Venkov proti městu, Moskva proti Bruselu. Vladimir Putin se může radovat z úspěchu, který Západ zabolí

31.10.2016 17:30 | Zprávy

KOMENTÁŘ Politolog, specialista na politickou geografii a evropská studia a také pedagog na vysoké škole CEVRO Institut Petr Sokol se v komentáři pro ParlamentníListy.cz ohlíží za víkendovým prvním kolem prezidentských voleb v Moldavsku. Sokol poukazuje na vnitropolitický boj o tuto zemi, kterou z geopolitického hlediska přirovnává k Ukrajině. Výsledky voleb mohou podle experta ovlivnit to, zda daná země bude více orientována na západní Evropu a její organizace, nebo naopak na Rusko a jím vytvořené struktury.

Venkov proti městu, Moskva proti Bruselu. Vladimir Putin se může radovat z úspěchu, který Západ zabolí
Foto: kremlin.ru, tan
Popisek: Vladimir Vladimirovič Putin, prezident Ruské federace

Ve stínu ukrajinského konfliktu se ve východní Evropě odehrávají další geopolitické souboje, jejichž obsahem je soupeření o to, zda daná země bude více orientována na západní Evropu a její organizace, nebo naopak na Rusko a jím vytvořené struktury. Typickým příkladem je současný vnitropolitický boj o Moldavsko, malou zemi vklíněnou mezi Rumunsko a Ukrajinu. Moldavané mluví jazykem, který je téměř naprosto shodný s rumunštinou, ale z politických důvodů se mu říká moldavština. V zemi žije díky historii ale také přes 15 % lidí, kteří mají jako mateřštinu ruštinu nebo ukrajinštinu. V jazykovém rozdělení a faktu, že země byla střídavě součástí Rumunska a Sovětského svazu, tkví základ dnešní politické rozpolcenosti, která je minimálně srovnatelná s Ukrajinou. Na části území Moldavska navíc existuje separatistický kvazistát Podněstří, které vytvořili slovansky mluvící obyvatelé na druhém břehu Dněstru, který historicky k Moldavsku nepatřil, ale za Sovětského svazu se v něm ocitl.

Komplikovaná politická situace se projevila i v nedělních prezidentských volbách. Ty se opět po dvaceti letech konaly formou přímé volby a rozdělení politické scény na strany, které prosazují budoucí členství v EU, a těmi, které naopak vidí budoucnost v užší spolupráci s Ruskem a jeho Eurasijskou unií, se logicky opět projevilo.

Proruský socialista Dodon

Prorusky orientovaný tábor vedl do voleb šéf Socialistické strany (PSRM) Igor Dodon. Jeho strana vznikla v době, kdy byla krátce v zemi zakázána Komunistická strana jako náhražka pravověrných komunistů. Když se komunisté za svého prezidenta Voronina (mimochodem častého hosta v Karlových Varech) rozhodli dělat politiku vyváženou na Západ i Východ, stali se socialisté hlavní složkou proruské části politického spektra. Jejich lídr chce nyní přetvořit Moldavsko do trojfederace, v níž by členy kromě samotného Moldavska bylo i separatistické Podněstří a turkickojazyčné autonomní Gagauzsko, které také občas pošilhává po integraci s Ruskem. V Podněstří sice tamní prezident aktuálně vyzval k připojení k Rusku, ale jeho apel je považován spíše za snahu pomoci v kampani Dodonovi i sobě před podněsterskými prezidentskými volbami v prosinci.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: .

Komunisté

Myslíte, že SOCDEM pomůže se dostat Komunistům zpět do Sněmovny? Podle mě je to přesně naopak. A vás se ptám, proč myslíte, že řada voličů i dnes volí komunisty? Nemyslíte, že je to i vaší vinou, protože neumíte dělat sociální politiku?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Babiš po blackoutu: Máme zločineckou vládu, co nikdy neřekne pravdu

0:00 Babiš po blackoutu: Máme zločineckou vládu, co nikdy neřekne pravdu

„Máme zločineckou, nekompetentní vládu, která ohrožuje naši bezpečnost a nikdy neřekne pravdu,“ tvrd…