František Kašpárek: Herec a supi

13.08.2019 17:36

Holt Američani jsou vždycky tak nějak až příliš horliví.

František Kašpárek: Herec a supi
Foto: pixabay.com
Popisek: Film - ilustrační foto

Když měli až do roku 1968 nejdrsnější segregaci v historii lidstva (lidem, pro které tehdejší Amerika měla ohavný výraz „barevní“, byla v dopravních prostředcích vyhraněna místa na zadních sedadlech; školy, restaurace, kina a dokonce i telefonní budky zvlášť pro bílé a ty druhé, totéž toalety atd.) spořádaný občan řádně dbal na to, aby méně šťastní občané (viz předchozí závorka) dobře věděli, kde je jejich místo. Doba se posunula dál a americký občan doputoval od jedné zdi ke druhé. Dnes už se ani neodváží říct, že černoch je černoch. Má to na svědomí úžasný vynález zvaný politická korektnost, která se ze Spojených států vydala na své úspěšné turné světem.

Původní požadavek obyčejné lidské slušnosti se pozvolna posunul do jiné – absurdní roviny. A tak se v každém filmu musí objevit nějaký ten sympatický homosexuál či lesba, většinové etnikum nám v dějových liniích kamsi mizí a všude, kam až oko kamery dohlédne, jsou zástupci etnických menšin. A pokud by ženy měly snad dojem, že hrají druhé housle, mohou zůstat v klidu. Nedávno jsem viděl jednu epizodu z jakéhosi amerického krimiseriálu, kde se na úřadovně FBI nacházely jen ženy. Šéfka, podšéfka, agentky, sprostá podezřelá, ale žádný chlap. Kdyby třeba prošel jen v pozadí nějaký z komparsu. Ale nic. Nula. Vypadalo to tam jako v polském snímku z osmdesátých let Sexmise, ve kterém mužská populace následovala osud dinosaurů.

V jednom článku jsem vyjádřil svoje výhrady k Me Too ( česky - Já také). Toto hnutí začalo také správně, jako protest žen proti sexuálnímu obtěžování ze strany šéfů a vůbec chlápků co mají jakousi moc, kterou tímto způsobem zneužívají. Potud vše v pořádku. Ubožák, který si neumí získat ženu svojí neodolatelnou osobností a potřebuje k tomu mít mocenské koryto, si zaslouží, aby s ním bylo po právu zameteno. Jenomže věc MeToo má háček. Tímto získává moc také druhá strana a se ziskem reálné moci obvykle přichází chuť patřičně ji využít. Stačí, aby žena ukázala prstem na muže, který ji jakkoliv namíchnul a ten se může odebrat na cestu kanálem.

Někdy také platí, že zloděj, v našem případě tedy zlodějka, volá „chyťte zloděje!“ Což je třeba příklad italské herečky a režisérky Asie Argentové. Mimochodem, tato dáma obviněním producenta Harveyho Weinsteina ze sexuálního násilí, kampaň Me Too rozpoutala. Takže, poté co Asia nastoupila na válečnou stezku, sama čelila nařčení ze sexuálního útoku. Podle deníku The New York Times jí hrozil žalobou kvůli údajnému sexuálnímu útoku o dvacet let mladší herec a hudebník Jimmy Bennett. Dnes třiačtyřicetiletá herečka spor urovnala tím, že mladému herci zaplatila 380 tisíc dolarů. Takže nějáké to máslo na své roztomilé hlavince asi přece jen měla.

V rámci objektivity nutno dodat, že hnutí Me Too není jen výsadou žen. Svoji příležitost vycítilo i několik- no řekněme s trochou dobré vůle – mužů.

Neúspěšný herec Antony Rapp přišel s historkou, že ho obtěžoval, naopak velmi úspěšný herec, Kevin Spacey. Prý se tak stalo na jakémsi večírku v roce 1986 a jemu, tedy Antonymu, bylo čtrnáct let. To si vzpomněl fakt brzy.

A tady právě nastala ta zběsilá reakce Američanů, o které jsem psal na začátku. Na první pohled nepravděpodobná historka se stala spouštěčem k dechberoucím událostem. Již natočený film Všechny prachy světa (2017), ve kterém Kevin Spacey hrál jednu z důležitých rolí, společnost Sony stáhla. Film spatřil světlo světa teprve tehdy, až scény s Kevinem Spaceym byly přetočeny s jiným hercem. Pak se spustila lavina. Každý chtěl ukázat, jak stojí na té správné straně politicky korektní barikády. Kevin Spacey byl postupně vyřazen ze všech televizních a filmových projektů. A to, prosím, bez jediného důkazu jeho viny. Nakonec herec skončil i v seriálu Dům z karet, ve kterém hrál tak klíčovou roli, že další pokračování seriálu postrádá smysl (přesto pokračuje, zřejmě už bude určen jen pro úzký okruh diváků z řad pomatených moralistů). Ať už má Spacey jakékoliv chyby, a kdo z nás je nemá, není liž pravda, je jisté, že Amerika si tímto zlikvidovala jednoho ze svých nejtalentovanějších herců. (Kdo viděl filmy „Pošli to dál“, nebo „Svět podle Prota“ jistě chápe mé nasr…pardon, rozčílení).

Jak už to chodí, zraněný herec se stal lákadlem pro jiné mrchožrouty, číhající vždy někde okolo. Další sup se přihlásil s tím, že ho Kevin Spacey jako osmnáctilétého v roce 2016 obtěžoval v baru na ostrově Nantucket, kde pracoval jako uklízeč. Tentokrát se případ dostal až k soudu. Zvrat nastal před měsícem, kdy sup-uklízeč měl vysvětlit vymazané zprávy z mobilního telefonu, který prý měl v době obtěžování u sebe. Sup náhle odmítl u soudu vypovídat a rychle se odvolal na pátý dodatek ústavy. Ten totiž zaručuje právo nevypovídat, pokud by si tím člověk mohl způsobit vlastní trestní stíhání. Kevin Spacey byl okamžitě zproštěn obvinění. Tak to je alespoň jedna dobrá zpráva na závěr.

Špatná je, že na filmová plátna se asi nevrátí. V tomto je veřejné mínění nemilosrdné a nikdy nepřipustí vlastní omyl.

Držme tedy skvělému herci palce, ať alespoň porazí všechny supy, kteří možná ještě přiletí.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

14:55 Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

Když Zdeněk Mahler v roce 2011 přebíral Cenu Unie českých spisovatelů za celoživotní dílo, nebylo je…