V ostravské nemocnici zemřelo po útoku muže zbraní sedm lidí. I když podobných útoků bývá za hranicemi více a ani u nás to není poprvé, jistý šok Čechů je znát. Jak útok vnímáte vy?

Útoky v místech, která odedávna měla nepsaný určitý status bezpečí, se vždy vnímaly jako podlé zločiny nejhrubšího zrna, protože byly vedené proti nejen bezbranným, ale i nemocným lidem, kteří měli sníženou možnost obrany. Vyřizovat si účty na slabých je neomluvitelná zbabělost.

Tragédie v Ostravě byla činem vyšinutého jedince, i když ne natolik vyšinutého, že by nevěděl, co dělá. Ten kalkul byl jasný. Zabít co nejvíce. Proti takovým je těžká obrana: zjeví se a jednají. Takových, kteří jednají v náhlém pominutí smyslů, je však minimum. Mnohem více činů podobného charakteru je však záměrných, stojí za nimi politické cíle. Pachatelé těchto činů z našeho kulturního okruhu nepocházejí.

Je pravda, že ve zprávách jsou podobné tragické události čím dál častěji. Proč? Vypovídá to něco o společnosti? Nebo jsou to i média, která podobným událostem věnují velkou pozornost?