„Už v minulosti jsme viděli, že nouzový stav byl především zneužíván k nákupu předražených zakázek. Vláda proto chtěla přece pandemický zákon, aby nemusela opakovaně vyhlašovat nouzový stav. V prvé řadě by měla přijít lokální opatření, mělo by to být v rukách hejtmanů a krajských hygienických stanic a měla by tady fungovat primární péče. Nouzový stav nic nevyřeší, dokud nebudou platit pravidla pro všechny stejně a nebudou cílena přímo na ohniska, tak tady může být nouzový stav, jak chceme, ale stejně to nebude řešit ten problém,“ domnívá se Maříková.
Je v pořádku, když politik zbohatne na dotovaných solárních elektrárnách či jiných dotovaných obnovitelných zdrojích energie?Anketa
Nouzový stav mimo jiné umožňuje vládě povolat mediky do už teď přetížených nemocnic. „Vláda to může řešit i pomocí krizového zákona, samozřejmě, ale nyní se můžeme dočítat, že třeba medici se proti tomu bouří a cítí, že byli v minulosti právě vládou zneužiti,“ odvětila na argument ohledně povolávání mediků Maříková.
Moderátorka Linda Bartošová chtěla následně vědět, jak by Maříková zbrzdila epidemii, pokud je zřejmé, že za včerejšek přibylo 27 717 prokázaných případů covid. „Pozitivní neznamená infekční. Měli bychom sledovat tu dostupnost volných lůžek v nemocnicích,“ uvedla Maříková, „která slábne, nebo která je čím dál menší,“ upozornila Bartošová. „To určitě ano, ale není to ve všech regionech, takže by měly fungovat také transporty z těch nemocnic, které jsou přeplněné do těch volnějších. Ta opatření měla být cílená, ale to měla být od samého začátku, měla by se řešit, kde jsou přímo ložiska, to by měly řešit krajské hygienické stanice spolu právě s hejtmany, kteří v tuto chvíli vidíme, že volali po nouzovém stavu a nechtěli přijmout tu zodpovědnost, a co by tady mělo v prvé řadě fungovat, je primární péče. Měli bychom se soustředit na rizikové skupiny. V mnoha případech vidíme, že to nefunguje, že se pacienti odebírají do karantény poté, co jim byl diagnostikován covid a nikdo se o ně nestará do doby, než se dostanou do nemocnice a jsou už ve vážném stavu. Takže dokud nezačneme skutečně pacienty léčit, tak pak nám opatření budou k ničemu. A samozřejmě, pokud už nějaká opatření budou nastavena, tak musí být nastavena pro všechny stejně, nemůžou být nastavena principem, že budu jednu skupinu diskriminovat a principem, že budou využívány k tomu, aby nutili lidi, aby se naočkovali,“ zmínila Maříková, že očkování musí zůstat dobrovolné a nesmí být vynucováno.
„Na druhou stranu, měla by tu být i nějaká motivace k očkování. Jak jinak ji udělat než tím, že některá opatření budou cílit právě na neočkované. Jak jinak bystře třeba vy, coby členka výboru pro zdravotnictví, motivovala lidi, aby se nechali vakcinovat v této fázi epidemie?“ zeptala se Bartošová.
„Paní redaktorko, toto není už motivace, to je donucení, a to je strašně velký rozdíl, pokud je očkování dobrovolné, tak vynucování by se dalo dokonce kvalifikovat jako trestný čin,“ odvětila Maříková, do čehož jí vskočila Bartošová. „Paní Maříková, máme tu institut povinného očkování, šlo by také zavést povinné očkování,“ uvedla.
„No, v tuto chvíli bych to určitě nedoporučovala, a to z několika důvodů. Vakcína vám snižuje to riziko vážného průběhu, není ale stoprocentní, vidíme, že se pořád očkuje, samozřejmě tím původním virem, vakcínou, která byla vyrobena pro původní virus, ten wuchanský, takže se snižuje mutacemi ta účinnost. Další věc je, že vakcíny jsou v nějakém stadiu vývoje, jsou ve třetí klinické studii, takže neznáme dlouhodobé účinky, to je fakt. A tím dalším samozřejmě faktorem je, máme tady mezinárodní úmluvu o právech a biomedicíně. A jakýkoliv nátlak na to, aby to očkování bylo samozřejmě povinné, naopak tu společnost rozděluje. Vláda od samého počátku měla lidem říkat jak ty pro, nebo proti, aby měla tu důvěru, a měla se k tomu postavit čelem. Pokud jsou tady pacienti, kteří mají prokazatelně nějaké nežádoucí účinky, tak samozřejmě vláda je měla také odškodnit a ne že od toho dala ruce pryč. To naopak ve společnosti vzbuzuje další a další nedůvěru,“ dodala Maříková.
„Pro vás nejsou vakcíny v tuto chvíli všeobecně uznávané a respektované celomedicínskou komunitou po celém světě dostatečně důvěryhodné? Chápu to správně?“ opáčila otázkou Bartošová. „Chápete to špatně. Já jen říkám, že musíme být samozřejmě opatrní, protože neznáme prostě dlouhodobé účinky těch vakcín, a tudíž není na místě, abychom lidi k tomu nutili. Naopak my lidi k tomu musíme, pokud chtějí, ať se samozřejmě naočkují, měli by mít k dispozici všechny vakcíny, které na trhu jsou, neměli bychom to nějakým způsobem politicky selektovat a měli bychom také samozřejmě lidem říct, jaké jsou ty benefity, že sníží to riziko vážného průběhu, ale měli bychom také říct, že tady jsou prostě nějaká rizika. Dokud lidem nezačneme říkat pravdu, tak vládě nebudou věřit,“ uzavřela tuto výměnu Maříková.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
COVID-19
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: vef
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
