Pomůžete uprchlíkům z Ukrajiny, když to bude třeba? (od 26.2.)Anketa
Nyní se hodně mluví o konfliktu na Ukrajině a jejích dopadech na ekonomiku, nicméně kondice naší ekonomiky těsně předtím, kdy byla ovlivněna pandemickou dobou, také zrovna nevzkvétala. Například lednová meziroční inflace byla 9,9 procenta. „Česká ekonomika stála na okraji propasti,“ okomentoval stručně bývalý ministr financí Vlastimil Tlustý. Teď do toho přišel ruský vojenský útok na Ukrajinu. Klesá kurs koruny, stoupají ceny benzínu. „Vývoj cen energií na světovém trhu je nepochybně ovlivňovaný touto válkou," vysvětlil s tím, že kvůli tomuto konfliktu bude náš ekonomický pád do propasti rychle pokračovat. „Můžeme očekávat inflaci, u energií zvláště,“ doplnil.
Jak velkou? „Velkou. Bude to ta, která nedělá dobře těm, kteří mají našetřeno, protože přicházejí o svoje úspory. Ale ona nebude dělat dobře ani těm, co mají půjčeno. Až se ti, co žijí na dluh, dozvědí, jaké budou nové úroky, tak se jim přitíží,“ předpokládá Tlustý. Už předtím stoupaly ceny energií. Co se s nimi bude dít, jak vysoko může vystoupat cena plynu a ropy? „Záleží to na tom, co si všichni přejeme, aby došlo přinejmenším k příměří, nebo nějakému mírovému řešení. S radostí jsem zaznamenal slova prezidenta Ukrajiny, který pravil, že je Rusku připraven nabídnout obnovení neutrality Ukrajiny. Což kdyby se stalo, tak si myslím, že to je přesně to, o co ruské straně šlo dlouhé roky. Aby na Ukrajině nebyly ani rakety, ani tanky, ani vojáci z ani jednoho uskupení, tedy ani východní, ani západní,“ uvedl.
Brusel zjevně ovládli levicoví socialističtí šílenci
Nelze však vyloučit, že situace ještě více eskaluje, je těžké něco předpovídat. A také se nedá úplně vyloučit možnost, že se Evropa a i Česká republika ocitnou bez ruského plynu. Je to možné dlouhodobě vydržet? „Je to možné za několikanásobné vyšší ceny. Jestli ten násobek je tři, čtyři, pět neumím říci. V každém případě jsou to ceny energií, které by byly pro část domácností likvidační. To znamená, že nebudou tyto rodiny schopny vůbec tyto ceny platit,“ konstatoval Tlustý. „U elektrické energie je řešení snadné. Opustit takzvaný jednotný evropský energetický trh, neboť my na něm nakupujeme energie za stejné ceny jako Němci, jenom na to nemáme ty samé příjmy. Opustit jednotný energetický trh je snadné rychlé řešení. Touto cestou se vydává Polsko a Maďarsko. Jenom to chce odvahu a politickou sílu říci, že EU je výborná věc, ale energetický trh je strašidelný, a proto ho nechceme," vysvětlil. „Co se týká dodávek plynu, tam je to horší. Dokud bude Západ tvrdit, že nelze uvést do provozu nové vybudované plynovody, tak on se sem plyn těžko k nám z východu dostane a jakmile ho budou vozit lodě ve zkapalněném stavu, bude stát mnohonásobek současné ceny,“ objasnil.
Objevují se úvahy o snížení závislosti na ruském plynu, které nyní pochopitelně znějí ještě hlasitěji. Neurychlí se nyní tyto záměry? „Předvídat chování šílenců neumím. Brusel zjevně ovládli levicoví socialističtí šílenci, kteří vymýšlejí jednu blbost za druhou. S jakými blbostmi přijdou v krátké budoucnosti, to neumím odhadnout,“ sdělil Vlastimil Tlustý. Nevsadí se při případných výpadcích ruského plynu dočasně i na uhlí? „Toto se dá předpokládat při racionálním chování, se kterým u současného vedení v Bruselu nepočítám. Kdyby šlo o racionální pohledy, budou se urychleně budovat jaderné elektrárny, pozdrží se zrušení uhelných elektráren, dokud nebude problém vyřešen. Potěšila mě Francie, která není zjevně tak zblázněná jako Brusel. Oznámili budování nových jaderných elektráren. Kdyby se Evropa vydala cestou významného zvýšení kapacity jaderných elektráren, obnovení provozu těch zastavených, mohly by být uvedeny do provozu zhruba do deseti let, a tuto dobu překlenout uhelnými elektrárnami. Toto všechno předpokládá racionální chování, které zatím není vidět. Takže těžko předvídat,“ řekl.
Psali jsme:
Splátka hypotéky místo pěti až patnáct tisíc. Radovat se budou exekutoři
Dopady této situace nejvíce postihnou samozřejmě nejchudší. „Výdaje za energie, bydlení jsou výdaje, které se velice těžko redukují a tvoří významnou součást rozpočtu zejména rodin s nejnižšími příjmy. Největší katastrofa je to pro lidi, kteří už teď žijí ze dne na den,“ vysvětlil a ukázal to na příkladu. „Když má někdo hypotéku, tak typická hypotéka představuje pět tisíc měsíčně splátky úroků. Těchto pět tisíc korun je za situace, že úrokové sazby byly v době, kdy byly uzavírány, méně než dvě procenta. Nikdo se netají tím, že úrokové sazby u hypoték se přiblíží pěti procentům a myslím si, že je to nemístně optimistická předpověď. Spíše to bude víc. Kam se dostanou splátky úroků, kdyby úroková sazba byla jen čtyři procenta? Fixace skončí a blíží se okamžik, kdy rodina bude muset místo pěti tisíc poslat přinejmenším deset tisíc, spíše bych odhadoval, že patnáct tisíc. To je v těchto rodinách nemožné. Oni rezervu pět nebo deset tisíc v žádném případě nemají. Radovat se budou exekutoři. Všechny tyto na hypotéku pořízené byty a domy budou na prodej, protože je lidé nebudou schopni splácet,“ vysvětlil.
Co by mohla vláda ještě udělat - kromě toho, aby přestala nakupovat energie na evropském energetickém trhu - aby zmírnila dopady této tíživé ekonomické situace? „Přestat se zamilovaně koukat do Bruselu a začít se chovat jako autonomní stát, kterému jde o jeho vlastní lidi a přemýšlet jako Maďaři a Poláci. Co vlastně může samostatný stát dělat, aby uchránil své občany vůči katastrofám, které jsme právě popsali. Vláda by měla přicházet s řešeními, která lidem něco přinesou. Zatím nic takového vidět není. Určitě by měli opustit nesmysl jako je zvýšený příspěvek na bydlení, protože tři miliardy na tento příspěvek cenový vývoj v žádném případě nevyřeší. Je to úplně směšné opatření v situaci, kdy se vláda údajně snaží bojovat s astronomickým dluhem,“ konstatoval.
„Vláda by si měla všimnout, že dva prezidenti jim řekli dva návody. Jeden řekl, že je třeba seškrtat rozpočet, druhý, že třeba vypustit výjimky ze zákona o dani z příjmu. Jsou to všechno opatření, které znamenají stovky miliard efektu do státního rozpočtu. Vláda místo toho se baví o jednotlivých miliardách. S tím by měli co nejrychleji skončit. Hádat se o jednu, dvě miliardy v situaci, kdy problém má rozsah stovek miliard, je úplně směšné. A ještě k tomu říkat, že vláda bojuje s inflací. Ne, vláda s žádnou inflací nebojuje, vláda inflaci v tuto chvíli prohlubuje,“ zdůraznil na závěr Vlastimil Tlustý.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Oldřich Szaban
