Ve vládě malého městského státu měl sice postavení něco jako policejního prefekta, ale protože zavládla panika, vzal si na povel i helikoptéry a lodě německé armády. Zachránil tak životy tisícům lidí, kteří čekali, mrzli a umírali ve vichřici na střechách zaplavených domů.
Žezlo německého kanceléře převzal z rukou Willyho Brandta - také v krizi - a to na dobu celých osmi let. Předtím byl ministrem hospodářství, financí i obrany. V tomto období se spřátelil s francouzským prezidentem Giscardem d’Estaing. Oba rukou nedílnou jsou autory G 7 a oba kultivují nejen vztahy mezi oběma zeměmi, ale i dnešní svět.
Také v tomto období musí čelit krizi, ale ta nemá do velikosti obdoby, respektive je srovnatelná snad jen s kubánskou krizí. V tomto případě je to Brežněv a konsorti, kteří umístí své nuklární rakety na území NDR, Československa a Polska a zaměří je na města západní Evropy. Krizový manažer Schmidt teď organizuje obranu ve formě protiváhy amerických raket, se kterou nesouhlasí jeho vlastní straníci z německé sociální demokracie, ani právě startující Zelení a Mírové hnutí a už vůbec ne miliónové demonstrace proti rozmístění Pershingů. H.Schmidt neustupuje, SPD další volby prohraje, ale nastupující Helmut Kohl přebírá jeho politiku (Dvojí rozhodnutí NATO).
A Helmut Schmidt později po pádu komunismu se zadostiučiněním napíše:“ Jak sdělil Michail Gorbačov při své nedávné návštěvě Hamburku „Dvojí rozhodnutí NATO“ bylo nutné“.
Často je citován výrokem že „když má někdo vize, měl by vyhledat lékaře!“. Dlužno říci, že tady šlo o vnitrostranickou diskusi a Helmut Schmidt byl stoupencem etiky odpovědnosti. Měl jsem ho rád.
Eman Pluhař (Německo)
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
