Sovětský ministr obrany Andrej Grečko varoval československého ministra obrany Martina Dzúra, aby se naši vojáci invazi nepokoušeli zastavit. Dzúr poslechl a vydal rozkaz ponechat všechna vojska v kasárnách, v žádném případě nepoužívat zbraně a poskytnout sovětským vojskům všestrannou pomoc. Žádný armádní letoun nesměl do vzduchu, vojáci měli naopak zabezpečit přistávání sovětských letounů na letištích v Brně a Praze.
Během noci každou minutu na pražském letišti přistávaly letouny s vojáky, tanky a obrněnými transportéry. Celkem přistálo asi 220 letadel An-12 a An-24. Také v Brně a na vojenských letištích Hradčany, Hradec Králové, Mladá, Mošnov, Náměšť nad Oslavou, Pardubice, Slatina a Žatec přistávaly An-12, letiště ve Vajnorech u Bratislavy obsadil vrtulníkový výsadek. Během noci začaly do Čech pronikat pozemní divize sovětské, polské, bulharské a maďarské armády. Vojska Německé demokratické republiky, ač byla připravena k zásahu, nakonec hranice našeho území nepřekročila. Vzdušný prostor Sověti zcela ovládli – do akce k tomu nasadili 450 stíhaček, přičemž stovka strojů kroužila neustále ve vzduchu.
Proti okupantům a jejich zbraním začali hned druhý den veřejně protestovat na ulicích a náměstích naši občané. Došlo k zabití mnoha občanů střelbou okupantů, přejetím vozidly, výbuchy munice a požáry. Zoufalí lidí dokázali zapálit tank, mřížemi z kanálů vysvléct z tanku pásy, zapálit muniční vozidla, zabarikádovat tramvajemi ulice. Protesty nepomohly, okupanti ze Sovětského svazu obsadili naše vojenská kasárna a postupně si vybudovali další vlastní a pobyly u nás pak dlouhých 20 let.
Západ byl údajně tehdy velice překvapen, jak elegantní a účinná operace to ze strany SSSR byla. Překvapila je zejména rozhodnost, velikost operace a bezohlednost, se kterou byla provedena. Západní prý rozvědky nic netušily o přípravě akce, které se účastnilo 26 divizí Varšavské smlouvy. Operace Dunaj, jak se okupace nazývala, se stala největší vojenskou akcí v Evropě od 2. sv. války.
Přitom pokusů o obsazení Československa bylo v roce 1968 několik:
- květen – měla překročit u Českého Těšína naše území „Železná divize“ gen. Jaškina, na poslední chvíli byl útok zastaven
- duben – srpen - cvičení Šumava - celkový počet cvičících vojáků Varšavské smlouvy se odhadoval na 30 - 40 000, sovětští vojáci odmítali z neznámých důvodů z cvičení odejít, nakonec odešli na nátlak velení ČSLA až počátkem srpna.
- červenec - pod rouškou řady součinnostních cvičení se soustředily v NDR, Polsku, v Maďarsku a na Ukrajině všechny jednotky armád pěti států Varšavské, které se měly zúčastnit invaze do ČSSR. 29. 7. zaujaly své nástupní prostory v příhraničních oblastech s ČSSR a očekávaly rozkaz k překročení hranic.
Záminkou okupace byl podle všeho rusky psaný zvací dopis, který předali Alois Indra, Drahomír Kolder, Oldřich Švestka, Antonín Kapek a Vasil Biľak a 3. srpna v Bratislavě Leonidu Brežněvovi. Originál dopisu nebyl v té době ani otevřen (byl objeven zapečetěný v archivu v Rusku až v roce 1992), Brežněv jim nechal napsat jinou verzi, kde byl citován požadavek na pomoc všech bratrských armád Varšavské smlouvy a nechal jej jimi všemi podepsat.
Lze tedy uvažovat i o tom, že pokud byly prováděny ze strany SSSR pokusy o obsazení našeho území již od května 1968 (aniž by si toho západní kontrarozvědky všimly???), je to každopádně podivné a historici by se měli snažit hledat v dalších archívech a zdrojích informací a odpovědět na otázku, proč Západ včas nereagoval na bezprostřední útok z Východu a neaktivoval k obraně demokracie v té době poměrně silné vojenské síly v západním Německu na pomoc naší zemi.
Vyšlo na Vasevec.cz, publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
