Začalo to „dezinformátorem“. Co se stalo pak, uvidíte sami. Zásadní soud s ČT! Má rozkrýt „nálepkovací“ praxi

15.11.2022 19:17 | Kauza

Už jsme si zvykli, že si Česká televize a její vedení dělá, co chce. Lékař Jan Hnízdil se pokusil této praxi vzepřít, ale narazil na nepřekonatelnou hradbu. „Dospěl jsem k závěru, že Etický kodex ČT je cár papíru a Rada ČT je proti aroganci moci zcela bezmocná,“ hodnotí svůj marný boj. Startem k němu byla reportáž v pořadu Newsroom ČT24. Kvůli ní čelí Česká televize žalobám. „Chci, aby lidé měli možnost si udělat obrázek o tom, jak je televize schopna manipulovat informacemi, špinit bez důkazu a ovlivňovat veřejné mínění tak, jak se jejím pracovníkům hodí,“ líčí advokát Tomáš Nielsen, co je smyslem žalob.

Začalo to „dezinformátorem“. Co se stalo pak, uvidíte sami. Zásadní soud s ČT! Má rozkrýt „nálepkovací“ praxi
Foto: Hans Štembera
Popisek: Generální ředitel ČT Petr Dvořák

Není snadné uvěřit tomu, že vás mohou v České televizi jen tak znevážit, pomluvit, pošpinit, označit za dezinformátora a nebudete proti tomu mít žádnou obranu. Médium placené z koncesionářských poplatků nás všech odvysílalo v neděli 5. prosince minulého roku v pořadu Newsroom ČT24 reportáž o očkování proti covidu. Občanskou iniciativu Zdravé fórum v ní onálepkovali jako antivaxerskou skupinu a šiřitele nesmyslů a dezinformací, přičemž v této prezentaci využili loga platformy a zobrazili tváře jejich zástupců – advokáta Tomáše Nielsena a imunoložky Zuzany Krátké. Příznačné pro tento pořad je, že v rozporu se zákonnými požadavky na objektivitu a nestrannost České televize neposkytl dotčeným ani ten nejmenší prostor pro vyjádření.

Nebylo divu, že advokát Nielsen podal za tuto reportáž stížnost k Radě ČT. Ta se dostala k jejímu projednávání až na letošním červencovém zasedání, protože si vyžádala stanovisko tvůrců reportáže. Vedoucí Redakce plánování a analýz ČT v této reakci hájil označení Zdravého fóra za antivaxerské a dezinformační tím, že Ministerstvo školství na svém webu polemizovalo s některými texty Zdravého fóra, které zpochybňovaly testování žáků ve školách. Dále argumentoval stanovisky některých neziskových organizací, které označily stránky Zdravého fóra jako dezinformační. Obhajobou reportáže však u radních neuspěl.

Pomluvený z šíření dezinformací nedostal šanci se hájit

Anketa

Kdo má větší „škraloup“ z dob minulého režimu?

6%
89%
hlasovalo: 30796 lidí
„Rada ČT konstatovala, že pokud Česká televize označí někoho jako dezinformátora, jako učinil pořad Newsroom ČT24 iniciativu Zdravé fórum, je nutné věc doložit. Tím, že doloženo nebylo nic, a navíc ani nebyl dán prostor poškozeným osobám zveřejněným v reportáži a osočeným z dezinformátorství k jejich vyjádření, byl porušen Kodex ČT. Konkrétně došlo k porušení článku 5.3 Kodexu České televize, kde se klade důraz na to, aby aktérům událostí byl v publicistických pořadech dáván ucelenější prostor k vyjádření argumentů, jimiž zdůvodňují své postoje,“ vysvětlil tehdy pro ParlamentníListy.cz předseda Rady ČT Pavel Matocha.

„Je naprosto neakceptovatelné, aby pomluvený či negativně zobrazovaný subjekt, zejména v případech tak citlivých, jako je v současnosti obvinění z šíření dezinformací, nedostal v daném pořadu prostor k vyjádření s odůvodněním na malý časový prostor reportáže, jako se to stalo v případě reportáže v pořadu Newsroom ČT24, na níž si pan doktor Nielsen oprávněně stěžoval,“ dodal Pavel Matocha s tím, že Rada ČT požádala generálního ředitele Petra Dvořáka, aby jí do 20. srpna 2022 sdělil, jaké z uvedeného závěru Rady ČT vyvodil důsledky, a to jak směrem k autorům reportáže, tak směrem k osobám zmíněným v reportáži.

Česká televize by se měla probrat a začít jednat korektně

„Česká televize by se měla konečně probrat a měla by začít jednat korektně a dávat prostor všem. Protože ona sama si může ověřit, kdo v minulosti lhal a kdo měl pravdu. Proč jim není divné, že profesor Chlíbek a Česká vakcinologická společnost doporučují očkovat čtvrtou dávkou zdravotníky mladší 60 let, když EMA toto výslovně nedoporučuje? Jak je možné, že si nevšimli, že zmizely přehledy hlášení nežádoucích účinků po očkování ze stránek Státního ústavu pro kontrolu léčiv právě teď, když riziko nežádoucích účinků s každou další dávkou stoupá? Já se s křivdou, která na mně byla udělána, nějak srovnám, ale bylo by fajn, kdyby média už konečně začala dělat svoji práci pořádně,“ uvedla pro ParlamentníListy.cz imunoložka Zuzana Krátká poté, co se jí a Zdravého fóra televizní radní zastali.

Kdo by čekal, že ředitel České televize Petr Dvořák bude v určeném termínu Radu ČT informovat o tom, jaké vyvodil důsledky, když televize svojí reportáží v pořadu Newsroom porušila kodex, prokázal by nepřebernou porci naivity. Onálepkovat ve vysílání někoho jako dezinformátora, nijak to nedokázat, nedat mu slovo k vyjádření, to veřejnoprávní televize zvládla. Vyvodit z toho patřičné závěry však nikoli. Šéf Kavčích hor pouze Radě ČT napsal, že věc je předmětem soudního řízení a Česká televize nebude v zájmu ochrany své pozice v soudním řízení poskytovat podrobnější stanovisko. A zase ticho po pěšině. ČT bude dál tím nejdůvěryhodnějším médiem široko daleko.

Generální ředitel ČT Petr Dvořák na Kodex rezignoval

Ne každý se však s tím, jak bezostyšně si Česká televize počíná, smíří. Jeden z průkopníků české komplexní a psychosomatické medicíny a zároveň i signatář Zdravého fóra Jan Hnízdil se obrátil na Radu ČT s dotazem, zda Petr Dvořák splnil její požadavek. „Právník JUDr. Nielsen, imunoložka Z. Krátká a další příznivci Zdravého fóra byli označeni za dezinformátory či antivaxery. Rada ČT konstatovala, že se tím Česká televize dopustila porušení etického kodexu. Dovoluji si Vás požádat o sdělení, zda se již k Vašemu dopisu vyjádřil ředitel ČT a zda již byly podniknuty kroky k nápravě. A pokud nikoliv, aby tuto záležitost Rada ČT projednala na svém zítřejším zasedání,“ napsal Jan Hnízdil v srpnu radním.

Ze zářijové odpovědi předsedy Rady ČT Pavla Matochy vyplynulo, že radní obdrželi jen vyhýbavé vyjádření, a proto generálního ředitele požádali o vyjádření znovu. Jan Hnízdil to však nevzdal a obrátil se i na ombudsmana ČT Čestmíra Fraňka dopisem, kde mimo jiné konstatoval: „Porušení Kodexu se kvalifikuje jako porušení pracovní kázně. Generální ředitel ČT pan Petr Dvořák na Kodex rezignoval, stanovisko Rady ČT ignoruje – viz odpověď Rady ČT na moji urgenci ze dne 14. září. Vzhledem k tomu, že považuji soudní spor za krajní řešení, dovoluji si Vás požádat o zjednání nápravy.“

Ombudsman poradí správný postup pro podání stížnosti

„Ombudsman není oprávněn zabývat se odvoláním, pokud zjistí, že věc je, případně byla, předmětem právní korespondence České televize nebo má být posuzována Radou pro rozhlasové a televizní vysílání či jiným orgánem veřejné správy... Což je právě případ inkriminovaného vydání pořadu Newsroom. V této souvislosti bych Vás ještě chtěl upozornit na správný postup při komunikaci s Českou televizí: Pokud divák, občan chce podat oficiální podnět či stížnost na činnost nebo vysílání ČT, je třeba, aby se obrátil na Divácké centrum ČT. Ideální je využít k tomu kontaktní formulář nebo e-mailovou adresu. Zde je podnět zaevidován a ve spolupráci s kompetentními a odpovědnými pracovníky vyřízen,“ zaznělo v odpovědi.

A tak to se stížností na generálního ředitele Petra Dvořáka zkusil Jan Hnízdil k Radě ČT znovu 1. října. O den později se pokusil vyřízení stížnosti pojistit tím, že oslovil místopředsedu Rady ČT Jiřího Šlégra. Olympijskému šampionovi z Nagana se připomněl tím, že působil jako lékař u juniorské hokejové reprezentace v dobách, kdy za ni Jiří Šlégr hrával. Uplynul měsíc a odpověď nepřišla žádná. „V odstupu měsíce se dovoluji otázat, zda moje stížnost Radě zaslaná 1. října byla přijata, bude zúřadována, případně kdy,“ urgoval lékař na televizní radě nějakou odezvu. Máme polovinu listopadu a pokračuje hraní na mrtvého brouka.

Etický kodex ČT je cár papíru, s arogancí moci si radní neporadí

„Již několik měsíců vedu neproduktivní korespondenci s Radou ČT, na radu ombudsmana ČT jsem Radě podal stížnost na nečinnost ředitele Dvořáka, Rada už mi ani nepotvrdí přijetí podnětu. Dospěl jsem k závěru, že Etický kodex ČT je cár papíru, Rada ČT je proti aroganci moci zcela bezmocná. Vždy se snažím spory řešit smírem, soudy jsou krajní nástroj, etika je prvořadá. Spor již, navzdory úsilí mému i dalších dotčených, bohužel, dospěl k soudu. Česká televize smírné řešení odmítá, soud bude pokračovat. Spor dokumentuje snahu problémy řešit bojem, protivníka zadupat, zničit, místo snahy hledat smírné řešení,“ shrnuje pro ParlamentníListy.cz Jan Hnízdil svoji několikaměsíční anabázi, kterou vyvolala dehonestační reportáž veřejnoprávní televize už takřka před rokem.

Žalobu na Českou televizi soudy rozdělily, takže se nyní vedou dvě řízení. V jednom vystupuje na straně žalobců advokát Nielsen a imunoložka Krátká, ve druhém Zdravé fórum. „V prvním proběhlo úvodní jednání, ve druhém na jeho nařízení čekáme. Ačkoliv jsme během soudního jednání zopakovali, že jsme připraveni jednat o smírném řešení, Česká televize o něj nemá zájem. Dodnes nevím o tom, že by jakkoliv reagovala na stanovisko Rady ČT, které nám dalo fakticky za pravdu. Řízení teprve běží, proto nechci jít do přílišných detailů. Mohu ale zmínit základní směr argumentace České televize. V první řadě tvrdí, že v inkriminovaném pořadu vůbec neoznačila Zdravé fórum za dezinformační web, skupinu antivaxerů a šiřitele výmyslů, že vlastně jen poskytla objektivní informace tak, aby si diváci mohli udělat vlastní názor. Myslím, že každý člověk si může udělat obrázek o tom, co v reportáži zaznělo a jak ‚objektivní‘ byla, velmi dobře sám,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Tomáš Nielsen.

Na Kavčích horách rezignovali na vlastní investigativu

ČT se zároveň snaží prokázat, že dezinformátory jsou žalující. „Opírá se přitom o články obskurních portálů, jako jsou Manipulatori.cz, nebo o odkazy na to, co psala jiná média – typicky Seznam Zprávy. Pro mě je absurdní zejména to, že ČT nejenže není ochotna jednat o nápravě, ale evidentně zcela rezignovala na vlastní investigativu, a prostě jen opakuje to, co napsali jiní. Aniž by si vůbec ověřila, zda jsou informace, které byly publikovány jinde, pravdivé, což je mimochodem její povinnost. Ve svém posledním vyjádření dokonce argumentuje i odkazem na řadu podporovatelů Zdravého fóra – zmiňuje přitom uznávané odborníky s bohatou odbornou zahraniční publikační činností nebo odborníky z praxe, které opravdu nikdo normální nemůže označit za antivaxery, natož za dezinformátory. Uvádí dokonce několik tvrzení, která jsou zcela prokazatelně nepravdivá – i na to chceme soud v dalším průběhu upozornit, aby měl možnost posoudit práci České televize,“ vysvětluje Právník roku v oblasti IT za rok 2019.

Veřejnoprávní televize si tedy evidentně stojí za svým. „Přestože, a to budeme soudu prokazovat, se opírá o názory lidí, kteří nemají s odbornou činností buď vůbec nic společného, nebo kteří sice do odborné komunity možná nějak patří, ale jejich činnost v oblastech týkajících se covidu, je ve srovnání s našimi odborníky nulová nebo zcela mizivá. Obávám se, že České televizi je v podstatě jedno, zda postupuje v souladu s novinářskou etikou, zda dodržuje právní předpisy, včetně zákona o České televizi, který jí ukládá poskytovat objektivní, ve svém celku vyvážené a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. V tomto případě se evidentně snaží chytit jakéhokoliv stébla, které jí poskytují novináři a jiné osoby, jež si s objektivitou hlavu vůbec nelámou,“ popisuje Tomáš Nielsen postup vedení ČT.

ČT nedělá problém poškodit dobré jméno lidí i platforem

Anketa

Jste ještě schopni zajistit si dostatek kvalitního jídla?

16%
hlasovalo: 16316 lidí
Za nejdůležitější považuje, aby se veřejnost konečně dozvěděla, jak Česká televize reálně funguje. „Že jí opravdu nezáleží na tom, aby se k veřejnosti dostaly objektivní informace různých názorových proudů. Že jí nedělá problém zcela bezohledně poškodit dobré jméno lidí i platforem, jako je Zdravé fórum, tedy těch, kdo se snaží oponovat oficiálním stanoviskům, prosazovaným vládou a úzkou skupinou pseudoodborníků. A nevadí jí, že řada z těchto stanovisek se už dávno prokázala jako nepravdivá. Ať už jde o heslo ‚tečka za koronavirem‘, fáma o tom, že očkování proti covid-19 brání šíření covidu nebo hospitalizaci či úmrtí, nebo dnes naprosto skandální propaganda očkování dětí a těhotných žen zcela v rozporu se stanovisky mnoha odborníků z celého světa i existujícími daty,“ zdůrazňuje advokát.

Sám je odhodlán pokusit se veřejnost o průběhu obou řízení průběžně informovat, a to v rozsahu, v němž mu to dovolí jeho klienti. „A to tak, aby lidé měli možnost si udělat podrobný obrázek o tom, jak je naše veřejnoprávní televize schopna manipulovat informacemi, špinit ostatní bez jakéhokoliv smysluplného důkazu a obecně prostě ovlivňovat veřejné mínění tak, jak se jejím pracovníkům hodí. Nevzdávám se naděje, protože věřím, že i v České televizi pracují poctiví lidé a že se nakonec třeba podaří vrátit jí roli, jakou by veřejnoprávní médium mělo v demokratické společnosti hrát. Uděláme pro to maximum. A to nejen v tomto sporu,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Tomáš Nielsen.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jiří Hroník

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Mladí si myslí, že všechno zachránili Američané“. Plzeňský památník obětí války se smutným osudem

21:38 „Mladí si myslí, že všechno zachránili Američané“. Plzeňský památník obětí války se smutným osudem

Zrezivělý památník; víc, než se na pohled zdá. Jména škodováckých obětí druhé světové války po necel…