Aktuální dění v Evropské unii očima Petra Zahradníka

09.11.2015 14:36

Předchozí týdny nastavily velmi vysoko laťku významnosti zveřejněných ambiciózních konceptů z dílny Evropské komise, jež svým obsahem oslovují horizont delší než jen pár dnů či týdnů. Po strategických dokumentech, zaměřených na dokončení euro-zóny a EMU, následovaných souhrnem opatření k završení Jednotného vnitřního trhu, přišel v právě ukončeném týdnu na řadu TTIP – tedy Transatlantická dohoda o obchodu a investicích mezi EU a USA.

Aktuální dění v Evropské unii očima Petra Zahradníka
Foto: hns
Popisek: Petr Zahradník, ekonom

Předmětem zásadního hospodářsko-politického zarámování byla zkratka, která ještě před rokem a půl byla součástí slovníku jen velmi zasvěcených a postupem času se stala známou, mediálně hojně probíranou, kolem níž řada různých zájmových uskupení vytváří rozmanité rituální tance. Je nejvyšší čas vrátit TTIP do prostředí vážné, seriózní, kompetentní a racionální diskuse a vyjednávací platformy, neboť nosná myšlenka za ní stojící má bezesporu zásadní smysl.

Aby TTIP měl šanci na přijetí a v důsledku i praktické naplnění, je na straně druhé nutno postupovat konsensuálně. TTIP je v nejčerstvější diskusi zarámován v pojetí Evropské komise do konceptu udržitelného rozvoje, trhu práce a životního prostředí, čímž se implicitně předpokládá, že tyto oblasti nebudou jeho naplněním negativně ovlivněny. Koncept propojení TTIP s pojetím udržitelného rozvoje je projevem vyváženosti, které je zde klíčové. Za předpokladu, že se naopak těžiště převáží směrem k prioritnímu zajišťování partikulárních, mnohdy ochranářských zájmů,prostor pro skutečně liberální podmínky pro obchod a investice mezi USA a EU by se zásadně zúžil.

Oblasti, kterých se příslušná kapitola návrhu dohody TTIP dotkla, zahrnují například: zamezení nezákonné těžby dřeva, nezákonného rybolovu či obchod s ohroženými druhy živočichů; vymezení pravidel pro odstraňování nepříznivých účinků obchodu s chemickými látkami či odpadem; podpora obchodu a investic citlivých k životnímu prostředí (například zboží a technologie k obnovitelné energetice); anebo zajištění biologické rozmanitosti. Velmi rozsáhle jsou zde zmíněna opatření na trhu práce, týkající se podpory zaměstnanosti, práv pracovníků, sociální ochrany, sociálního dialogu, nediskriminace apod. Koncept též vyzývá k následování příkladů nejlepší praxe a společenské zodpovědnosti podniků.

Evropská komise dále vyhlásila svoji druhou výzvu k podávání návrhů v rámci Nástroje pro propojení Evropy (CEF), v celkové výši 7,6 mld. EUR, z nichž 6,5 mld. EUR je vyčleněno pro země, splňující podmínky pro využívání Kohezního fondu (tedy též České republiky). Druhá výzva je především zaměřena na inovativní dopravu a rozvoj integrovaných dopravních systémů. Pro země spadající pod kritéria Kohezního fondu budou předmětem podpory i udržitelné formy dopravy (především železnice a vnitrozemské vodní cesty). Termín pro předkládání žádostí je 16. února 2016. Předkladatelé projektů jsou vyzývání kontaktovat nové poradenské centrum EU – European Investment Advisory Hub – EIAH).

Krátkodobě až střednědobě významná zpráva (až do příští prognózy) se týká pravidelné podzimní ekonomické prognózy Evropské komise, jež se v průběhu času stala autoritativním vodítkem předvídatelnosti budoucího ekonomického dění. Ta aktuální vyznívá střízlivě optimisticky. Konstatuje, že podstatný vliv na pozvolna zrychlující oživování evropské ekonomiky mají spíše exogenní faktory, než samotné vlivy cyklické či strukturální. K sadě příznivě působících faktorů jsou řazeny především příznivé ceny ropy a dalších strategických surovin a uvolněná měnová politika, spojená se slabší úrovní kursu eura, jež by měla setrvat i v následujícím období.

Na opačném spektru globálních vlivů je vhodné zmínit zpomalující se tempo růstu rozvíjejících se ekonomik, především čínské, a zvláště pak rostoucí geopolitické riziko s velmi nejasnými konturami. Růst HDP EU by měl v nadcházejících letech mírně zrychlovat z 1,9 % očekávaných pro letošní rok až k 2,1 % odhadovaných na rok 2017.

Rekordně nízká úroveň inflace doprovázená růstem nominálních příjmů by měla vykázat příznivý dopad na koupěschopnost obyvatelstva a jeho spotřebu. Tento parametr by mohl být dále vylepšen příznivým výhledem trhu práce, rezultujícím v pokles míry nezaměstnanosti z 9,5 % předpokládaných pro letošní rok až na 8,9 % v roce 2017. Zdraví ekonomických fundamentů by měla být posílena zlepšujícím se fiskálním výhledem, kdy průměrný veřejný schodek v poměru HDP by měl poklesnout o dalších 0,5 procentního bodu na 1,5 % v roce 2017 a míra veřejného zadlužení z 87,8 % v letošním roce na 85,8 % v roce 2017.

Růstový výhled české ekonomiky zvláště pro letošní rok zůstává vynikající, kdy se ve společnosti Irska a Malty ocitáme na samé špici evropského pelotonu; pro léta příští (2016 a 2017) je české ekonomice predikována stále velmi nadprůměrná a uspokojivá, leč korigovaná růstová výkonnost (2,2 %, resp. 2,7 %).

Petr Zahradník

poradce prezidenta Hospodářské komory České republiky a člen Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV)

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zbyněk Fiala: Úroky dolů, a koruna drží

13:04 Zbyněk Fiala: Úroky dolů, a koruna drží

Snižování základní úrokové sazby na 5,25 procenta nás sice drží daleko od cílových 2 – 3 procent, al…