Soudní znalec je jmenován předsedou krajského soudu nebo ministrem spravedlnosti a je tedy osobou, která je navýsost důvěryhodná a musí být odborníkem v daném oboru. Navíc nepravdivý znalecký posudek je, stejně jako křivá výpověď, trestným činem. Pokud tedy znalec, v rámci výkonu znalecké činnosti, vyhotoví nepravdivý znalecký posudek, dopouští se trestného činu, na který pamatuje trestní zákoník odnětím svobody na dvě léta až na deset let u značné škody či u úmyslu jiného vážně poškodit. Proto si každý znalec velmi pečlivě rozmyslí, zda se mu vyplatí velmi riskovat a podat nepravdivý, hrubě zkreslený nebo neúplný (lidově řečeno „cinknutý“) znalecký posudek, zvláště pak u zvláště závažných trestních kauz, u kterých by škoda velkého rozsahu mohla být v řádech stovek milionů Kč. Většinou jsou znalci slušní lidé, kteří se varují činit nepravosti, a proto také většina z nich vyhotovuje úplné a správné znalecké posudky, které zobrazují, či posuzují realitu a poskytují soudům věrný obraz skutečnosti.

Pokud tedy potřebujete "cinknutý" znalecký doklad od soudního znalce, který splní účel a máte k dispozici znalce, který nemůže vaše, mnohdy nesmyslné, zadání (otázky na znalce) odmítnout, musíte znalci zaručit beztrestnost. V tom případě se doporučuje postupovat dle Policie České republiky, která objevila mezeru mezi zákonem o trestním řízení soudním (trestní řád) a zákonem a vyhláškou o znalcích a tlumočnících, tzv. bezva fintu. Dle ustanovení trestního řádu postačuje u jednoduchých posuzovaných otázek odborné vyjádření bez znalce. Ke složitým posuzovaným otázkám se má přibírat znalec, kterému ale za hrubě zkreslený či neúplný znalecký posudek hrozí až deset let vězení. Proto znalci odmítají nepřesné či neúplné, a tedy nezákonné, otázky, jejichž odpovědi by mohly přivést znalce do pozice trestně stíhaného. Mezera mezi trestním řádem a zákonem o znalcích však umožňuje znalci beztrestně podat hrubě zkreslené či neúplné odborné vyjádření, které může zcela ignorovat skutečnost. Znalec podá odborné vyjádření, ve kterém "pouze" přesně odpovídá na zkreslující a zavádějící otázky, a pokud ho opatří, pro většinu soudů bohužel postačující, doložkou "Odborné vyjádření jsem podal jako znalec, jmenovaný rozhodnutím Krajského soudu...", je zajištěna beztrestnost pro znalce a pro účely odsouzení důvěryhodný znalecký posudek ve formě odborného vyjádření. Pak již pouze stačí zajistit, aby znalec nemusel u soudu odsvědčit své odborné vyjádření, protože pak by mohl riskovat nemalý trest za křivou výpověď.

Odborné vyjádření na vyčíslení neexistující škody, které přesně odpovídá na nepřesné otázky a které např. ignoruje rozhodující faktury, rozhodující cenové předpisy, apod., což je v posudku znalce nepřípustné a tedy trestné, se používá nejčastěji pro odsouzení vybraných jedinců v kauzách vybraných fotovoltaických elektráren. Ustanovení trestního řádu, které u jednoduchých posuzovaných otázek připouští odborné vyjádření bez znalce, však důvodně předpokládalo určitou odbornost a odpovědnost zpracovatele tohoto odborného vyjádření. Legislativci zjevně podcenili možnost zneužití odborného vyjádření, i když je pravdou, že zákon nemůže nikdy myslet na všechny možnosti.