„Jedna zpráva tu je a poměrně silná. Ta Sněmovna byla schopná za místopředsedy zvolit předsedy dvou extrémních stran, ale nebyla schopná zvolit místopředsedou šéfa druhé nejsilnější demokratické strany,“ konstatoval Lebeda hned na úvod s tím, že tato zpráva je varující. Současně však vyjádřil názor, že je dobře, že se Sněmovna rozjela relativně hladce a že nedošlo na obstrukce.
Vondráček se ihned začal bránit a zavzpomínal na rok 2013 a nezvolení Miroslava Kalouska místopředsedou. „Dvakrát nebyl zvolen pan Kalousek z personálních důvodů a jednou nebyl zvolen i pan Gazdík. A pravda je, že tu je nějaká souvislost s tím, jak jsme se ve Sněmovně chovali doposud,“ uvedl. Na sociálních sítích prý ODS neustále útočí na hnutí ANO. „My jsme to nedemokratické hnutí, ale chce se po nás,, abychom pro ně hlasovali,“ zlobil se Vondráček. ODS se podle jeho názoru jen odvolává na právo na poměrné zastoupení ve Sněmovně, ale Demokratický blok jeho osobně předsedou Sněmovny nevolil. A nejen to, ODS ani nepřišla požádat hnutí ANO o podporu. „Ale já doufám, že se ta situace uklidní a pan Fiala bude zvolen, protože strana s 25 mandáty má nárok na místopředsedu,“ konstatoval Vondráček.
Fiala dal najevo, že respektuje verdikt hlasující koalice ANO, SPD a KSČM a až čas ukáže, jak bude tato koalice stabilní. „I když se mi to nelíbí, tak to respektuji. Nechce mě do vedení Sněmovny třeba proto, že se mě bojí, ale uvidíme,“ řekl Fiala. „Ale vy si moc nepomáháte, pane předsedo. Já už zase tady poslouchám o koalici ANO, SPD a KSČM. Už je to tady zase,“ zlobil se Vondráček.
„A to mám přijít s kyticí a bonboniérou?“ zeptal se okamžitě Fiala. „To ne, ale přece musíte vědět, že to není jen tak a že se musí jednat. Nestálo by za to trochu uhladit ty hrany?“ ptal se dál nový předseda Sněmovny. „Já se přiznám, že nevím, co to znamená. My jsme političtí soupeři a čelíme poměrně tvrdým útokům,“ ohrazoval se Fiala. Vondráček však znovu zopakoval, že tímhle přístupem si hlasy ANO nezíská.
V tu chvíli už se neudržela Wagnerová. A vlepila políček Václavu Klausovi a dnes již bývalému předsedovi TOP 09 Miroslavu Kalouskovi. „Pro mě je to tedy největší úkrok vzad, jaký jsme tady zatím zažili. Podle mého soudu se na tom podepsali Václav Klaus a Miroslav Kalousek, kteří povýšili politické dohody nad všechno. Co se dohodlo, to prostě platilo. A teď tady sklízíme to ovoce,“ zlobila se dáma.
V demokratických zemích by druhá nejsilnější strana měla mít místopředsedu sněmovny. „Takhle to nejde. Na to přece mají být nějaká pravidla. Tady nejde, aby si šel někdo prosit o to, abychom mu tedy udělali tu laskavost a hlasovali pro něj. Mě fascinovalo, když říkal pan Okamura, že nevolili Fialu, protože on k nim nepřišel. A proč by k nim měl vůbec chodit,“ kroutila hlavou nazlobeně Wagnerová.
„Měli by se potkat, aby spolu komunikovali,“ připomněl Vondráček senátorce a bývalé ústavní soudkyni Wagnerové. „Ale od toho máme schůze Sněmovny, kde spolu budou mluvit. Já si nedovedu představit, že by spolu ty dvě strany – ODS a SPD – hlasovaly ve shodě. O mně je známé, že nejsem zastánkyní ODS, ale tohle se mi jeví jako naprosto neuvěřitelné,“ pokračovala v kanonádě Wagnerová.
Lebeda senátorce přizvukoval. Také jemu se zdá neuvěřitelné a chybné rozhodnutí hnutí ANO, když byl zvolen předseda radikálního hnutí Okamura, ale předseda ODS Petr Fiala zvolen nebyl.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Vondráček si ale trval na tom, že nezvolení Petra Fialy je důsledkem toho, co se tu dělo posledních 30 dní. Je třeba se podívat na výsledky voleb a řídit se jimi. V tu chvíli dostal Vondráček od Wagnerové další ránu. „To vaše pojetí demokracie je čistě formální, hlasy, hlasy, hlasy a počty. Já zastávám to pojetí materiální, kde jsou důležité i ty demokratické hodnoty,“ uvedla Wagnerová. Měla tím např. na mysli, že místopředsedou Poslanecké sněmovny se neměl stát Okamura, ale nějaký jiný člen SPD.
„Je možné, že bude mít Tomio Okamura na starosti zahraniční styky ve Sněmovně?“ zeptal se Moravec. „Nemyslím si to,“ odvětil Vondráček s tím, že zahraniční politika je především věcí vlády. „Ale jako předseda budu velmi opatrný na to, aby se nestalo nic, za co by se ta Sněmovna musela stydět,“ přislíbil nový šéf dolní parlamentní komory. Z jeho úst také zaznělo, že za svého prvního místopředsedu určí Jana Hamáčka z ČSSD, který vedl Poslaneckou sněmovnu v minulém volebním období.
Tomio Okamura
Poté prozradil, že do Poslanecké sněmovny dorazila nejen policejní žádost týkající se pánů Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka (ANO), ale také žádost o vydání pana Bohuslava Svobody (ODS) v kauze opencard. Policie prý zaslala žádost také o vydání libereckého hejtmana Martina Půty (SLK), ale u něj je tato žádost bezpředmětná, protože se vzdal mandátu.
Fiala k tématu doplnil, že ODS si vyslechne stanovisko svých kolegů, kteří jsou členy mandátového a imunitního výboru a podle toho se rozhodne, jak bude postupovat. V „závorce“ dodal, že pokud se nic nezmění oproti žádosti z minulého volebního období, ODS bude pravděpodobně hlasovat pro vydání pánů Babiše a Faltýnka.
Radek Vondráček v minulém volebním období prohlašoval, že poslanecká imunita je přežitek a je třeba od ní ustoupit, aby každý poslanec měl možnost se očistit. V neděli 26. listopadu 2017 však Vondráček předvedl zajímavý názorový posun a začal imunitu hájit. Především v případě Bohuslava Svobody má totiž nemalé pochybnosti o tom, že se tento politik dopustil nějakého trestného činu. „Málokdy má člověk šanci složit reparát a u Bohuslava Svobody bude třeba se o tom pobavit. Ono se ukazuje, že člověk za ty čtyři roky nemá moc čas se očistit. Bude také záležet na stanovisku pana Svobody, ale já to budu možná muset ještě přehodnotit. Málokdy dochází k takovému názorovému posunu, ale ono se ukazuje, že imunita smysl má, protože se stále ještě může stát, že moc výkonná se vlamuje do moci zákonodárné,“ řekl Vondráček.
Fiala si posteskl nad tím, jak dlouho trvá rozhodování soudů v Česku. Obratem však dodal, že je třeba rozlišovat kauzy pánů Babiše a Svobody. Zatímco Babiš je podezřelý, že se nepřijatelně obohatil při svém podnikání, tak u pana Svobody šlo možná o chybné rozhodování na zastupitelstvu v Praze. Tyto dva případy je podle předsedy ODS třeba rozlišovat.
Senátorka Eliška Wagnerová prohlásila, že zachovat imunitu ve Sněmovně má svůj smysl, protože je třeba počítat třeba s tím, že vznikne jednobarevná vláda, která by mohla útočit na politickou opozici skrze policejní orgány. Wagnerová si nemyslí, že by se o něco takového pokoušela příští vláda Andreje Babiše, ale někdy v budoucnu k tomu dojít může a zákony musí být připraveny i na tyto obtížné doby. „Už jsme viděli tolik šíleností, že nemůžeme vyloučit nic,“ shrnula svou úvahu Wagnerová.
Pokud jde o vydání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání, senátorka má za to, že policie mohla se žádostí o vydání Babiše požádat až po volbách, protože bylo zřejmé, že oněch několik týdnů, které scházely do voleb, se toho nedalo moc stihnout. „Já vím, že oni budou říkat, že my jsme se to dozvěděli teď, no tak dobře,“ povzdechla si senátorka.
Demokracie je důležitější než efektivita
Moravec poté otevřel debatu o tom, zda by případná vláda Andreje Babiše měla přijímat zásadní rozhodnutí i ve chvíli, kdy nebude mít důvěru. Lebeda okamžitě konstatoval, že vláda bez důvěry by se samozřejmě měla chovat zdrženlivě. To je přece normální. „Mně je vlastně smutno z toho, že nejsme schopni dodržovat elementární pravidla, která jsou nepsaná. Já se trochu obávám, abychom se pod mantrou efektivity nezřekli některých Ústavou daných svobod a pak se nám to někdy jindy vrátí. Řízení státu nemá být jen efektivní, ale především demokratické,“ zdůrazňoval Lebeda. Demokracie je bez debat důležitější než efektivita.
Fiala se podivoval nad tím, jak vlastně Andrej Babiš vede vyjednávání o vládě. Od počátku se zdá, že Andreji Babišovi jde o sestavení jednobarevné vlády. A pokud to bude vláda bez důvěry, tak je namístě omezit činnost, třeba i zákonem. „Pokud ta vládní většina má být opřená o SPD a komunisty, no tak je to vlastně velmi smutné, ale hnutí ANO to zatím popírá, takže se zdá, že tu žádná většina nebude,“ zaznělo z úst předsedy ODS. Pokud by tu byal nějaká většina v podobě tiché podpory menšinové vlády ANO ze strany KSČM a SPD, tak je to podle Fialy možná smutné, ale politicky legitimní.
Vondráček se okamžitě bránil poznámkou, že některé věci zákonem nařizovat nelze a je třeba je ustálit v demokratické praxi. Poté Fialu znovu vyzval, aby si ODS sedla s ANO za jeden stůl a domluvila se na většinové vládě, protože obraz menšinové vlády hnutí ANO, kterou by podporovali komunisté a Tomio Okamura, nepředstavuje dobrý obraz na mezinárodní scéně. „A nechcete vy si sednout k tomu stolu a zabránit tomu obrazu České republiky, který není dobrý? Když je někdo jediný, kdo něco udělat může, tak to také udělat musí,“ apeloval na Fialu Vondráček.
Posléze přiznal, že se zrodila účelová koalice ANO, SPD a KSČM. „Co jsme měli dělat? To jsme mohli proti sobě sedět s rukama v klíně, nebo jsme mohli hledat dohody. Ale je to jen na ustavující schůzi a na schůzi následující, aby byla Sněmovna uvedena do chodu,“ uvedl nový předseda Poslanecké sněmovny. „My jsme měli na výběr buď chaos, nebo ustavující schůzi, tak jsme se rozhodli pro ustavující schůzi,“ doplnil Vondráček.
Fiala Vondráčkovi jeho návrh okamžitě smetl ze stolu. „Tady se pracuje na menšinové vládě, Babiš říká, že má na některá ministerská křesla dva až tři kandidáty a na Mikuláše má být tato vláda jmenována, takže návrhy směrem k ODS nelze brát vážně. Zvlášť když přímo před kamerami slyšíme, že tu existuje blok ANO, SPD a KSČM.“
Vondráček doplnil, že Andrej Babiš je skutečně připraven představit svou menšinovou vládu, protože od ostatních stran zaznívají vůči ANO tak negativní reakce, že nemělo smysl pokračovat ve vyjednávání o většinové koaliční vládě déle než deset dní.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
