Pravidelným čtenářům webových stránek Institutu Václava Klause jistě není třeba připomínat, že již řadu týdnů doplňujeme rubriku s názvem „30 let polemiky o EU“. Každodenně publikujeme texty především Václava Klause prokazující, že jeho a náš zájem o vše, co se v Evropské unii děje, je zájmem dlouhodobým, pečlivým a analytickým. Zřídili jsme tuto rubriku několik měsíců před volbami do Evropského parlamentu s cílem prezentovat naši názorovou kontinuitu na obsah i formu evropského – dnes již drtivého unifikačního – procesu. Přestože si cestu na naše webové stránky mnozí čtenáři našli, chci ve své dnešní glose ještě jednou připomenout a zvýraznit text publikovaný na webu IVK 20. června 2024 s názvem Projev prezidenta republiky v Evropském parlamentu (2009). Toto vystoupení považuji za „povinnou četbu“ pro každého, kdo se o politiku (nejen zahraniční, nejen evropskou) jen trochu zajímá. I proto jej připomínám.

Na vystoupení prezidenta ČR Václava Klause před plenárním shromážděním Evropského parlamentu v Bruselu nezapomenu. Byl jsem jedním z českých poslanců, kteří si prezidentovo vystoupení mohli vyslechnout. I s touto zkušeností chci připomenout, že tento projev je určitě nejzásadnějším, nejsuverénnějším a nejodvážnějším vystoupením jakéhokoliv českého politika na půdě kterékoliv evropské instituce v našich politických dějinách. Jde o poselství s mimořádně závažným obsahem zcela jistě srovnatelné – ne-li významnější - s legendární řečí britské premiérky Thatcherové v Bruggách (Bruges Speech, 1988).

Přestože od vystoupení Václava Klause před Evropským parlamentem uplynulo již 15 let, jeho nadčasové myšlenky se ukazují být aktuální stále. Několik klíčových připomeňme: