V žádném historickém období nebyla perzekuce křesťanů tak rozšířená a tak strašná, jako nyní. Probíhá globální válka proti křesťanům, která nabrala na intenzitě od americké invaze do Iráku. V rámci “plnění plánu” na zničení národních států a vládních struktur po celém Blízkém východě využily islamistické skupiny příležitosti a začaly vraždit křesťany a všemožně jim škodit.
Americká výroba uprchlíků
Americká novinářka a básnířka Eliza Griswold napsala pro New York Times mnoho o tom, jak americká invaze udělala ze statisíců Iráčanů uprchlíky. “Od roku 2003 jsme přišli o biskupy, kněze a více než šedesát kostelů bylo vybombardováno,” řekl jí tehdy Bashar Warda, arcibiskup Chaldejské katolické církve v Arbílu. S pádem Saddáma Hussajna začali Irák křesťané masově opouštět: z téměř 1,5 milionu v roce 2003 je jich dnes méně než 500.000.
S nástupem takzvaného Arabského jara se věci ještě zhoršily. Úspěchy, kterých ISIS dosáhla v Iráku, inspirovaly podobné skupiny na dalších kontinentech - především v Africe. Tam egyptské Muslimské bratrstvo páchá různé odpornosti na křesťanech, stejně jako to činí Boko Haram v Nigérii a Al-Shabaab v Somálsku.
Nejen, že USA, takzvaně “Boží země” (God’s Own Country), udělala z Blízkého východu peklo na zemi pro všechny křesťany, aby se pak stavěla slepou vůči popravám, znásilňování dětí a nepopsatelným zvěrstvům. To, že tyto “problémy” zdánlivě nevidí a nijak je neřeší, je samo o sobě dost strašné. Ještě horší však je, že kromě toho žalostně selhává západní politika v regionu. Podcenila totiž význam náboženského cítění a víry v zemích, v nichž provedl Západ takzvanou intervenci. Do očí bijící chybou západní zahraniční politiky je představa, že západní sekulární model, který trvá na jasném oddělení mezi organizovaným náboženstvím a politikou, může být vnucen zbytku světa, nehledě na politické, kulturní a náboženské prostředí.
Naprostá katastrofa, v niž se změnila západní politika v oblasti Blízkého východu, svědčí o tom, že tento předpoklad je přinejmenším hlubokým omylem. Právě náboženské přesvědčení, respektive jeho nedostatek, je jedním z hlavních důvodů, proč po minulé dvě dekády většina světa odmítá západní model demokracie, a proč po stejnou dobu selhává jak domácí, tak zahraniční politika západních zemí. Západní odmítnutí nábožeství jako platné součásti reality celou politickou hru obrátilo naruby - a právě to poskytlo příležitost Rusku.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV