Včera předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová vydala rozhodnutí, že od 20. února do 22. března tohoto roku bude vyhlášený stav legislativní nouze. Jak se píše na samotných stránkách Sněmovny, stav legislativní nouze je možno vyhlásit za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody. Při vyhlášeném stavu legislativní nouze může předseda Sněmovny rozhodnout na žádost vlády, že předložený vládní návrh zákona bude projednán ve zkráceném jednání.

Ve stavu legislativní nouze posoudí Sněmovna před projednáním pořadu schůze, zda stav legislativní nouze trvá. Dále znovu ještě před projednáním návrhu zákona hlasuje, zda stav legislativní nouze trvá a zda jsou dány podmínky pro zkrácené jednání u konkrétního zákona. Procedura projednávání návrhu zákona ve zkráceném jednání nemá první čtení, předseda přikáže návrh přímo výboru a určí nepřekročitelnou lhůtu, do níž musí výbor předložit usnesení. Poté se koná rovnou druhé čtení návrhu zákona, přičemž může být upuštěno od obecné rozpravy, o čemž se usnese Sněmovna. Řečnická doba může být zkrácena na 5 minut. Třetí čtení návrhu zákona se může konat bezprostředně po druhém čtení. Toť rozdíly mezi normálním stavem a stavem legislativní nouze.

Již v minulém roce byla vláda terčem silné kritiky za to, že ve stavu legilativní nouze schválila tzv. pandemický zákon. A i teď, když se má projednávat snížení valorizace důchodů, panuje hluboké znepokojení, že vláda sahá k tomuto „nástroji“, který by se právě jako nástroj používat neměl.