Věří vláda vůbec těm svým číslům? Odborář Středula v ráži

01.07.2021 20:52 | Kauza

Za zadlužení republiky mohou daňové změny a kroky vlády, nikoliv koronavirus. Podle Josefa Středuly, předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů, zaťala sekeru do rozpočtu kromě chybných kroků daňová reforma bez diskuse odborníků. V každém případě však není možné, aby kroky vlády platili hasiči nebo policisté, kteří odvádějí svoji práci. Zmražení platů by navíc podseklo ekonomickou spotřebu šesti set tisíc Čechů, kteří za nic nemohou.

Věří vláda vůbec těm svým číslům? Odborář Středula v ráži
Foto: Hans Štembera
Popisek: Josef Středula

Anketa

Máte důvěru v MUDr. Petra Smejkala?

8%
54%
hlasovalo: 3703 lidí

Premiér Andrej Babiš (ANO) chtěl zmrazit platy státním zaměstnancům kvůli koronavirové epidemii a ekonomické situaci země. Návrh nakonec poslanci neschválili a i předseda odborářů něco takového rázně odmítá: „Každopádně si myslím, že pokud někdo udělal chybu ve veřejných financích, tak to rozhodně nebyli zaměstnanci. Určitě to nebyli hasiči, určitě to nebyli lidé v sociálních službách, ale byla to vláda, která způsobila tento vážný problém ve veřejných rozpočtech. A není to vlivem koronakrize. Bylo to tím, že vláda udělala zcela nebývale rychlou daňovou revoluci v České republice, aniž s kýmkoliv diskutovala dopady,“ řekl redakci Josef Středula. Připomněl také, že před negativními dopady varovali jako jedni z mála. Nevidí proto důvod, aby to lidé jako například hasiči, u nichž je naprosto jednoznačně vidět, jak jsou potřební a co všechno dovedou, ve finále odskákali tím, že nedostanou vyšší plat.

„A nejen že jim nebude přidáno, ale jedná se o propad jejich příjmů. Navíc ministryně financí (Alena Schillerová, ANO, pozn. red.) mluví o rozdělení lidí, když říká, že pokud některým dáme, ostatním musíme sebrat. Dokonce hovoří až o patnácti procentech, což v žádném případě nepovažuji za rozumný krok, takovou krizi jsme si už vyvolali v roce 2009 zcela nevhodným způsobem nakládání s veřejnými financemi,“ domnívá se. Ze zvyšování mezd tak podle Středuly nelze vyjmout hasiče, policisty, záchranáře či učitele a ostatním platy pozastavit. Pak by například zaměstnanci úřadů práce, pracovníci správy sociálního zabezpečení, ale i finančních úřadů nedostali, co jim náleží. Šéf odborů připomněl, že například úřady práce po celou dobu koronakrize přispěly k tomu, aby lidé dostali dávky v případě programu Antivirus nebo získali důchody a podobně. I oni museli a musejí pracovat.

Propouštění i úspory musejí mít logiku

Jestliže by mělo dojít k redukování nákladů či množství zaměstnanců státní správy, pak musí mít jasnou logiku. „Nejde přece udělat, že někdo, jak už to v Čechách bývá zvykem, řekne: plošně snížíme platy o deset procent. To snížíme počet hráčů České filharmonie nebo Národního divadla? To budeme mít Maryšu bez Maryši, protože na ni nemáme peníze? Nebo bude Česká filharmonie bez dirigenta, bez prvních houslí a dechové sekce, protože na ně nezbyly peníze? To všechno má svoji logiku. Zaměstnanec státu není úředník, on má také svoji agendu a agendu určuje v tomto případě Parlament České republiky. Ten říká, co má stát dělat a v jaké šíři. Jestliže řekne, že bude nový ústřední orgán státní správy ve smyslu třeba stavebního úřadu, tak to samozřejmě obnáší nějaké zaměstnance, nějaké finanční prostředky a vše, co s tím souvisí, protože dosud patřily stavební úřady někam jinam,“ vysvětlil Josef Středula.

Podotkl rovněž, že se problém často zužuje na státní úředníky, ale podstatné je, kdo je jejich manažerem – tedy ministři, jejich náměstci, jejichž prací je rozhodovat. „Nelze zrušit například dvě stě lidí, kteří mají na starost daň z převodu nemovitostí, a zároveň s tím vylít z rozpočtu příjem 19 miliard korun. A zase pro ty bohaté. Nelze to dělat jednoduše, přestože je tato tendence.“ Nerad by také, aby se lidé rozdělovali tak, že dobrý je ten, kdo nepracuje pro stát, a špatný ten, kdo pro stát pracuje. Vyzdvihl například zaměstnance Národního úřadu kybernetické bezpečnosti, které země potřebuje, ale musí je také náležitě zaplatit, protože se jedná o špičkové odborníky, kteří by mohli odejít do soukromého sektoru za výhodnějších podmínek. Proto podle Středuly nelze postupovat všeobjímajícím populistickým způsobem, ale naopak pouze velmi racionálním.

Středula: Deficit je následkem daňových změn bez konzultací

Sám navíc označil státní dluh za nepřiměřený a tvrdí, že se vše odvíjí od minulého roku. „Ne od toho, jak se pomáhalo jednotlivým subjektům v ekonomice. Osoby samostatně výdělečně činné dostaly pomoc, firmy dostávaly Antivirus, zvedla se nemocenská nebo některé částky... to byly věci, které byly vyvolány koronakrizí a jsou v pořádku. Ty ale odvanou ve chvíli, kdy tyto problémy pominou. Jenomže my jsme udělali zásahy převážně do daňového systému včetně superhrubé mzdy bez ohledu na varování odborářů,“ upozornil Josef Středula s tím, že právě tento zásah přinese efekt dlouhodobých rozpočtových deficitů. „V září loňského roku jsme odhadli, že deficit pro rok 2021 bude mezi 440 až 580 miliardami korun. Všichni se na nás tehdy dívali, jako že jsme si to vymysleli, že je to strašné. Výsledek je, že budeme rádi, když to bude těch 500 miliard.“

A právě proto není prý možné podsekávat ekonomickou spotřebu tím, že se 600 tisíc státních zaměstnanců, kteří jsou placení z veřejných rozpočtů, nedočká pravidelného zvyšování platů. „Jakým způsobem podporujeme spotřebu? A to se promítá i do dalších částí ekonomiky. Věří vůbec vláda číslům, která říká? Je skutečně reálnou skutečností, že se očekává ekonomický růst někde přes čtyři procenta? A proč má být růst přes čtyři procenta a neměl by ho pocítit zaměstnanec, který v té době bude pracovat? Nelogičnosti tu jsou a spotřeba se primárně podporuje tím, že máte plat, který tomu odpovídá,“ uvedl Středula.

Odboráři jsou připraveni bojovat

Předseda odborářů připomněl také poměrně vysokou chystanou inflaci, která bude mít vliv na všechny. „Jestli se očekává výrazný růst cen vysoké elektrické energie, což je dnes takřka jisté, tak to spotřebitel logicky cítí. Pokud poklesne kupní síla a lidé se budou bát o budoucnost, spotřebu odsekneme, a bude problém. Ten, kdo poskytuje službu či výrobek na vnitřním trhu, bude mít velké problémy, protože lidé nebudou ochotni službu nakupovat,“ varoval s tím, že nákladová inflace rozhodně není způsobená platy, ale vytváří se částečně mimo Českou republiku a částečně v republice očekáváním růstu cen.

Josef Středula už se nechal slyšet, že pokud by ke zmražení či snížení platů ve státní sféře došlo, přistoupí k nátlakovým akcím. I přesto se snaží dosáhnout dohody s politiky, což je hlavní cíl. Na druhou stranu jsou vždy, celých třicet let, připraveni použít všechny nástroje v arzenálu odborů včetně stávek. A to podle Středuly platí i pro toto vyjednávání, i když by odboráři byli nejraději, kdyby je nemuseli používat. O jejich použití však rozhodne až čas.

Antivirus by měl pokračovat dále

Sám také usiloval o pokračování programu Antivirus, který kompenzuje ztráty podnikatelům. „V této chvíli je Antivirus sice částečně zmražen, ale ideální situace nastane, až nebude nikdo, kdo by žádal o pomoc. Antivirus je speciálně použit na případ koronavirus a je aktivní v této souvislosti. Měl by zůstat otevřen minimálně do konce letošního roku,“ sdělil šéf odborů a připomněl, že Evropská komise do konce roku prodloužila podpůrné programy, které by mělo Česko využít. „Bylo by nemoudré, aby je Česká republika zrušila úplně. Pomoc by měla být připravena k okamžitému použití v případě další podzimní vlny. Programy mají být v klidové pozici, ale rozhodně by se neměly rušit, abychom si možnost využití nezablokovali,“ vysvětlil.

Pro ParlamentníListy.cz také okomentoval přínosnost povinného testování na koronavirus ve firmách, který od začátku července končí. Záchyt pozitivních na covid-19 byl minimální, stejně jako ve školách. Středula považuje za chybu, že se povinné testování neprovádělo PCR testy, jejichž schopnost odlišit virus je daleko vyšší a navíc má menší frekvenci testování. „Ale je to věc, která tehdy neprošla. My se samozřejmě s velkým respektem díváme, jak to vypadá s dalšími mutacemi koronaviru jako delta, gama a dalšími. Žádný klid to v nás nevyvolává. Jednali jsme i na Ministerstvu zdravotnictví s firmami a musejí si říci hygienici, jaké jsou hladiny, jak je to s jednotlivými nařízeními, které Ministerstvo zdravotnictví přijímá, aby obstály i v ohledu vůči správnímu soudu a podobně. Nyní je čas se na to připravit,“ sdělil Josef Středula. Jako flexibilní možnost pak vidí podobný režim jako v případě Sokolovska a Trutnovska, kdy se uzavřely celé regiony, když došlo k nebývalému růstu nakažených. I lokalizace nákazy je podle něj vhodným nástrojem.

500 korun na den? Pro seniory realita

Stejný postoj, jaký zastává Středula ohledně zmrazení platů státních zaměstnanců, vidí i v případě pozastavení růstu důchodů, což by jako řešení viděl například prezident Hospodářské komory České republiky Vladimír Dlouhý, který uvedl: „Někdo tady musí říct důchodcům a dalším skupinám, že se dostáváme do situace, kdy nebude možné takové přidávání, jaké bylo. Bylo správné, protože byl čas dobrého chodu ekonomiky. Ale teď před volbami došlo k populistickým krokům, které zbytečně ten rozpočet nafoukly. Aspoň takový dojem z toho prvního projednávání máme.“ Se slovy prezidenta Hospodářské komory Josef Středula nesouhlasí. Důvod, proč podle jeho názoru nastal problém, je na straně závažné manipulace s daňovým systémem, která to způsobuje. „Nevím, proč by měli být důchodci těmi, kdo to odskáčou. Jestli je někdo schopen žít za 15 tisíc korun čistého, ať se předvede,“ vyzval předseda odborů s tím, že zhruba 60 procent seniorů nedostává ani tento průměrný důchod.

„Stejně tak by bylo dobře si uvědomit, jak to proběhlo v souvislosti s některými podpůrčími programy, kdy je pro nějaké skupiny tisícovka na den tak akorát, ale pětistovka na den je strašně málo. Nedá se s tím přežít a minimální mzda je pod hranicí pěti set korun na den. Probíhá tu na pozadí velmi nebezpečné dělení společnosti. V době, kdy platí daně, jsou dobří. Ve chvíli, kdy žádají vyšší minimální mzdu, se na ně najednou zapomíná. To je ještě nebezpečnější věc, než co se děje kolem veřejných rozpočtů,“ řekl Středula s tím, že dělení společnosti tímto způsobem považuje za velkou hrozbu do budoucna.

Česká republika a minimální mzda? Z nejlepšího se stala nejhorší

Minimální mzda v České republice činí aktuálně 15 200 korun. Odboráři by ji však rádi viděli ve výši 18 tisíc korun. Podle Středuly je Česká republika v situaci, u které je třeba zvednout prst a říci, že je vážná. A uvedl dva příklady. Prvním je právě česká minimální mzda a její výše nacházející se pod hranicí příjmové chudoby jednotlivce. „To znamená, že ten člověk, anebo když to převedu – podnikatel – platí zaměstnanci minimální mzdu v České republice. Zaměstnanec pak může jít na úřad a požádat o doplácení sociálních dávek, protože je z definice prostě chudý. Co to znamená? Vlastně se tak dotuje zaměstnavateli to, že neplatí mzdu odpovídající vyšší hranici, než je hranice chudoby pro jednotlivce. A proč má stát někomu dotovat podnikání z peněz daňových poplatníků? To není úplně v pořádku,“ popsal Josef Středula.

Jako druhý příklad uvedl skutečnost, že Česká republika byla mezi novými členskými zeměmi Evropské unie dlouhodobě nejlépe, co se minimální mzdy týká. „Ale během posledních několika let se dostala na nejhorší úroveň v tomto regionu. Když vynechám Rakousko a Německo, tak vyšší minimální mzdu mají i na Slovensku a v Polsku, přestože výkon jejich ekonomik je nižší než té české. Nevidíme žádný důvod, proč by český zaměstnanec měl být extralevnou pracovní silou jen proto, že politik není schopen rozhodnout o vyšším růstu, který by odpovídal výkonu republiky,“ dodal Středula s tím, že je také možné najít úspory jinde. Nikoliv však u zaměstnanců, kteří by měli vše dotovat včetně operací se superhrubou mzdou, kvůli níž došlo ke zvýšení ziskovosti a snížení jednotkových nákladů práce.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Zuzana Koulová

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Nevytiskli jim 2 miliony kusů novin proti Babišovi. A teď přišel řev

11:35 Nevytiskli jim 2 miliony kusů novin proti Babišovi. A teď přišel řev

Šéfredaktor serveru Forum24.cz Pavel Šafr chtěl před volbami rozeslat lidem miliony výtisků svých no…