v názoru, že novináři se často nechovají odpovědně vůči komplexní informovanosti o téhle chorobě, a vytýká jim to. „Je to ze strany pana Holce trefné, i když v radikálním rozporu s tím, co píší na sociální sítě různí Martínkové, Fischerové, Gazdíkové, Otysové a další. Nejvíc mě ‚potěšil‘ pan Dolejší ze Seznam Zprávy zřejmě v duchu potrefené drůbeže, i když teď zrovna není z Bakalova stáda, tím, že napsal ‚Média, především ČT a ČRo, odvádějí vynikající servis‘. Tak se asi díváme na jiná média, zejména co se týče České televize. Zřejmě pan Dolejší sleduje jinou ČT, která odvádí vynikající servis. Ta, na kterou se každý den dívám já, pravidelně odvádí velice šupáckou a velice lajdáckou práci a navíc propagandisticky namířenou ve prospěch jedné a v neprospěch jiné strany. Například také v neprospěch pana prezidenta. Jestli je tu někde nějaká skrytá Česká televize, tak by bylo na panu Dolejším, aby zveřejnil, kde se dá naladit. To bych docela uvítal,“ přiznává mediální analytik.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

Právnička upozornila, že z EU se stává policejní stát

Z domácího politického kolbiště zamiřme do bruselské čtvrti Molenbeek, kde se desítka strážníků ve službě rozhodla na Štědrý večer společně povečeřet na komisařství. „To je ta kritická čtvrť, kde žije nejvíc muslimského obyvatelstva a odkud pocházeli různí teroristé, například ti, co útočili na rockový klub Bataclan. Takže je to taková no-go zóna, že bych asi v tomto případě měl jisté pochopení a nebyl bych na ně tak přísný, co se týče té štědrovečerní večeře. Nicméně je to porušení předpisu, který tam platí, a za to budou nějak trestáni. Ale mě na článku, který v pondělí zveřejnily lidovky, přijde nejzajímavější prohlášení právničky, která na tuhle kauzu upozornila. Doslova uvedla: ‚Je to v ostrém kontrastu se všemi případy, kdy policie vstupuje do domovů kvůli kontrolám karanténních večírků, hlídá, zda je u vánoční večeře čtyři, pět nebo šest hostů a silniční kontroly ověřují, zda jsou v autě jen čtyři lidé‘. To je dost zajímavá novinka,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

O něčem takovém, že bruselská policie porušuje domovní svobodu, vstupuje do domovů, kontroluje, kolik je tam lidí, a přepočítává lidi v autech, jsem nevěděl, dokud to ona právnička nesdělila. „To mi připomíná jednu knihu, která se v této souvislosti často cituje, a to je román 1984 George Orwella. Jsme tedy zjevně už na prahu nebo dokonce už za prahem policejního státu. A ten policejní stát se jmenuje Evropská unie, ať už je to bruselská policie a různé justiční orgány. Jestli se jimi potom budou inspirovat další členské země EU, to nevím. Každopádně to je velice pochmurná zpráva o tom, kam jsme se dopracovali po třiceti letech od pádu poslední totality. Je to zpráva o tom, kde jsme dnes, nebo kde pravděpodobně budeme zítra. Je to nejhorší zpráva z konce minulého roku, když pominu ty počty nemocných covidem, která nám média pořád podstrkávají. To bych neporovnával. Tady se bavíme o společenských dynamikách, a nikoli o pandemii,“ vysvětluje mediální odborník.

Ing. Tomáš Martínek

  • Piráti
  • Tento profil není využívan. www.tomas-martinek.eu je správný
  • poslanec

Odešel režisér, který toho pro český dokument udělal moc

Závěr je vzpomínkou na dokumentaristu Karla Vachka, který zemřel ve věku osmdesáti let. „Chtěl bych ho na tomto místě zmínit, přestože to byl muž zcela necelebritní. Byl to člověk, který pro český dokument udělal velice mnoho. Jeho jméno určitě neznaly ty zástupy lidí, které znaly jiné osobnosti filmového žánru. Karel Vachek se proslavil filmem ‚Spřízněni volbou‘ z roku 1968, což byl dokument, který zachycoval zákulisí volby generála Ludvíka Svobody prezidentem Československa a souvislostmi okolo. Už tenhle snímek byl velice osobitý v tom smyslu, že zachytil velmi pozorně a velmi detailně atmosféru toho dějinného okamžiku. Film to není dlouhý, má něco přes padesát minut, ale obsahově je velice hutný. Zachycuje tu obrovskou míru improvizace, tu obrovskou míru neschopnosti rychle reagovat na události, takové hádání z křišťálové koule, jímž se tehdejší tzv. reformní komunisté velmi vyznačovali,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Neměli žádný program, žádný jasný cíl, šlo jim jen o to zmocnit se po Antonínu Novotném všech možných stranických, vládních a jiných kompetencí. „To se jim i na určitou dobu podařilo. Posléze díky – řekl bych – zradě jednoho z nejinteligentnějších politiků naší doby Gustáva Husáka v dubnu 1969 a předchozích měsících byli těchto svých pravomocí zbaveni. A dál už ty dějiny známe, dál už je psal Husák a jeho lidé, což už tenhle film samozřejmě nezachytil. Ten zachytil složitost a neklid té doby, improvizaci, nejasnost a otevřenost všech konců, které mohly přijít. Takhle zeširoka to říkám proto, že to je typický rys pro všechny další Vachkovy filmy. Vachek v polovině 70. let emigroval, vrátil se na konci 80. let a pracoval v tišnovské sodovkárně jako řidič. Až po převratu se mohl vrátit ke své profesi. Dostal řadu cen, na Berlinale i jinde, stal se také vedoucím katedry dokumentární tvorby FAMU,“ připomíná mediální analytik.

Kritický k osmašedesátníkům, ale i k vládě po roce 1990

Jeho dokumentární filmy byly často terčem kritiky dobových novinářů. „Ti mu vytýkali, že jeho dokumentární prvky postrádají narativnost, postrádají jednoduchý jednoznačný příběhový styl, který je pro naše novináře to jediné, co jsou občas schopni pochopit. Jeho filmy byly v podstatě mozaikami filozofování, úvah, často kontroverzních. V návaznosti na osmašedesátý rok byl velmi kritický k dobové vládě po roce 1990, k těm navrátilým obrodníkům, a nijak se tím netajil. Proto pochopitelně nebyl ani příliš oblíben tou polistopadovou věrchuškou pod vedením Václava Havla. Ale to není podstatné. Podstatné je to, že Karel Vachek vlastně vytvořil nový žánr v dokumentu, dá se říci. A kdyby nic jiného, tak to je zásluha, kterou mu nikdo na věčnost nemůže upřít. Proto na něj vzpomínám tímto způsobem, protože jsme přišli o jednoho z velmi mála originálních filmařů, které jsme kdy v našich dějinách měli,“ dodává Petr Žantovský.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Jiří Hroník
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

A to je dobrá zpráva? Ti lidé umřeli, dusil Kubal Blatného. Ostrá show v ČT

8:04 A to je dobrá zpráva? Ti lidé umřeli, dusil Kubal Blatného. Ostrá show v ČT

Ministr Jan Blatný je ve funkci šéfa resortu čtvrt roku. Své působení a situaci s covidem-19 přišel …