Schneider v pořadu Aby bylo jasno hovořil o tom, že v Československu po revoluci proběhla naprostá kontinuita v rámci bezpečnostních služeb, kdy zpravodajci z dob totality plynule přešli do nových zpravodajských služeb v rodící se demokracii.
„U nás proběhlo to stejné jako v jiných zemích a je to zcela běžná záležitost, že se využily zkušenosti proškolených zpravodajců, kteří pokračovali ve zpravodajské činnosti i po změně režimu, podobné to bylo třeba v nacistickém Německu, kde po válce působili nacističtí rozvědčíci v tom denacifikovaném Západním Německu. Museli to ale samozřejmě být lidé, kteří se nedopustili žádných závažných zločinů,“ srovnává bezpečnostní analytik.
„V Československu to bylo po roce 1989 stejné, ti původně komunističtí zpravodajci, jako i současný prezident Petr Pavel, pokračovali v té své činnosti a mnozí pokračují dodnes. Takových lidí, kteří se před tím nijak nevykrucují, si vážím více než prezidenta Pavla, který se všelijak vymlouvá a k té své zpravodajské činnosti před revolucí se nehlásí,“ má jasno Schneider.
„Přitom využití zkušeností těch vycvičených zpravodajců i po nějaké změně režimu podle mě není nic špatného a dělají to v podstatě všechny státní aparáty na světě. Ti lidé se ničeho trestněprávně postižitelného nedopustili, a pokud vykazují určitou profesionalitu, tak proč jejich služeb nevyužít i v demokratickém režimu,“ dodává Schneider.
Zpravodajské služby jsou podle Schneidera vždy určitým způsobem ideologizované a přizpůsobené politickému zadání. „Před revolucí například ta zpravodajská činnost fungovala odspodu, kdy nejprve okresní zpravodajci monitorovali občany a jejich například nespokojenost s režimem apod. Než to předali krajským zástupcům informační služby, tak to trošku proškrtali, aby to nevypadalo, že situaci nezvládají, a to stejné udělali ti krajští, než to předali na centrálu. Takže to, co šlo vládním činitelům, tak vlastně už chodilo v růžových barvách. A to podobné se vyskytuje i dneska, takže například ředitel BIS pan Koudelka dává vládě takové informace, které se jim líbí, což je podle mě v kontrastu k tomu, co by zpravodajská služba měla dělat,“ říká s tím, že zpravodajská služba je tu od toho, aby říkala, jak se věci skutečně mají. „Takto probíhá ta ideologizace, a tím dostává na frak třeba ochrana ekonomických zájmů země,“ tvrdí Schneider.
Schneider komentoval také náborovou kampaň CIA, která od loňského roku hledá informátory v Rusku, kteří jsou nespokojení s režimem Vladimira Putina a poskytnou důležité informace o fungování země v době konfliktu na Ukrajině.
„Je to velmi komické, ale dost hrůzostrašné, protože oni lákají ke spolupráci lidi, kteří nevědí, jaké to mívá konce. Ty konce pravidelně bývají takové, že naváže-li dotyčný kontakt s tou službou, tak oni ho využijí a pak ho jako vyždímaný citron vyhodí. A ti lidé, když pak třeba i emigrují, tak se živí všelijak, a protože nic jiného neumějí, tak se zapojí do organizovaného zločinu a dopadnou velmi špatně. To jsou ty násilné konce jako v případě pana Skipala, na jehož smrti přitom neměl Putin žádný zájem, naopak všechno vypadá tak, že se Skripal chtěl vrátit domů a bylo mu v tom zabráněno,“ je přesvědčený bezpečnostní analytik.
„Ta výzva, to je laické, amatérské, komické a špatné. Oni takhle lákají do svých řad nějaké bývalé zpravodajské důstojníky, ale mohou si takhle přivézt i aktuální ruské agenty. To se ostatně dělo i po druhé světové válce, kdy byli nacističtí zpravodajci vítáni ve Spojených státech a Rusové toho využili tak, že do USA poslali i své vlastní agenty, kteří se tvářili jako nacisté. A CIA tyto lidi mnoho let vítala, a i proto si myslím, že je to trochu Pandořina skříňka,“ varuje Schneider, podle nějž je celý klip zcela zoufalým krokem.
Učinili tak navíc pomocí dark netu, kde se jinak obchoduje s drogami nebo se najímají vrazi. „Odhalují tím svá morální kritéria, na druhou stranu je to podle mě velmi nedůvěryhodné, protože pro ruské zpravodajské služby v té kyber oblasti bude velmi jednoduché najít ty lidi, bude to pro ně usnadněná práce. Tudy si myslím, že cesta nevede,“ dodává Schneider.
Psali jsme:
autor: Jakub Makarovič
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
Filipes
