„Zvedl jsem telefon s neznámým číslem a tam se ozvalo – Česká televize. V první chvíli mne napadla naivní myšlenka, že mi snad ČT nabídne nějakou roli. Ještě jsem nestačil tu nepatřičnou myšlenku zaplašit a už zaznělo pozvání do pořadu pí Jílkové Máte slovo. Po dlouhém přemlouvání, neb jsem se bránil zuby nehty, jsem já blbec kývnul. Po slibech, kolik s Jardou Foldynou dostaneme prostoru a nikdo nás nebude přerušovat atd., jsem znovu poznal, proč se říká, sliby-chyby,“ říká na úvod dnešního Nedělního rána Ivan Vyskočil a popisuje, co v ČT zažil.

Že já jsem tam vůbec lezl! Asi mají školu Moravce...

„Ještě dnes jsem sám na sebe ‚rozzlobený‘ a raději bych to řekl jinak! Že já jsem tam vůbec lezl!“ chytá se za hlavu Ivan Vyskočil a vysvětluje. „Proti nám tam stála ona podivná Džamila Stehlíková a senátor Fischer. Nevím, z jakého titulu se Džamila stala odbornicí na zdravotní stav pana prezidenta, a nejen to. Stala se také ‚poučeným‘ odborníkem na prezidentskou kancelář a jako taková vynášela ‚nezvratitelné‘ soudy, ke kterým ovšem neměla žádné důkazy. Shrnul bych to pod jednu větu, že blábolila jednu pitomost za druhou,“ pokyvuje herec a podivuje se. „Jí se ovšem prostoru dostalo. Skoro bych se domníval, že moderátorka to měla jako zadání, aby ji nechala plácat, ale my jsme se nedostali nikdy ke konci věty. Přitom moderátorka má býti nestranná! Ovšem těžko to chtít v ČT, kde mají asi všichni školu pana Moravce,“ krčí rameny.

„Zkrátka, kdybych věděl, že se bude hlavně rozebírat kancelář pana prezidenta, pan Mynář a pan Ovčáček, vůbec bych tam nešel. Myslel jsem, že to bude hlavně o ostudném jednání Senátu. Mimochodem, kancelář pana prezidenta je jen a jen výlučně v jeho pravomoci. A nikdo do toho nemá panu prezidentovi co kecat. Dokonce ani premiér, a už vůbec ne nějaká Stehlíková Džamila. Natož pak senátoři. Ať si zametou před vlastním prahem! Mnozí ve svých kancelářích zaměstnávají manželky a jiné rodinné příslušníky a my jim to platíme,“ nechápe herec.