Hned dva chartisté stojí u založení společenství PRAK, jehož název je zkratkou prvních čtyř slov Proti Represi A Kriminalizaci občanů za jejich svobodné názory. „Je tím míněno občanů, kteří projeví svůj svobodný názor, který není v souladu s tím jediným v současnosti možným a přikázaným. Smyslem našeho společenství bude právní pomoc proti politické perzekuci,“ uvedla a zároveň oznámila založení PRAK spisovatelka a signatářka Charty 77 Lenka Procházková. Činnost společenství bude zaměřena pouze na ty případy, u nichž bude třeba vyvrátit, nebo potvrdit podezření z kontaminace politickými zájmy. Nepůjde tedy v žádném případě o zasahování do činnosti orgánů činných v trestním řízení. O tom, kterou kauzou se bude PRAK zabývat, rozhodne grémium složené z jeho zakládajících členů a právních poradců.

Zevrubně popsal důvody vzniku a cíle společenství PRAK publicista, bezpečnostní analytik a zároveň ten, kdo také přiložil svůj podpis pod Chartu 77, Jan Schneider. Připomněl, že opět začalo být omezováno svobodné vyjadřování. „Mediální prostor byl ovládnut názorovými a zájmovými, ekonomicky silnými kartely. Oponentní, kontroverzní, nebo dokonce i pouze jen jiné než mocensky prosazované názory začaly být vytlačovány z masových sdělovacích prostředků a jejich nositelé ostrakizováni. Namísto názorové plurality a nezbytně související diskuse začala být mocensky vnucována dogmatika jediné správné, ba dokonce jediné možné hypotézy, vyšetřovací verze, jediného správného názoru,“ přednesl Jan Schneider z preambule PRAK to, co bylo motivací k jeho založení.

Výlučně exekutiva rozhodne, co je pravda a co lež

Tyto autoritářské a diskriminující tendence, které začaly být uplatňovány v médiích, ve školních osnovách a prostřednictvím „cancel culture“ i ve společenském chování považují zakladatelé PRAK z historického pohledu za vyloženě anticivilizační. „Ke všemu jsou v poslední době připravovány pokusy tuto názorovou hegemonii uzákonit a všechny ‚protivné‘ názory a postoje perzekvovat, a dokonce pomocí zneužitých či přímo k tomuto účelu pokroucených zákonů umožnit jejich kriminalizaci. Úplným extrémem jsou pak vládní prohlášení, že ústavně zaručené svobody vyhledávat a šířit informace se netýkají tzv. lží – přičemž o tom, co je lež, rozhodne výlučně exekutiva – završené výzvou k oznamování výskytu vládě nevyhovujících názorů, včetně jejich nositelů, s cynickým dovětkem, že prý nejde o udávání, ale téměř o občanskou ctnost,“ upozornil publicista.