Snížení daní naordinované Republikány fungovalo jako solidní makroekonomický štít proti nejistotě ve věci celní politiky, měnové restrikci Fedu a v neposlední řadě absurdním rozpočtovým hrátkám znamenajícím nefunkčnost některých úřadů americké federální vlády. Včerejší velmi slabá data ze strany respektovaného indexu podnikatelské nálady v americkém průmyslu (ISM) však tento konejšivý pohled na největší ekonomiku světa dost zásadně nabourala.

Až do včerejšího dne šlo v podstatě ignorovat důležité negativní tržní signály - ať už od akcií, které se vesměs ocitly v medvědím trhu anebo od ploché, resp. invertované výnosové křivky. Fundamentálně vzato se až dosud šlo chlácholit bludy o tom, že jde o falešné tržní signály, které vyplývají z nijak nespecifikovaných “technických faktorů” či “nízké likvidity na konci (či začátku) roku”. V případě ISM přitom nejde ani tak o to, že podnikatelský optimismus v americkém průmyslu propadl v prosinci na dvouletá minima, ale varovně vyhlíží zejména struktura indexu. Konkrétně, strach nám nahání poměr (eventuálně rozdíl) subindexů nových pohledávek a zásob. V prosincovém reportu totiž index nových pohledávek poklesl pod index zásob, což je z pohledu makroekonomického fundamentu jeden z nejspolehlivějších signálů o tom, že americká ekonomika jde a půjde cyklicky dolů. Neboli, jednodušeji řečeno vedení amerických podniků aktuálně cítí, že nové zakázky nepřibývají a naopak zásoby dále zvolna rostou…