Vědec bez servítků: Povinné očkování proti covidu? Je to na stole

16.07.2021 15:52

Biochemik Jan Trnka si myslí, že povinné očkování by se mělo začít diskutovat. Zjišťování protilátek není žádnou jistotou. „V tuhle chvíli nedokážeme laboratorně změřit parametry a říct, že tenhle člověk je v pohodě,“ míní Trnka. A že optimální strategií by byl „zero covid“, kdy by se počet případů držel na malých počtech.

Vědec bez servítků: Povinné očkování proti covidu? Je to na stole
Foto: repro Wikipedia
Popisek: Lékař, biochemik a vysokoškolský pedagog Jan Trnka

Anketa

Souhlasíte, aby se pokuty za opakované přestupky odečítaly ze sociálních dávek?

97%
1%
hlasovalo: 17384 lidí
Hostem Prostoru X byl biochemik Jan Trnka. Na začátku rozhovoru řekl, že je možné to, že jsme v další vlně koronaviru. Díky dovoleným a cestování je možné ovšem to, že ta vlna bude posunuta například oproti Velké Británii, kde je nová vlna již rozjeta. Oproti Velké Británii je v Česku vyšší pravděpodobnost vážnějšího průběhu nákazy, zejména kvůli nižšímu počtu naočkovaných.

Současný počet hospitalizovaných jsou však nízké desítky osob. „To, co vidíme teď, je to, že nejvíce těch nákaz je v těch nejnižších věkových kategoriích. Tam to riziko hospitalizace je i při nízké proočkovanosti, tak je velmi nízké. To, že teď nevidíme ten nárůst hospitalizací, je dáno nějakým zpožděním, ale to si myslím, že už zas tak velké nebude, ale je to dané tím, kde je většina těch nákaz. Je jisté, že jakmile se ta nákaza začne šířit víc a začne se to rozjíždět tou exponenciálou, tak se to začne dostávat i do těch vyšších věkových kategorií a tam sice ta proočkovanost je sice relativně vysoká, ale není stoprocentní. Jsme někde kolem 80 %, a dokonce v té kategorii nad 60 až 69 let je to ještě méně, je to kolem 60 %, což prostě nestačí,“ myslí si Trnka. Riziko u těchto osob je prý velké.

Spousta odborníků prý varuje před plánovaným odstraněním všech opatření ve Velké Británii, ačkoliv je pravdou, že díky relativně vysokému počtu naočkovaných nebude úmrtí tolik, jako při minulých vlnách. „Stále se tam počítá s desetitisíci až statisíci úmrtími za tu dobu několika let,“ říká biochemik Trnka. Rozvolnění tedy, dle Trnky, není rozumnou taktikou, a ještě mnohem více nerozumné by prý bylo pokoušet se o britskou cestu zde v Česku.

„Navíc, díky tomu zpoždění je možné, že ta vlna, která narůstá – se zpožděním, které je dané ne jenom dovolenými, ale i tím, že se k nám ta delta varianta dostala později než do Velké Británie – tak je možné, že se k nám ta vlna, ten její peak, dostane až do podzimu, kdy šíření je snazší. Lidi budou víc vevnitř, otevřou se školy a tím pádem ta vlna může být ještě o to závažnější, než ta vlna, která teď probíhá ve Velké Británii, kde díky lepšímu počasí, lidi jsou více venku, tak je rozložena do delšího časového období a nedojde třeba k tomu zahlcení zdravotního systému,“ vysvětluje Trnka.

Celkové počty úmrtí budou nejspíše nižší, než jsme viděli v minulých vlnách, zejména díky 80% proočkovanosti v nejvyšší věkové kategorii. Na druhou stranu zde máme delta variantu covidu, která věci komplikuje.

Anketa

Lídr které volební strany si zatím v kampani počíná nejzručněji?

27%
1%
1%
48%
1%
12%
hlasovalo: 13328 lidí

Dále se přešlo k protilátkám. Čestmír Strakatý se zeptal, zda to, že jedinec má v těle protilátky vůči covidu, by mělo být uznáváno na úrovni očkování či bezinfekčnosti. „Já jsem teď zaznamenal několik článků v posledních dnech, které mluví třeba o tom, že ta přirozená imunita může být doživotní, že může být dostatečně dlouhá. Co už o tom vlastně víme?“ zeptal se moderátor.

Trnka odvětil, že se zdaleka neví dost. Články, které hovoří o doživotní imunitě, jsou prý spekulacemi, hypotézami, založenými na laboratorních parametrech, ale nejde o data z běžného života. „Ta data, která se týkají přirozeně získané imunity, přibývají, zatím bych neřekl, že si můžeme být jistí jednak dobou trvání a jednak výší té ochrany. A to, co nevíme vůbec, že tu celkovou imunitu neumíme změřit, že neexistuje žádný laboratorní parametr, ať už je to výše protilátek nebo cokoliv dalšího, co by nám řeklo, že tenhle člověk chráněn je, a ten druhý ne.

Je to dáno tím, že ta imunitní odpověď je komplikovaná a je dynamická, to znamená, že to, co se stane po očkování i po většině onemocnění, je, že ten počet protilátek vyletí nahoru, protože ten imunitní systém se nastartuje, bojuje proti té nemoci nebo je nastartován vakcinací a pak ty protilátky klesají, to je normální. Když se budeme dívat jen na protilátky, tak je možné, že v jednu chvíli to bude vypadat, že ty protilátky jsou velmi nízké, jenže – protože to je dynamická odpověď – tak jakmile se ten člověk s tím virem setká, tak ten imunitní systém, pokud vše dobře funguje, je schopen rychle nastartovat ty protilátky, tu buněčnou odpověď dostat na tu úroveň, která je ochrání. V tuhle chvíli nedokážeme laboratorně změřit tyto parametry a říct, že tenhle člověk je v pohodě,“ dodává Trnka.

„Vnímáte vy sám, kde je hranice mezi informováním a strašením? Mezi tím, kde lidé to nevnímají jako informaci, ale prostě další varianta, další hrozba další vlny, to už prostě způsobuje jen negativní emoci, způsobuje odmítání, způsobuje to, co je logické, tedy způsobuje racionalizaci toho všeho okolo, možná rozumnou... Já vlastně nevím, kde je ta jedna pravda, že to, o čem se teď bavíme, může někomu navodit, že si řekne, že nás zase straší, oni nás zase chtějí zavřít, je to hrozné?“ zeptal se Strakatý.

Trnka odpověděl, že je to spíš otázkou pro psychology a pro mediální teoretiky, než otázkou pro něj. Za problematickou pokládá biochemik komunikaci z oficiálních míst, která je ode zdi ke zdi. Jednou se říká, že vše je v pořádku – a o dva týdny později je vše špatně. „Kdyby se po celou dobu epidemie řekla možná rizika, možné předpoklady těch závěrů – za předpokladu, že se stane tohle, tak se stane tohle – což samozřejmě někdy zaznívá, ale z té laicky přístupné komunikace tohle úplně nevyplývá.“

Dle Trnky by pro Česko mělo být ideální strategií „zero covid“ – tedy vhodnými opatřeními držet výskyt covidu na minimálních počtech. „Ty se dají potom dobře vytrasovat, pokud vše dobře funguje, a vznikne jen nějaký lokální klastr, který skončí, který se dál šířit nebude.“

Strakatý se zeptal, zda to bude vhodná strategie, když země okolo nás půjdou různými cestami. „I nyní máme taky několik nízkých stovek nakažených denně a epidemie roste, takže je otázka, jestli je to zvládáno,“ podotkl.

Anketa

Vadí vám, že od 1. září by si neočkovaní měli pravidelné testy na covid-19 platit sami?

54%
42%
hlasovalo: 10081 lidí

Problémem dle biochemika je to, že zde je spousta opatření, ale nejsou často vymáhána. „Kdy se vám stalo, že v restauraci nebo v kině vám zkontrolovali, jestli jste otestovaný nebo naočkovaný... Mně se to nestalo,“ pověděl. Jde o nařízení, která se nekontrolují. „Tohle jsou věci, které, pokud by fungovaly dobře, třeba v Rakousku to kontrolují, tak ta šance, že udržíme případy na zvládnutelné úrovni, je mnohem větší,“ dodává.

Dále se řešilo povinné očkování. Samotné zrušení proplácení testů na covid prý fungovat nebude a spíše to bude fungovat negativně, jelikož nebudeme mít přehled o tom, kolik té nákazy je a podobně.

„Co se týče toho povinného očkování, byť pro některé sektory té populace, já si myslím, že to je věc, o které je dobré mluvit a vidět ji jako variantu. Proti některým nemocem máme povinné očkování, ano, jsou nebezpečnější než covid, to je pravda, ale po nějaké době, kdy se o tom povinném očkování nemluvilo, tak já si myslím, že je dobré vědět, že to je věc, která je variantou,“ pověděl. Prý jde o nejlepší variantu z hlediska veřejného zdraví i ekonomiky.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: tle

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Opilci. Hřebejk vyjel na neočkované a zklidnili ho

18:52 Opilci. Hřebejk vyjel na neočkované a zklidnili ho

Populární filmař Jan Hřebejk ťal do odmítačů očkování. Přišel vskutku s originálními příměry. Prý je…