Velení EU je moc bílé! Nové myšlenky z Bruselu. Lidé, čtěte

24.06.2020 10:34

Moc bílých eurokomisařů, moc bílých europoslanců, rasismus a policejní násilí, stěžují si dvě europoslankyně afrického původu. A chtějí to změnit. Na stránkách deníku EUobserver volají po nové legislativě, která má zohledňovat i rasový/etnický původ. Prý se s rasismem osobně setkaly u ostrahy europarlamentu. Apelovaly na předsedkyni EK, Ursulu von der Leyenovou, která jejich slova zřejmě vyslyšela a chystá mezi eurokomisaři debatu o rasismu. Ale to není všechno, co europoslankyně z frakce, do které patří i Piráti, požadují.

Velení EU je moc bílé! Nové myšlenky z Bruselu. Lidé, čtěte
Foto: Repro Youtube
Popisek: Europoslankyně Pieretta Herzberger-Fofanová za Zelené

Zítra uplyne měsíc od úmrtí afroameričana George Floyda, které rozpoutalo vlnu nepokojů v USA. A také nával politických požadavků, které mají vést k vymýcení rasismu, konci policejního násilí či k sociální spravedlnosti. Protesty se přelily i do Evropy, demonstrace se odehrály dokonce i v Praze a v Brně.

Anketa

Je Jaromír Soukup dobrý moderátor? (Ptáme se od 24.6.2020)

3%
24%
hlasovalo: 12566 lidí

A už se našly političky, které chtějí, aby se tématem rasismu zabývala Evropská unie. Tvrdí, že „vražda“ George Floyda odhalila rasismus, nerovnost a nestabilitu „v naší společnosti“ a že následné protesty jen podtrhují důležitost „skutečné změny politiky“.

Pod článkem tohoto znění je podepsaná jednak Alice Bah Kuhnková, švédská europoslankyně a místopředsedkyně evropských Zelených a také Pierretta Herzberger-Fofanová, německá europoslankyně ze stejné frakce. Dodejme, že otec Kuhnkové pochází z Gambie a Herzberger-Fofanová se narodila v Mali.

Europoslankyně tvrdí, že je čas na změnu a na skutečný boj se „systematickým rasismem“. „Rasismus je něco, s čím jsme se setkaly osobně. A Evropská unie není výjimkou. Když jsme šly do Evropského parlamentu, zastavila nás hned několikrát ostraha a ptali se, co tam pohledáváme. Nikdo z našich bílých kolegů se s něčím takovým nesvěřil,“ uvedly.

Dále jsou v Evropě podle europoslankyň běžné útoky na „nebílé“ s rasistickým pozadím, stejně jako policejní násilí a institucionalizovaný rasismus. Agentura Evropské unie pro základní práva prý zjistila, že jeden ze tří lidí s africkým pozadím zažil ve svém životě rasistickou diskriminaci. „Jen 15 z 27 států EU má určené plány a strategie pro potírání rasismu a diskriminace a Evropská unie stále nemá rámec strategie pro boj s rasismem,“ stěžují si zelené europoslankyně a dodávají, že došlo k nárůstu pravicového extremismu a s ním spojených útoků.

Poslankyně EP považují za ostudné, že v evropských institucích je tak malá „etnická rozmanitost“. „Máme být odrazem lidí, které reprezentujeme, nejen v Evropském parlamentu, ale i v institucích, a v tom jsme selhali,“ tvrdí. Stěžují si, že jen tři procenta europoslanců jsou tzv. PoC (People of Colour – tedy nikoliv bílí) a ani jeden eurokomisař či eurokomisařka není a ani nebyl/a „barevná“. Doplňme, že v článku autorky uvedly, že lidí s africkým pozadím je v Evropě 15 milionů, EU má dohromady přibližně 446 milionů obyvatel, neboli 3% „barevných“ europoslanců tomuto číslu reperezentačně odpovídají, nicméně naší redakci není přesně známo, které menšiny autorky započítávají do People of Colour.

Anketa

Je Miroslava Němcová vhodnou kandidátkou na funkci prezidenta republiky?

3%
97%
hlasovalo: 24382 lidí
Tato čísla považují autorky za výsledek institucionalizovaného rasismu a diskriminace. „Strategie Evropské komise pro rozmanitost a inkluzi se musí předělat, aby zohledňovala rasový/etnický původ a musí platit pro všechny instituce,“ tvrdí Kuhnková s Herzberger-Fofanovou. Kritizují také, že EU nemá zákony o diskriminaci mimo zaměstnání a direktiva o rovném přístupu prý v radě trčí od roku 2008.

Herzberger-Fofanová prý sehnala 121 podpisů od kolegů ze čtyř politických frakcí, kterými volají po tom, aby Evropská komise uznala existenci systematického rasismu a policejního násilí v Evropské unii a aby ho odsoudila. Kuhnková hodlá řešit problém rasismu s Němci, kteří od června budou předsedat radě Evropské unie a chce co nejdříve prosadit antidiskriminační legislativu. A také chce od EU, aby jasně podpořila protesty proti prezidentovi a rasismu v USA.

To není vše, co autorky požadují, dále by chtěly, aby ze strany Europolu a Agentury Evropské unie pro základní práva začal výzkum, jak jsou na tom v členských státech s policejním násilím. „Nasbíraná data musí být rozdělená podle rasového/etnického původu, abychom mohli zjistit skutečný rozsah problému a vyvinout lepší postup,“ tvrdí. Dodejme, že některé státy EU samostatné statistiky podle původu/rasy nedělají, ať už proto, že tento postup pokládají za rasistický, nebo k němu nemají důvod.

Na závěr autorky říkají, že „bílí a převážně mužští“ lídři evropských států musí použít svého privilegia, aby se boj proti rasismu a z něj vyplývající socioekonomické nerovnosti stal prioritou. „Stejně tak, pokud Ursula von der Leyenová myslí vážně své tvrzení, že chce Evropu, kde se na nikoho nebude zapomínat, tak potřebujeme evropskou legislativu, abychom si poradili s těmito problémy, zvláště když je koronavirová krize prohloubila,“ obracejí se autorky na předsedkyni a zakončují svůj apel slovy Martina Luthera Kinga, že „povstání je je jazykem nevyslyšených“.

„Je načase, abychom naslouchali,“ shledávají.

Jejich slova zřejmě padla na úrodnou půdu, protože právě dnes Ursula von der Leyenová sdílela svá slova z europarlamentu. „Co můžeme udělat, aby naše instituce lépe odrážely rozmanitost našich společností v Evropě? To není otázka jedné politiky, jedné osoby nebo jednoho komisaře. Proto jsem tady jako předsedkyně Evropské komise. Chci dostat odpověď na tyto otázky. V Komisi povedeme na toto téma debatu a rozhlédněme se i tady v europarlamentu. Rozmanitost našich společností není reprezentována a uznávám, že mezi eurokomisaři to není lepší. A proto říkám: Musíme si promluvit o rasismu a musíme konat.“

Na závěr doplňme, že do frakce evropských Zelených patří z českých stran Pirátská strana.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

Předpokládané složení nové vlády:

předseda vlády: Petr Fiala (ODS), ministr vnitra: Vít Rakušan (STAN), ministr pro místní rozvoj a digitalizaci: Ivan Bartoš (Piráti), ministr zemědělství: Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), ministr financí: Zbyněk Stanjura (ODS), ministr zdravotnictví: Vlastimil Válek (TOP09), ministr školství: Petr Gazdík (STAN), ministr práce a sociálních věcí: Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministryně obrany: Jana Černochová (ODS), ministr spravedlnosti: Pavel Blažek (ODS), ministr průmyslu a obchodu: Jozef Sikela (BPP), ministr dopravy: Martin Kupka (ODS), ministr zahraničí: Jan Lipavský (Piráti), ministr životního prostředí: Anna Hubáčková (BPP), ministr kultury: Martin Baxa (ODS), ministr pro evropské záležitosti: Mikuláš Bek (BPP), ministr pro legislativu: Michal Šalomoun (BPP), ministryně pro vědu a výzkum: Helena Langšádlová (TOP09).

reklama

autor: kas

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Uprchlíky na hranicích neřešíme. A Rusko? Byli jsme za českými vojáky uvnitř vojenské základny v Lotyšsku

11:11 Uprchlíky na hranicích neřešíme. A Rusko? Byli jsme za českými vojáky uvnitř vojenské základny v Lotyšsku

„Toho si nejsem vědom," odpověděl kapitán Josef Kurfiřt na otázku, jestli základnu, kde nyní žije, n…