Ve stínu ukrajinského konfliktu se ve východní Evropě odehrávají další geopolitické souboje, jejichž obsahem je soupeření o to, zda daná země bude více orientována na západní Evropu a její organizace, nebo naopak na Rusko a jím vytvořené struktury. Typickým příkladem je současný vnitropolitický boj o Moldavsko, malou zemi vklíněnou mezi Rumunsko a Ukrajinu. Moldavané mluví jazykem, který je téměř naprosto shodný s rumunštinou, ale z politických důvodů se mu říká moldavština. V zemi žije díky historii ale také přes 15 % lidí, kteří mají jako mateřštinu ruštinu nebo ukrajinštinu. V jazykovém rozdělení a faktu, že země byla střídavě součástí Rumunska a Sovětského svazu, tkví základ dnešní politické rozpolcenosti, která je minimálně srovnatelná s Ukrajinou. Na části území Moldavska navíc existuje separatistický kvazistát Podněstří, které vytvořili slovansky mluvící obyvatelé na druhém břehu Dněstru, který historicky k Moldavsku nepatřil, ale za Sovětského svazu se v něm ocitl.

Komplikovaná politická situace se projevila i v nedělních prezidentských volbách. Ty se opět po dvaceti letech konaly formou přímé volby a rozdělení politické scény na strany, které prosazují budoucí členství v EU, a těmi, které naopak vidí budoucnost v užší spolupráci s Ruskem a jeho Eurasijskou unií, se logicky opět projevilo.

Proruský socialista Dodon

Prorusky orientovaný tábor vedl do voleb šéf Socialistické strany (PSRM) Igor Dodon. Jeho strana vznikla v době, kdy byla krátce v zemi zakázána Komunistická strana jako náhražka pravověrných komunistů. Když se komunisté za svého prezidenta Voronina (mimochodem častého hosta v Karlových Varech) rozhodli dělat politiku vyváženou na Západ i Východ, stali se socialisté hlavní složkou proruské části politického spektra. Jejich lídr chce nyní přetvořit Moldavsko do trojfederace, v níž by členy kromě samotného Moldavska bylo i separatistické Podněstří a turkickojazyčné autonomní Gagauzsko, které také občas pošilhává po integraci s Ruskem. V Podněstří sice tamní prezident aktuálně vyzval k připojení k Rusku, ale jeho apel je považován spíše za snahu pomoci v kampani Dodonovi i sobě před podněsterskými prezidentskými volbami v prosinci.