V úterý krátce před půlnocí odešel z tohoto světa populární český zpěvák Karel Gott. O pár hodin později se rozjela debata o tom, zda by měl mít státní pohřeb, nebo pohřeb se státními poctami nebo jiný pohřeb, na němž by se s ním lidé mohli důstojně rozloučit. Rozjely se také debaty o tom, jak moc kolaboroval s komunistickým režimem a zda by zazářil i ve svobodné společnosti, kdyby v ní kupříkladu v 60. nebo 70. či 80. letech minulého století žil.
Po několika dnech těchto debat už to zpěvák Pepa Nos, který jinak ke Gottově tvorbě rozhodně neměl blízko, nevydržel. Podle něj nad pohřbem Zlatého slavíka vygradovalo rozdělení české společnosti do takové míry, že dál už to nejde. „Duševních kriplů zůstalo jen co do počtu prstů na jedné ruce,“ popsal stranu Gottových kritiků. Proti tomuto komornímu počtu pak stojí deset milionů lidí, kteří to podle Nose berou normálně. Za zajímavé taky považuje, že se k útokům na Karla Gotta nepropůjčila ani jedna žena.
„Projevit úctu k uměleckému talentu zemřelého je jedna věc, šílený a nevkusný nápad s národním pohřbem v katedrále věc druhá. V tomto pokusu o mýtizaci hvězdy normalizačního zábavního průmyslu jde nejenom o projev naprosté devalvace hodnot a morální kýč, nýbrž i o politicky účelovou interpretaci našich moderních dějin a také o další pokus zatáhnout náboženské a církevní symboly do politiky zemanovsko-babišovského populismu. Jsem opravdu zvědav, zda se naše církevní vrchnost propůjčením katedrály zapojí do této blasfémie neonormalizačního režimu. Je to další morální zkouška církve, dilema mezi věrností prorocké tradici odpůrců zla a kýčové, nemravné servilitě vůči jakékoliv moci,“ citoval z Halíkova mailu server Forum24.cz Pavla Šafra.
Sám Pavel Šafr doplnil, že Karel Gott svým životem kopíroval vzestup i selhání českého národa a na selhání není co obdivovat.
„Karel Gott totiž svým životem kopíroval vzestupy i selhání českého národa. A na ta selhání chce vždy značná část Čechů zapomenout nebo si je nějak omluvit. Rádi dají přednost sladkému tónu národních lží a oddávají se dojetí sami nad sebou. Gott se prostě choval jako komunistický lokaj první třídy. Jak byl grandiózní jeho hlas a jeho vzestup, tak byl i hluboký jeho morální pád. Státní pohřeb Karla Gotta bude nyní požadovat celá antidemokratická, proruská a nacionalistická fronta, protože Gott symbolizuje jejich svět. Takový státně rituální pohřeb je čistou nestoudností jak vůči našim dějinám, tak vůči desítkám osobností, které udělaly pro národ mnohem více a přitom se neohnuly,“ udeřil Šafr.
Fotogalerie: - Gott a slzy
Teolog Tomáš Halík před pár dny v e-mailu, který adresoval kardinálu Dukovi a prakticky okamžitě jej měl k dispozici Šafrův web Forum24.cz, konstatoval, že uctít umělce je jedna věc. Vyslovovat šílené nápady je však věc zcela jiná.
Marek Švehla z časopisu Respekt dospěl k závěru, že lidé na Gottovi neobdivovali ani tak jeho hlas, protože mužských zpěváků s krásným hlasem je víc. Lidé na něm prý spíš obdivovali jeho schopnost ohnout se a přizpůsobit se každému režimu.
„K tomu státnímu pohřbu by mě zajímalo jediné: co výjimečného vlastně KG pro lidi symbolizuje. Umění? Těžko, umění musí být svobodné. Hlas? Takových je víc. Názory? Žádné neměl. Napadá mě jediné – schopnost adaptace. Uměl se přizpůsobit a vydělat. To Češi obdivují,“ napsal na sociální síti Twitter.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
