V rozhovoru pro server Aktuálně.cz se Jan Jirák důrazně zastal televize Barrandov i serveru ParlamentníListy.cz. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání konstatovala, že TV Barrandov a její ředitel Jaromír Soukup v přímé volbě prezidenta příliš upřednostňovali prezidenta Zemana. Jirák k tomu ovšem dodal, že dosah TV Barrandov je relativně malý a většina médií stála podle jeho názoru proti Miloši Zemanovi, takže o nějaké vyváženosti prý stejně nemohla být řeč.
„Je to svým způsobem škoda, protože si myslím, že by nestrannější, méně citově angažovaný přístup k osobě prezidenta spíše přispíval k uklidnění rozbouřených emocí. Je to čistě jen má spekulace, ale mluví-li zde někteří autoři otevřeně o rozdělené společnosti, tak myslím, že emocionální náboj té rozpolcenosti média svým chováním spíše přiživují,“ podotkl Jirák.
Tím, že Soukup přistupuje velmi vstřícně k prezidentovi Zemanovi, jen a pouze upozorňuje sám na sebe. Ukazuje, že tu práci dělá jinak než ostatní moderátoři. Nic víc za tím podle odborníka hledat nemáme. Soukup podle jeho názoru možná jen ukazuje, že je namístě chovat se uctivě k prezidentovi republiky. „Umanuté okopávání prezidenta mi příliš neimponuje. Já si pořád totiž pamatuji, že jde o funkci, ne o člověka,“ zdůraznil expert.
Ing. Miloš Zeman
Posléze rázně odmítl myšlenku, že by prezidentské volby nějak ovlivnilo šíření dezinformací.
„Tato podivná sdělení, která se šířila virtuálně, nacházela rezonanci u rozhodnutých voličů jako posílení jejich rozhodnutí. Větší význam neměla. Teď je v módě být součástí morální paniky, řešit fake news a zamýšlet se nad tím, co s námi udělají. Osobně si myslím, že nejrůznější formy pomlouvání, úmyslné uvádění nepravdivých informací byly v politických kampaních vždy přítomné,“ poznamenal Jirák.
Pokud obavy před dezinformacemi ovládnou celou společnost, podle Jiráka může dojít k omezení svobody slova, což by si rozhodně nepřál. Jistěže u mnoha zpráv lze ověřit jejich pravdivost, a dojde-li k tomuto odhalení, které rozkryje lež v možné dezinformaci, pak tato dezinformace ztrácí svou sílu. Ale u celé řady výroků je těžké hovořit o pravdivosti, protože hrají spíš na emoční strunu.
„Ale pokud vím, tak v demokratických poměrech nebývá zvykem ukládat povinnost, že každá informace musí být vždy pravdivá. To právo na nepravdu je součástí svobody projevu. Jinak se dostaneme do situace, která bude daleko bližší nedemokratickým poměrům. Existence liberálnědemokratického systému je založena na různorodosti zdrojů. Barrandov, ať se mi to líbí, nebo ne, představoval určitou alternativu k většině ostatních médií a jako takový přispíval k diverzitě informací,“ zaznělo také od Jiráka.
Když si tato slova přečetl novinář Ondřej Kundra z Respektu, okomentoval rozhovor po svém. „Auauau. A pak mi zase někdo příště říkejte, že titul se rovná inteligence,“ napsal na sociální síti.
Jeho kolega z vydavatelství Economia Luděk Mádl (píše pro Aktuálně.cz) se do Jiráka pustil ještě rázněji, přičemž neváhal ventilovat ani dávnou událost, kdy mu Jan Jirák coby studentovi žurnalistiky zkazil narozeniny trojkou ze zkoušky. S tím se ovšem už po tolika letech smířil. S jednou věcí se ale příliš smířit nedokáže. „Ale že byste raději žil spíše v Kazachstánu či Turkmenistánu, abyste si užil náležitější (soukupovštější) mediální úcty prezidentskému úřadu, to tedy zjišťuji až teď,“ ohodnotil rozhovor.
Jan Jirák byl po vlně kritiky pozván do vysílání Českého rozhlasu, aby vyložil svůj pohled na dezinformace. Postavil se k tomu ale velmi podobně jako na serveru Aktuálně.cz. Zdůraznil, že dobře udělanou dezinformaci je těžké odhalit. To, že někdo dezinformaci odhalil, v podstatě znamená, že byla udělaná špatně, protože odhalením tato dezinformace ztrácí na síle.
„Ukázalo se, že v době politického marketingu vytvořeného na profesionální úrovni už nehraje tak velkou roli pravda, nebo lež. Důležitější je přesvědčivost, a to ve smyslu manipulace. Zvítězí prostě ten, kdo nabídne silnější příběh, který pak lidi dovede až k volebním urnám,“ uvedl Jindrák.
„Obávám se, že slovo lež je zcela vyprázdněné. Hluboká pravda je ukryta ve slově postpravda. Důležitější je, co je přesvědčivé, získávající nebo manipulativní. Spolehlivě rozlišit, co je pravda a lež, už neumíme. Není důležitý fakt pravdivosti, ale záměr sdělení. I zcela očividně pravdivá informace se může stát krutě manipulativní,“ dodal. Pokud nějakým sdělením vytváříme nátlak na jedince, jde o manipulativní zprávu.
A jak se proti takovým zprávám bránit? Podle Jiráka to není snadné, zásadní je nad informacemi kriticky přemýšlet.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
