Analytik Simplicius se ve své nejnovější analýze zamýšlel nad americkým útokem na Írán, předně pak nad tím, zda nebyla operace zčásti fingovaná. Tedy namísto toho, aby jejím cílem bylo způsobit reálné škody, měla za účel odvrátit pozornost, deeskalovat napětí a pomoci Americe zachránit svou politickou tvář.

Podle analytika byly nasazené letouny B-2 a tankery směřující přes Guam a Diego Garcii jen zástupným manévrem, který měl odvést pozornost od skutečné akce, která údajně probíhala utajeně z opačného směru, z východu Spojených států amerických a mířila na západ Íránu.

Tichý souhlas Íránu?

„Velkou otázkou však je, co se skutečně stalo: Byl úder zcela falešný, jak někteří naznačují? Připomeňme, že neexistuje žádný důkaz, že by letouny B-2 vůbec nad Íránem přeletěly,“ píše analytik.

Lest by podle analytika mohla být součástí širší diplomatické hry. Trumpova administrativa podle některých zpráv prostřednictvím švýcarských zákulisních kanálů předem informovala Írán o tom, že pokud nebude reagovat, půjde pouze o jednorázový a omezený zásah. Pokud by to byla pravda, znamenalo by to, že Spojené státy poskytly Íránu možnost neeskalovat konflikt výměnou za to, že útok přehlédne. Amerika by si tak mohla zachovat svou prestiž, aniž by se dostala do přímého ozbrojeného střetu.

„Osobně se domnívám, že s největší pravděpodobností došlo k uzavření zákulisní dohody o bezpečném průletu letounů B-2 za účelem provedení omezeného ‚předváděcího úderu‘,“ píše analytik.