Změna režimu směrem k demokracii. Drulák vysvětlil záměry

07.10.2024 11:43 | Monitoring

Podle spolku Svatopluk je nynější doba nezdravá. A je tedy potřeba vést diskusi a snažit se zemi i společnost posunout dál, k ozdravnému procesu, na jehož konci bude sebevědomá, demokratická a svobodná společnost. Tři ze zakladatelů spolku Svatopluk se sešli, aby vysvětlili cíle spolku a vyvrátili některé mylné dojmy, které na nich mohou ulpět. „Jádro prosperity už nebude na Západě. To znamená, že jsme dneska na periferii něčeho, co jde dolů,“ zaznělo.

Změna režimu směrem k demokracii. Drulák vysvětlil záměry
Foto: Repro YouTube
Popisek: Petr Drulák a Michal Semín

Nad tématem budoucnosti České republiky a možné změny systému se v diskusním podcastu spolku Svatopluk setkali tři zakladatelé. Spisovatel a komentátor Michal Semín, diplomat a komentátor Petr Drulák a politička Jana Turoňová v roli moderátorky.

Jak dnešní volič přistupuje k veřejným tématům politiky? „Jedna reakce je, že se část občanů upne na určitou politickou figuru, která jde do voleb. Buď je to stávající politická strana, nebo nová politická strana, a pak si říkají – ano, tak snad tenhle člověk se dostane do parlamentu a ukáže jim to tam a bude líp,“ popsal Petr Drulák první skupinu lidí, kteří by rádi změnili směrování naší země.

A dodal, že dalším silným aspektem je pak apatie a pasivita společnosti. „Druhou reakcí je taková ta pasivita. Když člověk nad problémy země mávne rukou, řekne si, že to stejně nemá smysl nějak řešit a stáhne se do soukromí. Stáhne se do toho vnitřního exilu, jak se říkalo za německé okupace,“ ukázal druhý přístup.

A když člověk dá důvěru politikovi nebo straně, po volbách pak vidí, že její vliv na dění je vlastně malé. A to i přesto, že může být ve vládě a na moci se přímo podílet. „To nutně povede ke zklamání,“ řekl Drulák.

Petr Drulák rozhodně popřel, že by spolek Svatopluk cílil na nostalgický návrat k reálnému socialismu, nebo že by vybízel k oživování první republiky nebo dokonce poměrů za Rakousko-Uherska. Svatopluk se nechce vracet do minulosti. Upozorňuje na problémy dneška. „Naše cesta není návratem ke státnímu socialismu, není návratem do poměrům první republiky, návratem do Rakousko-Uherska. Nechceme se nikam vracet. To, co vyčítáme tomuhle režimu, je jeho vzdalování se od základních demokratických požadavků, demokracie a svobody,“ řekl důrazně Drulák.

Spolek Svatopluk usiluje o změnu, která posílí svobodu a demokracii. „Ta změna režimu je něco, co má posílit demokracii a rozšířit svobodu. Tím se stavím proti kritikům, kteří hned začnou mluvit o tom, že jsme buď socialisté, nebo fašisté,“ zatnul tipec kritikům Drulák a ukázal, že právě takové praktiky teď oživuje nynější zřízení. „Z tohoto hlediska se spíš ten současný systém přibližuje těm nejhorším nešvarům, které jsme zažili za socialismu anebo které jsme dokonce zažívali za nacistické okupace.“

Popřel, že by Svatopluk sdružoval nějaké revolucionáře, kteří chtějí měnit režim. „My v této chvíli nepřicházíme s plánem změny režimu. Myslíme si, že to téma je potřeba otevřít demokraticky, debatovat o něm, a v následujících měsících prostě můžete od Svatopluku očekávat výstupy, nápady, návrhy,“ řekl Drulák s tím, že systém je třeba ozdravit.

Michal Semín s úsměvem zkonstatoval, že vize spolku Svatopluk sice zní provokativně, ale není tomu tak. Řekl, že Svatopluku jde skutečně o změnu, protože demokracie nejen v České republice se za posledních třicet let změnila. „A architekti těch změn se k tomu hlásí tím, že používají přívlastek liberální. Oni hájí liberální demokracii a každý, kdo má trochu jinou představu o demokracii, tak je nálepkován jako populista, extrémista, antisystémový a podobně. Ale když se před těmi pětatřiceti lety měnil režim, tak nikdo nevolal po liberální demokracii. Chtěli jsme svobodné volby, chtěli jsme demokracii,“ ukázal na postupnou změnu našeho zřízení Semín.


Popsal, co bylo cílem revolučního listopadu 1989. „Vůle té většiny se politicky projevit a abychom nebyli závislí na diktátu nevolených menšin. Sledujeme, jak se čím dál tím víc tuneluje ta původní demokracie. Pod přívlastkem liberální demokracie získává povahu, kdy se blíží víc těm totalitním formám vládnutí. Ostatně měli jsme tady už demokracii lidovou. To byl taky přívlastek,“ řekl a připomněl, že v té době se také konaly volby, ale na výběr z politických stran a různých směrů v nich nebylo.

Podle Semína se pomalu blížíme přesně do takového stavu jediné povolené politiky. „Některé strany mají utkvělou představu o obecném dobru. Politická činnost stran odlišná od liberálních demokratů by podle nich měla být zakázaná. Na západ od nás v Německu takové pokusy už vidíme. Snaha kriminalizovat a zakázat AfD, což je skutečně alternativa pro Německo, alternativa k liberální demokracii,“ popsal Semín na ostrakizaci německé strany Alternativa pro Německo.

A ukázal, že podobné tendence se začínají objevovat i v české politice. „Tady vidíme, že i touto cestou represe se dá jít. Může se to samozřejmě přelít z Německa k nám. Když vidíme tu neustálou snahu liberálních demokratů nějak ostrakizovat českou alternativu, tak před tím chceme důrazně varovat. Právě proto jsme přišli s myšlenkou obnovy skutečné, reálné demokracie,“ dodal Semín.

Demokracie je podle něho čím dál více oklešťovaná nadnárodní mocí. „Za těch třicet let vidíme čím dál tím větší centralizaci nadnárodních struktur řízení, takže náš manévrovací prostor pro vlastní politiku je čím dál tím menší,“ ukázal Semín.

Zmínil i politické neziskové organizace, které mění společnost zespodu, aniž by byly volené občany a ztělesňovaly tak demokratické principy společnosti. „Zdola je demokracie oklešťovaná prostřednictvím neziskového sektoru politických neziskovek, které se mnohdy podílejí na rozhodovacích procesech, aniž by k tomu měly demokratický mandát vzešlý z voleb,“ pálil Michal Semín do nynějšího řízení země.

Petr Drulák poukázal na otázku bezpečnosti. „V otázkách bezpečnosti vidíme, že jsme se vychýlili nepředstavitelným způsobem do velmi nebezpečné zóny, a to jak z hlediska vnější bezpečnosti. To je to ukrajinské dobrodružství, kdy jsme v táboře těch, co vyprovokovali válku na Ukrajině. To je potřeba říci,“ řekl Drulák důrazně. „Je to i odpovědnost České republiky,“ dodal.

Poukázal i na migrační vlny z Blízkého východu a z Afriky, kdy vlády napříč Evropou porušily principy bezpečnosti. A porušují doposud. Zmínili i plošně vynucované očkování proti covidu, které považuje Drulák za velmi špatnou metodu, jak pečovat o bezpečnost.

Pozastavil se i nad pojetím svobody, které nynější režim prosazuje. „Zastrašují, vyhrožují, vyhazují z práce. Tohle prostě není svobodná společnost a čím více bude na Západě, tím míň bude svobodnější. My jsme šli na Západ za svobodou v roce 1990, dneska ze Západu budeme odcházet za svobodou. To je docela podstatný rozdíl.“

Zmínil, že příklad potlačování demokratické soutěže je u AfD zřejmý, ale ukázal i na opozici ve Francii. „Příklad AfD je zřejmý, ale i to, co musí historicky prožívat strana Marine le Penové ve Francii, tam nejdou přes soudní zákaz, ale přes neustálou šikanu ze strany úřadu,“ doložil nedostatek zdravé demokratické soutěže Drulák.

A zmínil další klíčové téma spolku Svatopluk. A tím je prosperita. „My jsme se připojili na periferii západní prosperity,“ řekl s důrazem Drulák. „V těch 90. letech jsme si řekli, že to nakonec ještě není tak špatný. Navíc se z té periferie můžeme dostat do jádra západní prosperity. Dneska víme, že když neprovedeme radikální změnu, tak se do toho jádra prosperity nikdy nedostaneme,“ uhodil Drulák na hesla typu „patříme na Západ“, které používala v předvolební kampani koalice Spolu vedená Petrem Fialou.

A dodal, že jsme nejspíš nastoupili na zpomalující vlak. „Jádro prosperity už nebude na Západě. To znamená, že jsme dneska na periferii něčeho, co jde dolů,“ řekl Drulák.

„Nám nejde o to, aby stávající politické strany byly nahrazené jinými politickými stranami. Tady nejde o nějaké kosmetické úpravy toho stávajícího systému, ale změnu režimu, nebo systému, chcete-li,“ doplnil Druláka Semín.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Marian Kučera

Mgr. Ondřej Kolář byl položen dotaz

Jak přesně si to vyvlastnění představujete?

A byť je to mířeno proti Rusům, není paradox, že přesně tohle dělali oni? Fakt myslíte, že je to demokratický nástroj?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

??????????????, Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré Diskusexxxxaver , 07.10.2024 13:03:33
Komu to ještě nedošlo. Východ jde nahoru, protože Rusko a Čína to dali dohromady a ostatní se k nim přidají, protože mají toho vykrádání svých zdrojů dost. Západ jde do háje, protože kromě tisku dolarů, které nikdo nechce, už nic neumí a my jsme kolonie Západu, která je vykrádaná Západem. Takže na tom budeme ještě hůř než nějaká zaostalá země z Afriky kde kromě pouště a surovin nic není. Oni mají aspoň ty suroviny. My už nemáme ani lidský potenciál, protože ten se úmyslně potlačuje už 35let. Máš nápady? Tak ti vytvoříme takové podmínky, že utečeš na Západ a budeš pracovat na jejich blaho. Něco umíš? Zakážeme ti to vyrábět, nedáme ti půjčky atd. Chcípni. Takhle to u nás funguje a lepší to být nesmí, proto si naše "elity" vychovali na Západě, pak jim zaplatili reklamu v médiích, aby je lidé zvolili. Nikdo poctivý se tam nedostane. Vyštípou ho, pomluví, zničí. Proč myslíte, že se hned po roce 1989 rozjely programy, aby mohli jezdit studenti do západních škol? No aby je tam ideově zpracovali, ukotvili do Západních struktur, všemožných Aspen institutů, aby začali nenávidět svou rodnou zem a ničit všechno co v ní ještě zbylo dobrého ve prospěch Západu, který na ně kašle a pohrdá jimi. Otrocké duše. Nic víc nejsou.

|  11 |  0

Další články z rubriky

Ukrajinci kopou obranu. Víc než 100 km od fronty. Po pádu Pokrovsku to totiž může jít rychle

10:45 Ukrajinci kopou obranu. Víc než 100 km od fronty. Po pádu Pokrovsku to totiž může jít rychle

Velká ruská ofenziva. Toto slovní spojení se v souvislosti s Ukrajinou skloňuje již dlouho, ale od z…