Venkov proti městu, Moskva proti Bruselu. Vladimir Putin se může radovat z úspěchu, který Západ zabolí

31.10.2016 17:30 | Zprávy

KOMENTÁŘ Politolog, specialista na politickou geografii a evropská studia a také pedagog na vysoké škole CEVRO Institut Petr Sokol se v komentáři pro ParlamentníListy.cz ohlíží za víkendovým prvním kolem prezidentských voleb v Moldavsku. Sokol poukazuje na vnitropolitický boj o tuto zemi, kterou z geopolitického hlediska přirovnává k Ukrajině. Výsledky voleb mohou podle experta ovlivnit to, zda daná země bude více orientována na západní Evropu a její organizace, nebo naopak na Rusko a jím vytvořené struktury.

Venkov proti městu, Moskva proti Bruselu. Vladimir Putin se může radovat z úspěchu, který Západ zabolí
Foto: kremlin.ru, tan
Popisek: Vladimir Vladimirovič Putin, prezident Ruské federace

Ve stínu ukrajinského konfliktu se ve východní Evropě odehrávají další geopolitické souboje, jejichž obsahem je soupeření o to, zda daná země bude více orientována na západní Evropu a její organizace, nebo naopak na Rusko a jím vytvořené struktury. Typickým příkladem je současný vnitropolitický boj o Moldavsko, malou zemi vklíněnou mezi Rumunsko a Ukrajinu. Moldavané mluví jazykem, který je téměř naprosto shodný s rumunštinou, ale z politických důvodů se mu říká moldavština. V zemi žije díky historii ale také přes 15 % lidí, kteří mají jako mateřštinu ruštinu nebo ukrajinštinu. V jazykovém rozdělení a faktu, že země byla střídavě součástí Rumunska a Sovětského svazu, tkví základ dnešní politické rozpolcenosti, která je minimálně srovnatelná s Ukrajinou. Na části území Moldavska navíc existuje separatistický kvazistát Podněstří, které vytvořili slovansky mluvící obyvatelé na druhém břehu Dněstru, který historicky k Moldavsku nepatřil, ale za Sovětského svazu se v něm ocitl.

Komplikovaná politická situace se projevila i v nedělních prezidentských volbách. Ty se opět po dvaceti letech konaly formou přímé volby a rozdělení politické scény na strany, které prosazují budoucí členství v EU, a těmi, které naopak vidí budoucnost v užší spolupráci s Ruskem a jeho Eurasijskou unií, se logicky opět projevilo.

Proruský socialista Dodon

Prorusky orientovaný tábor vedl do voleb šéf Socialistické strany (PSRM) Igor Dodon. Jeho strana vznikla v době, kdy byla krátce v zemi zakázána Komunistická strana jako náhražka pravověrných komunistů. Když se komunisté za svého prezidenta Voronina (mimochodem častého hosta v Karlových Varech) rozhodli dělat politiku vyváženou na Západ i Východ, stali se socialisté hlavní složkou proruské části politického spektra. Jejich lídr chce nyní přetvořit Moldavsko do trojfederace, v níž by členy kromě samotného Moldavska bylo i separatistické Podněstří a turkickojazyčné autonomní Gagauzsko, které také občas pošilhává po integraci s Ruskem. V Podněstří sice tamní prezident aktuálně vyzval k připojení k Rusku, ale jeho apel je považován spíše za snahu pomoci v kampani Dodonovi i sobě před podněsterskými prezidentskými volbami v prosinci.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: .

Mgr. Bc. Hubert Lang byl položen dotaz

migrace

Zajímalo by mě, jaký je ten váš zmiňovaný recept na migraci, když tvrdíte, že ,,my jako hnutí ANO říkáme, že máme svůj vlastní recept na pakt víz a migrace, na migraci jako celek." Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Volba Merze až na druhý pokus: Tohle v Německu nikdy nikdo neviděl

16:25 Volba Merze až na druhý pokus: Tohle v Německu nikdy nikdo neviděl

Ačkoliv zástupci nové německé koalice ujišťovali, že se dnes nestalo nic mimořádného, Spolkový sněm …