Jaroslav Moravec: Jak byl Otto Wichterle moc ostrý a pak zas neostrý

20.11.2015 7:34 | Zprávy

Vydáním pamětní stříbrné mince k 100. výročí narození Otty Wichterleho přispěla Česká národní banka k připomenutí tohoto světoznámého českého vědce, známého především jako vynálezce měkkých (gelových) kontaktních čoček.

Jaroslav Moravec: Jak byl Otto Wichterle moc ostrý a pak zas neostrý
Foto: ČNB
Popisek: Josef Oplištil předvádí techniku „rozmývání“ na modelu lícní strany mince k 100. výročí narození Otty Wichterleho.

O způsobu zajištění výtvarného návrhu jsme na stránkách ČNB již informovali. Vedle oceněných návrhů Josefa Oplištila, Vojtěcha Dostála a Petra Horáka stojí za zmínku zejména typický fragmentární portrét od Jiřího Harcuby, motivy čoček na návrzích Jana Háska, Márie Poldaufové a Jiřího Věnečka či více autory ztvárněná aparatura z dětské stavebnice Merkur, na které Otto Wichterle v roce 1961 odlil první měkké kontaktní čočky.

Návrh MgA. Josefa Oplištila převyšoval ostatní návrhy svou originalitou. Autor ho pojal jako symbolický pohled lidského oka, kde část viděná přes kontaktní čočku je zaostřená, zatímco část viděná mimo ni je rozostřená. Na lícní straně s menším průměrem čočky je pohled na texty mince s názvem státu, nominální hodnotou a názvem Wichterleho nejvýznamnějšího vynálezu. Na rubové straně s větším průměrem čočky je pak pohled na portrét Otty Wichterleho z profilu a jeho jméno s letopočty narození a 100. výročí.

Dojmu rozostření docílil Josef Oplištil vlastní technikou „rozmývání“. Ihned po odlití a vyjmutí sádrového modelu (pozitivu) z negativní formy otíral části modelu vně čočky štětcem smočeným ve vodě tak dlouho, až docílil odpovídajícího otěru měkké sádry a tak požadovaného dojmu rozostření.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Jana Černochová byl položen dotaz

Proč odmítáte zveřejnit celou vaší bakalářskou práci?

A jak je možné, že k ní vůbec není veřejný přístup? To by přeci měl být, a to u všech prací nejen vašich a těch bakalářských. A na jaké škole jste vystudovala magistra? Co vím, tak školu, na které jste dělala bakaláře ministerstvo zrušilo

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Weigl: Pandořina skříňka se otevírá

9:44 Jiří Weigl: Pandořina skříňka se otevírá

Válka na Ukrajině už dlouho má velmi závažné a pro nás zásadní důsledky, které si současná vládní ko…