Vakcíny dávno nefungují. Tři komplikace. Profesor Beran a jiný covid

01.12.2021 20:01 | Ze sítí

Český epidemiolog a vakcinolog Jiří Beran je v současnosti často kritizován pro své „nepopulární“ názory. Například když se nedávno nechal slyšet, že nemoc se zneužívá k tomu, aby společnost ovládli určití lidé. To, jak k epidemii jako společnost přistupujeme a kam se upírá naše pozornost, v něm vzbuzuje celou řadu pochybností. V rozhovoru pro kanál na YouTube Jaké chceš Česko řekl, že se nepracuje s konceptem příčiny a následku. Připomněl, že nošení roušek snižuje imunitu dospělých i dětí i to, že se tlačí lidem vakcíny, které už dávno pozbyly účinku.

Vakcíny dávno nefungují. Tři komplikace. Profesor Beran a jiný covid
Foto: Repro CNN Prima News
Popisek: prof. Jiří Beran

Profesor úvodem znepokojeně konstatoval, že společnost je čím dál chudší na zdravý selský rozum. „A zdravý selský rozum je přitom to nejdůležitější, čím byl člověk vybaven a co pomáhá se v dnešním světě lépe orientovat,“ řekl s tím, že dnes se vše řídí jen podle rozsáhlých studií a pouček, z čehož často uniká to podstatné, po čem by měl jít člověk primárně.

Anketa

Necháte/nechali byste očkovat své malé dítě proti covidu-19?

12%
84%
hlasovalo: 42844 lidí

Svá slova následně aplikoval na covidovou situaci v celé EU: „My v té epidemiologii vždy pracujeme s konceptem příčiny a následku. Když se ale podíváte na to, jak to pojímají všichni v Evropě... já si vždy říkám, je to vůbec možné, že tou příčinou je virus a tím následkem je pozitivita člověka?“ pozastavuje se. „Já v té epidemiologii vidím jako příčinu onemocnění a jako následek to, že ten člověk zemřel,“ upozorňuje, na co je třeba prioritně upínat pozornost.

„Když mám vydefinován na začátku ten základní princip, tak se mi od toho odvíjí, jak se k tomu budu stavět. Čili že musím předejít tomu, aby ten člověk zemřel. Nebude mě vůbec zajímat to, jestli je pozitivní, nebo negativní.

To je potřeba, aby se ke všemu přistupovalo se selským rozumem, sám jsem jej ve svém životě používal velmi často, abych rozhodl komplikované situace. To se dnes úplně vytratilo. Kritické myšlení je myšlení podle principů, které nám někdo diktuje, myslím si, že je to obrovská škoda,“ pokračuje Beran, podle kterého to nejhorší je pak slepá odevzdanost a strach.

Zároveň se Beran domnívá, že jeho logická definice se nechce zpodstatnit, protože pro evropskou společnost je smrt do jisté míry téma, ze kterého má strach. „Je to určitě tak. Myslím, že evropská civilizace si odsunula téma smrti někam daleko, kam nechce dohlédnout, někam do lůžkového zařízení, kde člověk zemře, kde se skryjí.

Vůbec nechce hovořit o tom, že smrt je součástí života. Co je na východu běžné, tady chybí. Pro člověka je přece to nejkrásnější, když prožije krásný život a může zemřít společně s rodinou. A ne v nějakém zařízení, kde bude odstrčen.

Pozoruji, že v České republice si pořizují domácí mazlíčky jen proto, že je poslechnou, protože s rodinou a dětmi by museli diskutovat. Přitom mezigenerační výměna názorů je nesmírně důležitá pro formování mladých lidí. Když starším vybudujeme krásné domky. Přijdeme tím o možné odpovědi, je to velká škoda,“ míní.

„Mladí dnes mají pocit, že by stát měl povětšinou řadu věcí zařídit, postupem doby ale přicházejí na to, že koncept postarání se sám o sebe je důležitý, je to nezávislost. Jakmile jsou závislí na mnoha věcech, už se nerozhodují sami o sobě, ale pod vlivem toho, kde jsou zaměstnaní a jaké dostávají sociální dávky. Je to obrovská škoda, že se v Evropě snaží vymazat tu mezigenerační komunikaci,“ zmínil své postřehy.

Věnoval se také tomu, co negativního přináší nošení respirátorů a roušek, které zabraňují plnému přísunu kyslíku do těla. Beran uvádí, že to má značný vliv na snížení imunity těla: „To je určitě zcela evidentní, stačí se podívat třeba na děti, které chodily do školy s rouškami a respirátory, u nich krásně vidíme, jak se s novou sezónou akutních respiračních virových nákaz objevila celá řada nových onemocnění. A souvisí to i s tím, že děti málo sportovaly, když do školy nechodily, a nebyly v kolektivu, kde neproběhla výměna mikroorganismů,“ zmínil některé negativní vlivy.

„Proto kdykoli jdu po ulici, považuji za naprosto zbytečné, abych se dusil v respirátoru. Respektuji to tam, kde je hromadná doprava, to smysl má. Ale když se na začátku té epidemie vypočítávalo, že když člověk běží, tak za sebou vytváří 15 metrů mrak, ve kterém jsou viry, to mi připadalo úplně zvrácené,“ kroutil nevěřícně hlavou.

Anketa

Bude nakonec od března 2022 povinné očkování? Třeba i jen vybraných skupin.

11%
86%
hlasovalo: 11473 lidí

Opět se rozhovořil o tom, že bychom měli změnit přístup k očkování, jelikož vakcíny, které máme, dávno nefungují: předpokládalo se, že ty vakcíny budou spolehlivě chránit vůči vzniku onemocnění. Ale to se ukázalo vzhledem k přibývajícím antigenním variantám jako naprosto liché.

„Proto já v tuto chvíli nechápu, že někdo pořád trvá na tom, že chce vytvořit kolektivní imunity s vakcínou, se kterou to mohou přenášet dál. A to, že je možné to přenášet dál, viděli jsme to na medializovaném letu sportovců do Tokia, kde jeden z očkovaných sportovců i přesto onemocněl a měl vysokou virovou nálož,“ připomněl.

Také testování je třeba cílit pouze na lidi s příznaky. „Nejvíce by se mi líbilo, kdybychom si přestali hrát na to, že tu budeme honit po ulici zdravé lidi a neustále je nějakým způsobem testovat, a senioři pak čekají tři čtyři dny v řadě, než se na ně dostane test. V první řadě je potřeba, aby se testovali jen lidé, kteří mají příznaky, a zaměřili jsme se hlavně na seniorní populaci,“ zdůraznil. Na testování přespříliš upínáme všechny síly, vydáváme na to miliardy, které pak někde chybějí.

Sám velký problém spatřuje v tom, že nikdo neřekne lidem a především těm starším, ať už jsou očkovaní, nebo ne, že můžou přijít tři komplikace: „Za prvé potlačení bílých krvinek, za druhé změna koagulace té krve a v poslední řadě zápal plic. Pokud se na to myslí a dávají se léky, tak se dá zachránit velké množství lidí, kteří by pak proudili do nemocnice,“ věří vakcinolog.

Dnes je podle profesora velmi těžké pracovat s informacemi, protože vždy najdete názory pro i proti: „Na všechno existují studie. A když chceme, tak na jednu myšlenku najdeme jak deset studií pro, tak naopak i deset studií proti. To jen poukazuje na to, jak je svět rozpolcen,“ podotkl. Stát, který je podle Berana v přístupu k epidemii nejvíce inspirativním, je Švédsko a Velká Británie: „Jejich přístup odpovídá přibližně tomu, jak bych si to představoval já,“ dodal profesor Jiří Beran.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: nab

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Odporné. Kalousek naložil Pirátům. Za to, co mu provedli

9:21 Odporné. Kalousek naložil Pirátům. Za to, co mu provedli

Exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09), který vážně zvažuje kandidaturu na prezidenta, se ve č…