Komunistický předák a poslanec znovuotevřel staré rány, když na svůj Twitter napsal příspěvek k internačnímu táboru v Letech. Připomeňme si tedy stručně historii Let. Tábor Lety sloužil během druhé světové války jako trestní pracovní tábor a později sloužil jako sběrný tábor. Pracovní tábory pro „cikánské rodiny a další potulné osoby“ byly zřízeny 2. března 1939 rozhodnutím vlády. Konkrétně tábor v Letech vznikl za protektorátu v roce 1940. Do roku 1942 byl tábor pracovním, tedy pro trestance. Vězni do tábora přicházeli z výkonu trestu. Pracovali na dopravních stavbách, na polích a v lese.

24. května 1942 protektorátní ministr vnitra nařídil soupis českých a moravských Cikánů, nutno poznamenat, že se tak dělo na základě soupisu „potulných cikánů“ z roku 1928. V srpnu proběhla změna tábora z pracovního právě na cikánský a začaly deportace. Cikáni se dostali na stejné postavení s Židy v prosinci 1942. Od té doby začaly deportace z Let do vyhlazovacích táborů, nejčastěji do Osvětimi. Internací v Letech prošlo 1309 osob a zemřelo tam 326 osob. Též se v Letech narodilo 30 dětí, nepřežilo žádné.

Na tragédii bylo po válce postupně zapomenuto a v 70. letech na místě vyrostl onen vepřín. Vepřín sám měl větší rozlohu než bývalý tábor. Až 13. května 1995 byl za účasti prezidenta Václava Havla v Letech odhalen památník, avšak na místě bývalého tábora pořád stál vepřín. Vláda tedy již v polovině 90. let slíbila zbourání velkovýkrmny, ta patřila firmě z Písku Agpi, a.s., a obnovu pietního místa. Památník v Letech byl rekonstruován a rozšířen v roce 2010, kdy v roce 2009 památník přešel pod správu Památníku Lidice. V červenci 2013 vyzval Výbor OSN pro lidská práva českou vládu, aby dokončila odkup a uzavření vepřína. To se stalo až 23. listopadu 2017, kdy stát zaplatil za budovy a pozemky 451 milionů korun a na dalších 120 milionů korun vyšla sanace a další úpravy areálu. V roce 2018 se na obecním úřadě v Letech otevřelo Muzeum romské kultury.