„Včera 19.30 večer vystoupil dosavadní rakouský kancléř Sebastian Kurz v přímém přenosu hlavní zpráv rakouské televize ORF s projevem, v němž oznámil, že se v zájmu vyřešení vládní krize a stability Rakouska vzdává funkce a jako předseda největší parlamentní strany ÖVP navrhuje prezidentu republiky Alexandru Van der Bellenovi jmenovat kancléřem dosavadního ministra zahraničí Alexandra Schallenberga,“ uvádí David.

„Dosavadní šéf rakouské diplomacie je sice nestraník, ale je považován za jednoho z nejbližších Kurzových spolupracovníků. Jde o stoupence tvrdé linie proti migraci a v radách ministrů zahraničí a pro všeobecné záležitosti vždy odmítal Evropskou komisí navrhované přerozdělování migrantů. Jménem Rakouska letos předložil plán na zvýšení ochrany vnější hranice EU,“ zmínil David s tím, že dosavadní kancléř Kurz se přesouvá na funkci předsedy poslaneckého klubu OVP.

„Rakouská televize včera několik hodin udržovala ve vysílání zvláštní vydání hlavní zpravodajské relace. Čekalo se, co na Kurzův návrh odpoví koaliční strana Zelených, jejichž vicekancléř Werner Kogler pozdě večer po sérii telefonátů – údajně s prezidentem republiky – návrh lidovců přijal a přislíbil, že Zelení budou pokračovat v dosavadní vládní spolupráci s lidovci. Aspoň do další krize, na niž zřejmě Rakušané nebudou dlouho čekat. Během hodin čekání, než se Zeleným podařilo vytelefonovat pokyny, jak mají dále postupovat, se ve studiu vystřídali předáci ostatních opozičních stran a různí novináři a analytici. Předsedkyně rakouské sociální demokracie Pamela Rendi-Wagnerová, kterou v pátek večer rakouská televize předčasně pasovala na budoucí kancléřku, doporučovala Zeleným návrh nepřijmout. Stejně jako šéfka neoliberální strany NEOS Beata Meinl-Reisingerová volala po konci vlády. Nechtěli, aby si Kurz prostřednictvím nového kancléře a dosavadních ministrů za lidovce ponechal jakoukoli moc. ‚Všichni musí jít, všichni jsou systém Kurz,‘ řekla doslova Rendi Wagnerová,“ poznamenává dále David.

„Podle sociálních demokratů a NEOS by měl být tento ‚systém Kurz‘ zničen a měl by nastoupit ‚nový stát‘, očištěný od Kurzových lidovců. Nový režim by ve skutečnosti měl být návratem toho starého před příchodem Kurze do rakouského kancléřství. Tedy doby, kdy lidovci spolupracovali se socialisty nejen na vítání migrantů. Obě šéfky opozičních stran však chtějí provést změnu režimu bez účasti občanů. Obě během vládní krize striktně odmítaly možnost předčasných parlamentních voleb,“ dodává dále David.

„Ty navrhoval pouze předseda FPÖ Herbert Kickl, pokud by socialisté, Zelení a NEOS nevzali Svobodné do ‚postkurzovské vlády‘. Obě předačky opozice během pátečního večera v televizi hovořily o zájmu sestavit vládu se Zelenými, která by ovšem neměla většinu v dolní komoře rakouského parlamentu Národní radě. Představovali si, že FPÖ je bude tolerovat odchodem ze sálu při hlasování o důvěře vládě. Jejich zástupci v Evropském parlamentu přitom patří mezi přední prosazovatele praxe vyloučení zástupců europoslanců za Svobodné z možnosti ucházet se o jakoukoli funkci. Předseda FPÖ Herbert Kickl v pátek veřejně vyloučil možnost spolupráce s lidovci vedenými Kurzem, i když spolu tyto dvě strany v minulém volebním období dva roky vládly. Ve veřejném prohlášení pro televizi uvedl, že z ministerstev musí být vyhozeni všichni lidovci. I když v první Kurzově vládě byl sám ministrem vnitra. Po předčasných parlamentních volbách Kurz FPÖ nabídl pokračování vládní spolupráce. Svobodní nabídku odmítli s tím, že se na účast ve vládě necítí, protože v předčasných volbách přišli o řadu poslanců. Mimořádné volby byly v roce 2019 uspořádány v reakci na aféru Ibiza. První Kurzova vláda lidovců s FPÖ padla poté, kdy německá televize odvysílala záznam rozhovoru mezi tehdejším vicekancléřem a předsedou FPÖ Heinzem-Christianem Strachem, na němž měl dohadovat s údajnou dcerou ruského oligarchy ‚dohození‘ státních zakázek výměnou za úplatky,“ poukázal David.